České hospodářství se dostalo do unikátní situace, máme tu vysokou inflaci a zároveň recesi, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v diskusi tří ekonomů Jan Švejnar. Jan Gregor připomněl, že situace je o to těžší, že celá Evropa „jde s růstem dolů“. Mojmír Hampl k tomu na základě zkušeností z historie dodal, že Česko krize nezvládá, a jejich dopady jsou zde tak horší než v jiných státech.
Česko je v recesi a jeho vyhlídky nejsou dobré, soudí ekonomové Švejnar, Gregor a Hampl
Gregor, Švejnar a Hampl v Otázkách Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Ředitel centra IDEA Národohospodářského ústavu AV ČR Jan Švejnar, který zároveň působí na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, viní ze současné nepříznivé ekonomické situace ministerstvo financí a Českou národní banku. Uvedl, že v recesi je v Evropě pouze Česko a Španělsko a jenom tři země mají vysokou jádrovou inflaci (nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií): Česko, Polsko a Maďarsko.
Vidí za tím například minulé razantní zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, které podle něho vedlo k vysokým inflačním očekáváním (jaký vývoj cen lidé očekávají v budoucnu). A také vliv rozpočtových schodků, za něž odpovídá ministerstvo financí.
Záleží na světové ekonomice, říká Švejnar
Švejnar neví, jak dlouho tato situace potrvá. „Záležet to bude na tom, jak si povede světová ekonomika. A zatím to vypadá tak, že motorem růstu budou Čína, Indie a do určité míry USA.“ Evropa se na tom bude podílet méně, byť se zatím drží na „mírném pozitivním bodu“. České hospodářství však zaznamenává ekonomický pokles (jedna z definic recese říká, že je to pokles hrubého domácího produktu ve dvou čtvrtletích za sebou). Jednou z cest, jak se z toho dostat, je podle Švejnara utišit inflační očekávání. Je proto dlouhodobě příznivcem nezvyšování úrokových sazeb.
Vývoj české ekonomiky
Evropa jde s růstem dolů, říká Gregor
Člen Evropského účetního dvora za Česko a bývalý náměstek ministra financí Jan Gregor v diskusi řekl, že Evropská unie očekává letos růst HDP o 0,3 procenta, ale pro Německo se čeká pokles o 0,6 procenta. Právě na něm je přitom česká ekonomika hodně závislá a s ním provázaná.
Současnou českou recesi tak nepokládá za otázku několika měsíců. „Trend v celé Evropě je zřejmý, jdeme s růstem dolů.“ Je tak podle něho možný pro Česko rok v recesi. Uvedl také, že po celé Evropě bude tlak, aby se sanovaly ceny energií, což zhorší situaci na výdajové stránce státních rozpočtů. A dělat při tom kroky ke stabilizaci veřejných financí, povede i ke krizovým momentům.
V souvislosti s chystanými reformními kroky vlády, jejichž obsah zatím není znám, zmínil Gregor negativní dopady zrušení superhrubé mzdy či karenční doby v minulosti. To mělo negativní dopad na příjmy státního rozpočtu a výši schodků. „Je potřeba se schodkem pracovat a přitvrdit,“ řekl s tím, že by se měly například změnit české majetkové daně, byť je to politicky nesmírně citlivé. Tyto současné daně považuje za nízké.
Gregor, Švejnar a Hampl v OVM (2. část) (zdroj: ČT24)
Krize si děláme horší než okolí, soudí Hampl
Předseda Národní rozpočtové rady, člen NERV a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v diskusi řekl, že by bylo špatné zůstat uprostřed cesty. Tedy mít vysokou inflaci a zároveň dlouhodobě utlumenou ekonomiku. „Máme špatné zkušenosti z minulosti, kdy krize si uděláme ještě horší než okolní státy.“
Zároveň však dodal, že v dobrých časech umí české hospodářství růst hodně rychle a předbíhat ostatní, ale krize tady moc nezvládáme. „Dobré časy máme výborně, špatné časy máme horší,“ shrnul.
Uvedl rovněž, že v Česku už více než dva roky zažíváme vysokou inflaci, kdy „inflační mor ničí ekonomiku“. Má to pak nepříznivé dopady na chování lidí i firem i na veřejné rozpočty. Kritizoval současné vedení České národní banky, že zhoršilo letošní prognózu inflace z 9 na 11 procent, a nedělá s tím nic. Hampl je na rozdíl od Švejnara příznivcem zvyšování úrokových sazeb v současné inflační situaci.
Kde šetřit
Švejnar si myslí, že jsou oblasti, kde by se mohly udělat změny, aby to bylo win-win řešení. Například v reformě státní správy. Zeštíhlit ji a zefektivnit. Celkově by byly menší výdaje ze státního rozpočtu, i když by se úředníkům přidalo na platech. Uvolnění úředníci pak mohou produktivně působit v soukromém sektoru. Odmítá názor, že je to běh na dlouhou trať, záleželo by na rychlosti reformy státní správy.
I on se jako Gregor domnívá, že u nemovitostí máme nízké zdanění a šlo by zde daně zvyšovat. Dodal také, že v Česku zdaňujeme práci, ne kapitál a to by se mělo dělat více rovnoměrně.
Už nejsme nudnou rozpočtově stabilní zemí
Hampl upozornil na hlubší problém s rozpočtovými schodky, což je trend. Po roce 2020 jsme se začali u rozpočtů chovat jinak a naše schodky nyní už nesrovnáváme se severem Evropy (rozpočtově odpovědnějším), ale s jihem. Mělo by se to podle něho změnit tak, abychom opět byli nudnou rozpočtovou zemí. Jinak s tím budou v budoucnosti spojené velmi vysoké náklady.
Problém je však také v tom, že se radikálně změnila politická realita a padla dřívější všeobecně přijímaná mantra o fiskální (rozpočtové) stabilitě. Při přípravě rozpočtu na rok 2024 proto Hampl vidí poslední „okno příležitosti,“ kdy lze změnit současný přístup, který spočívá v deficitním financování výdajů. Pak už zase budou parlamentní volby.
Švejnar připomněl, že míra zadlužení je v Česku stále mnohem příznivější než například v Německu a ve Francii, ale jde o to, aby se to nezhoršovalo ve střednědobém výhledu.
Bilance státního rozpočtu