Řecku chybí pracovníci v cestovním ruchu, pro ekonomiku je přitom klíčový

Nahrávám video
Horizont ČT24: Poptávka po pracovnících v Řecku
Zdroj: ČT24

Řecko se potýká s nebývalým nedostatkem sezonních pracovníků v turismu, a to i přes to, že země má nejvyšší míru nezaměstanosti v Evropské unii. Ekonomové varují, že vzhledem k velikosti sektoru mohou případné problémy negativně dopadnout na celou ekonomiku, která se stále vzpamatovává z vleklé finanční krize.

Spyros Kurulis už téměř čtyřicet let provozuje v Aténách hospodu Český Švejk. Vyrůstal v Československu, po invazi sovětských vojsk v roce 1968 ale odešel a později zakotvil ve vlasti rodičů. „Dvanáct roků prakticky žijeme v krizovém období. Nejhorší období byl poslední rok, kdy jsme nedělali vůbec, kdy byl krám zavřený,“ říká.  

Restaurace v Řecku mohly po pandemické uzávěře znovu otevřít v květnu, ovšem jen venkovní prostory. Hosté se sice vrátili, mnohde je ale nemá kdo obsloužit. Nebývalé množství lidí kvůli dlouhému lockdownu opustilo gastronomii nebo zůstává doma na státní podpoře.

„Hodně, obzvlášť mladých lidí, se snažilo najít jinou práci, protože se báli nejistoty a nevěděli, kdy a na jak dlouho turistický sektor znovu otevře,“ uvedl prezident Řecké konfederace řemeslníků a obchodníků Jorgos Kavathas.

Problém podle odborníků umocňuje byrokracie, pokles mezd a převis nabídky. Kavathas spočítal, že přes devadesát procent podniků nově otevřených během poslední dekády je právě v pohostinství. Pandemie je pro ně náraz do zdi.

Potíže mají i ti nejlepší

Řecko není jediná země, kde mají restaurace, bary či kavárny po uvolnění protipandemických opatření problémy najít zaměstnance. Co je tu výjimečné, je velikost a význam turistického sektoru. Za obvyklých okolností se stará o pětinu hrubého domácího produktu a zaměstnává více než 400 tisíc lidí, tedy deset procent celkové pracovní síly.

Podle posledních dostupných dat z letošního roku se oficiální míra nezaměstnanosti pohybuje kolem 16 procent. 

Potíže mají i ti nejlepší. Restaurace Lefterise Lazarouse v aténském přístavišti Pireus se chlubí řadou ocenění včetně michelinských hvězd. Každý rok je zavalená životopisy lidí, kteří chtějí pro slavného šéfkuchaře pracovat. Letos prý nepřišel jediný.

„Všechny restaurace a hotely hledají zaměstnance, ale nenacházejí. Teď zkrátka nikdo není,“ komentoval to šéfkuchař Lefteris Lazarou. Proto musel ještě víc omezit kapacitu už tak limitovanou vládními nařízeními. I jeden z nejznámějších lidí v oboru na otázku, co bude dál, místo odpovědi krčí rameny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Typ Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, po poledni už byla cena nad 82 dolary za barel.
09:46Aktualizovánopřed 27 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 16 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...