Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 3,9 procenta z prosincových 3,7 procenta. Bez práce bylo 283 059 lidí. Poprvé od března 2018 jich tak je více než volných míst, kterých zaměstnavatelé na konci měsíce nabízeli 281 141. Vyplývá to z údajů Úřadu práce.
Nezaměstnaných bylo v lednu poprvé po pěti letech víc než volných míst
3 minuty
UDÁLOSTI: Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 3,9 procenta
Podle generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona jsou letos zaměstnavatelé opatrnější v přijímání nových pracovníků a kvůli dražším energiím či surovinám se zaměřují i na efektivnější vytváření finančních rezerv. Počet volných míst se za měsíc snížil asi o sedm a půl tisíce.
„Přesto se podíl nezaměstnaných osob drží nadále, navzdory lednovému nárůstu, na relativně nízkých hodnotách. V následujících měsících by nezaměstnanost mohla stagnovat, případně mírně vzrůst. S příchodem jarního počasí a rozjezdem sezonních prací by pak mohla začít klesat,“ uvedl Najmon.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo vývoj počtu lidí bez práce a i volných pracovních míst podrobně sleduje. „Sice jsme nyní svědky určitého mírného nárůstu nezaměstnanosti, jde ale na začátku roku o obvyklý jev,“ uvedl. Upozornil na průzkum, podle kterého osm z deseti velkých zaměstnavatelů stále hledá nové pracovníky a dvě třetiny z nich také plánují růst mezd.
Analytici: Nezaměstnanost ještě mírně vzroste
Nárůst počtu lidí bez práce nemusí být podle hlavního analytika společnosti Citfin Tomáše Volfa nutně špatnou zprávou. „Domácí trh práce byl dlouhodobě přehřátý a firmy měly více než rok problém najít vhodné zaměstnance napříč regiony i obory. Nárůst nezaměstnanosti by mohl tento tlak částečně uvolnit a umožnit tak pročištění pracovního trhu,“ sdělil.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka je navzdory zlepšení ekonomického výhledu pravděpodobně nutné letos počítat s pozvolným nárůstem nezaměstnanosti výrazněji nad čtyři procenta. „Pozitivem v tomto směru alespoň je, že zatím nic nenasvědčuje k tomu, že by mělo dojít k prudkému nárůstu nezaměstnanosti a dramatickému úbytku volných pracovních pozic, jako tomu bylo po finanční krizi v roce 2008,“ uvedl.
Nejvyšší nezaměstnanost byla v lednu v Ústeckém kraji, bez práce tam bylo 5,8 procenta lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 5,2 procenta. „Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ popsal Úřad práce. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla ve Zlínském kraji, v Praze, v Pardubickém a Plzeňském kraji, a to shodně 3,1 procenta.
Mezi okresy byla nejnižší nezaměstnanost na Praze-východ, práci tam hledalo 1,6 procenta lidí. Na opačném konci žebříčku je Karviná s nezaměstnaností 8,5 procenta. Právě na Karvinsku připadá na jedno pracovní místo 11,8 uchazeče o zaměstnání, na Bruntálsku je to šest uchazečů a na Mostecku 4,6 uchazeče.
V lednu se do evidence Úřadu práce hlásili ve větší míře lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Zaměstnavatelé mají nadále zájem o nové pracovníky převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících. S rozjezdem lyžařské sezony je, obdobně jako loni, zájem též o zaměstnance v horských střediscích a cestovním ruchu.
Z celkového počtu nezaměstnaných tvořily 52,6 procenta ženy. Průměrný věk nezaměstnaných byl v lednu 43,2 roku, loni to bylo 43,7 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i během uplynulých dvanácti měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvedl Úřad práce. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.
Ke konci ledna pracovalo v Česku podle evidence úřadů práce 94 383 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou, většinou ženy. Ukrajinci nejčastěji pracují jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a dopravě. Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. V evidenci úřadu práce bylo 16 310 Ukrajinců, z celkového počtu uchazečů o zaměstnání tak tvořili 5,3 procenta.
