Mzdy letos rostou napříč obory, v průměru mezi šesti až osmi procenty, ukázal průzkum

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pokles reálných mezd se prý zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

Zaměstnavatelé se snaží alespoň částečně kompenzovat vysokou míru inflace, uvedl ředitel agentury Martin Malo. Dá se podle něj očekávat, že tlak na růst mezd ke konci letošního roku ještě zesílí a zaměstnavatelé začnou čelit zvýšené fluktuaci.

„I když je rok 2023 ve znamení růstu mezd i benefitů, mezi zaměstnanci je cítit stoupající nespokojenost. Lidé chtějí nejen více peněz, ale i více volna. Dochází pak k paradoxům, kdy lidé mají sice více volna, ale chybí jim finance, aby jeli na dovolenou,“ podotkl Malo.

Více než třetina Čechů si podle průzkumu myslí, že se v Česku špatně žije, sedmnáct procent jich tvrdí, že mají nyní problém zaplatit účty, a ve třetině případů také zmiňují, že si kvůli financím nemohou dopřát dovolenou.

Další růst mezd

Do konce roku se dá očekávat další mzdový progres, a to zejména u zaměstnavatelů, kde by kvůli nedostatku pracovníků mohly firmy přijít o zakázky, míní Malo. Výjimkou bude zřejmě jen odvětví IT, kde se již pomalu naráží na pomyslný mzdový strop, dodal.

Trhu práce podle něj nepomohl ani mírný růst nezaměstnanosti, firmy stále čelí nedostatku pracovníků. I když v některých oborech zaměstnavatelé dočasně pozastavili nové nábory a vyčkávají s nimi až na poslední čtvrtletí tohoto roku a začátek roku příštího, poptávka po uchazečích přetrvává u dělnických i kvalifikovaných pozic.

„Vliv na to má i složitý a zdlouhavý přeshraniční nábor ze zemí mimo EU a naprosto nevyhovující pravidla ekonomické migrace. Ani přes hlasitě artikulované potřeby vláda tuto problematiku neposouvá dostatečně rychle vpřed, čímž zvyšuje riziko ztráty konkurenceschopnosti českých firem,“ řekl Malo. Trhu by podle něj výrazně pomohlo zrušení systému imigračních kvót, případně jejich zvýšení pro vybrané země a rozšíření pro další náborové země jako například Indonésii.

Vývoj do budoucna budou podle ředitele personální agentury i nadále ovlivňovat pokračující ekonomická krize, zanedbatelný hospodářský růst a některé součásti úsporného balíčku, z pohledu nákladů na zaměstnance zejména omezení daňového zvýhodnění benefitů.

Kvůli tomu totiž podstatná většina zaměstnavatelů bude muset přistoupit ke snížení míry poskytovaných benefitů, což budou provázet komplikace, od vyššího tlaku na zvýšení mezd přes nespokojenost zaměstnanců až po vyšší fluktuaci, dodal Malo.

Průzkum sledoval finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a třinácti regionech. Konal se v třetím čtvrtletí letošního roku. Data vycházejí zejména z nástupních mezd uchazečů, kterým Grafton zprostředkoval zaměstnání, a z poptávek firem o vyhledání pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...