Pohostinství

Vnímání hospod se mezi Čechy poměrně výrazně proměňuje. Za posledních patnáct let posílil jejich obraz jako místa pro setkávání, diskuzi, budování sociálních vazeb a jako místa, které je dokonce často kulturním středobodem. Naopak postupně mizí některé negativní aspekty – například zbytečná hlučnost, špatná hygiena nebo zakouřenost. Ukázala to dlouhodobá studie Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.

Ubytovaných turistů a dalších hostů v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně přibylo. Služeb hotelů či penzionů využilo 5,95 milionu lidí, meziročně o 3,3 procenta více. Přibylo ubytovaných cizinců, naopak počet českých hostů se snížil. Hosté v ubytovacích zařízeních strávili o 0,9 procenta více nocí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj se zejména v Moravskoslezském kraji a Praze zvýšila návštěvnost díky květnovému mistrovství světa v hokeji.

Poskytovatelé krátkodobého ubytování nejspíš budou muset zapisovat hosty do jednotného registru. Počítá s tím novela, kterou schválili ministři. Stát by podle jejich představ měl získat lepší přehled o tom, kdo komu jaký nocleh poskytuje. Nejasnosti panují hlavně u nabídek přes on-line platformy, jako jsou Airbnb nebo Booking. Novela zároveň umožní obcím tento typ pronájmů částečně regulovat.

Turné Taylor Swiftové po Evropě sledují s očekáváním nejen fanoušci této hudební megastar, ale i ekonomové. Vyprodané stadiony s desetitisícovými kapacitami a „swifties“, kteří potřebují někde jíst a spát, znamenají zvýšené tržby pro podniky na koncertních zastávkách. Jenže dlouhodobý vliv velkých hudebních akcí na ekonomiku se přeceňuje, míní ekonomové.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Tržby ve službách ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 5,2 procenta. Největší pokles zaznamenala doprava a skladování. Naopak rostly tržby v ubytování a stravování a také ve vědeckých a technických činnostech. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby se snížily třetí čtvrtletí v řadě a zrychlily pokles. V letošním druhém čtvrtletí vykázaly tržby ve službách meziroční snížení podle revidovaných údajů o 3,3 procenta.

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se ve druhém čtvrtletí letošního roku ubytovalo pět milionů turistů. Meziročně jde sice o výrazný růst, počty ale stále nedosahují hodnot před vypuknutím pandemie koronaviru v roce 2019. Tržby ve službách meziročně ve druhém čtvrtletí stouply o 12,1 procenta, je tomu tak už popáté za sebou. Nejvíce se dařilo službám souvisejícím s turistikou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.

Jak se za necelé dva roky od sametové revoluce proměnil areál Pražského hradu coby turistické destinace? Jaké prostory byly nově zpřístupněny a kam se návštěvníci naopak nepodívali bez placení?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Řecko se potýká s nebývalým nedostatkem sezonních pracovníků v turismu, a to i přes to, že země má nejvyšší míru nezaměstanosti v Evropské unii. Ekonomové varují, že vzhledem k velikosti sektoru mohou případné problémy negativně dopadnout na celou ekonomiku, která se stále vzpamatovává z vleklé finanční krize.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.