Efekt Taylor Swiftové na ekonomiku se přeceňuje, tvrdí odborníci

Turné Taylor Swiftové po Evropě sledují s očekáváním nejen fanoušci této hudební megastar, ale i ekonomové. Vyprodané stadiony s desetitisícovými kapacitami a „swifties“, kteří potřebují někde jíst a spát, znamenají zvýšené tržby pro podniky na koncertních zastávkách. Jenže dlouhodobý vliv velkých hudebních akcí na ekonomiku se přeceňuje, míní ekonomové.

Někteří ekonomové jsou skeptičtí k takzvané swiftonomice, tedy očekáváním, že fanoušci Taylor Swiftové pomůžou stimulovat ekonomiku v místech koncertů. Pravděpodobné totiž je, že až swifties po vystoupení svého idola odjedou, z ekonomického přínosu desítek tisíc dočasných návštěvníků příliš nezůstane.

Skvělý víkend pro Stockholm

Analytici z agentury Reuters dávají za příklad Stockholm, kde si Taylor Swiftovou poslechlo téměř 180 tisíc fanoušků. Půlka z nich přijela z ciziny. Švédské metropoli vygenerovali obrat blížící se 850 milionům švédských korun (1,87 miliardy korun). Hotely a restaurace vydělávaly jako o závod, a dokonce i prodej kovbojských klobouků vzrostl o 155 procent, odhadla stockholmská obchodní komora.

Pro Stockholm skvělý třídenní kšeft, ale kapka v moři pro švédskou ekonomiku, která je přitom s roční produkcí 623 miliard USD (14,5 bilionu korun) až osmá největší v Evropské unii. „Tento dodatečný obrat je pro Stockholm a zejména pro jeho odvětví cestovního ruchu velkou víkendovou vzpruhou,“ potvrdil hlavní ekonom Stockholmské obchodní komory Carl Bergkvist. „Ale tím to končí – jeden víkend bez viditelného nebo významného dopadu na celkový hospodářský růst.“

Beyoncé a inflace

Dopad na ceny je podobně neviditelný a mohl by být dokonce menší, než když o rok dříve přijela do Evropy Beyoncé, jejíž vystoupení vyvolalo obavy z inflace. Například BBC tehdy výkyvy v ekonomických ukazatelích Švédska spojovala s tím, že si popová hvězda vybrala na zahájení svého turné Stockholm. „Nevinil bych Beyoncé z vysoké inflace, ale její vystoupení a celosvětová poptávka po jejím koncertě ve Švédsku k tomu zřejmě trochu přispěly,“ uvedl tehdy pro BBC ekonom Michael Grahn z Danske Bank.

Psalo se o „efektu Beyoncé“. Ať už s ním, nebo bez něj, švédská inflace od té doby spadla z deseti procent na současných něco málo přes dvě procenta. Inflace se řeší i v souvislosti s Taylor Swiftovou. Poptávka po hotelových pokojích a letenkách, kterou vytváří Eras Tour po celé Evropě, by mohla tlačit na růst cen, které se promítají do míry inflace v jednotlivých zemích, píše The New York Times.

Když zpěvačka vystupovala minulý měsíc v Lisabonu, míra inflace v Portugalsku zrychlila, a to částečně kvůli skokovému nárůstu cen hotelů v hlavním městě „v důsledku významné kulturní události“, jak to formuloval tamní statistický úřad.

Dopad má i olympiáda a Euro

Ekonom Michael Grahn v komentáři k turné Beyoncé před rokem také podotkl, že je „velmi vzácné“, aby jedna hvězda měla takový dopad, jaký lze spíš čekat při pořádání velkých fotbalových turnajů. A ani Taylor Swiftová – které se připisuje nevídaný vliv téměř na všechno, od hudebního průmyslu po prezidentské volby v USA – zřejmě tak mocně s ekonomikou hnout nesvede. 

„Existuje efekt Taylor Swiftové? Pokud ano, tak jen extrémně malý a dočasný,“ míní ekonom banky ING Carsten Brzeski. „Před podobnými velkými akcemi se vždycky hodně mluví o velkých ekonomických přínosech, ale po jejich skončení byste potřebovali lupu, abyste v číslech tyto takzvané přínosy našli,“ dodal.

Na pozvednutí evropské ekonomiky, která se poslední dva roky s obtížemi vyhýbá recesi a zaostává za Spojenými státy, každopádně není Taylor Swiftová případně sama. „Nemyslím si, že je udržitelnou variantou růstu země spoléhat na to, že bude mít koncerty superhvězd,“ poznamenal ekonom společnosti Nomura George Moran. Naděje se vkládají i do olympiády ve Francii a fotbalového mistrovství Evropy v Německu.

Jen přesun výdajů

Pro obě akce ovšem platí to samé co pro velké koncerty. Jak olympiáda, tak Euro jsou sice přínosem pro restaurace, výtoč piva nebo prodejce souvisejících suvenýrů, ale nemají trvalý vliv na spotřebu. „Tato spotřeba obvykle představuje výdaje, které by spotřebitelé vynaložili tak jako tak, a jde obvykle o substituci,“ vysvětlil profesor sportovního managementu Simon Shibli z Sheffield Hallam University.

Podle tohoto argumentu jdou peníze vynaložené na vstupenky nebo ubytování z rodinného rozpočtu, v němž zbyde o to méně na jiné výdaje, třeba na cestování nebo stravování v restauracích. „Index čepovaného piva“, který vydává finanční dům Danske Bank, vykázal masivní nárůst, když Dánsko naposledy hrálo na mistrovství Evropy. Na maxima se dostal, když hospody a restaurace zaznamenaly 106procentní nárůst tržeb při zápase s Anglií.

„Z mikroekonomického hlediska tyto akce znamenají stimul, ale i ten je malý a dočasný,“ komentoval tato data Piet Haines Christiansen z Danske Bank. „Jsou relevantní pro konkrétní odvětví jako hotely a stravování, kamkoliv dorazí Taylor Swiftová, nebo pro prodej piva v zemích, které zrovna hrají fotbal,“ dodal.

Jedna miliarda liber pro Británii, tvrdí odhady

Průzkum banky Barclays o utrácení swifties minulý měsíc naznačil, že koncerty Taylor Swiftové přinesou jen britské ekonomice jednu miliardu liber (29,5 miliardy korun). Podle Morana ze společnosti Nomura je ale tyto odhady těžké podložit, protože nikdo neví, jak moc lidé přesměrují své výdaje od jiných aktivit.

Kromě zmíněného substitučního efektu je třeba připomenout, že velká část obratů vygenerovaných turné Eras skončí v USA, což ještě zmenšuje už tak malý lokální ekonomický přínos.

Fanoušci čekají na koncert Taylor Swiftové ve Stockholmu
Zdroj: Reuters/News Agency/Pontus Lundahl

V ekonomikách velikosti Británie nebo států kontinentální Evropy ale podobné transfery nepohnou ani s daty o mezinárodním obchodu. Jen v dubnu totiž přebytek obchodní bilance (převaha vývozu nad dovozem) dvaceti zemí eurozóny dosahoval 39 miliard eur, připomíná Reuters.

Další vyhodnocení swiftonomiky lze čekat po skončení turné Eras. Sledovaná zpěvačka letos v létě vystoupí v 18 evropských městech, v řadě z nich víckrát. Vyhodnotit ale už lze ekonomickou stopu severoamerické části tour. The New York Times uvádí, že vygenerovat mohla až 4,6 miliardy dolarů. K zájmu přispělo, že spotřebitelé utráceli za koncerty, jídlo a volnočasové zážitky, které si museli odepřít během pandemie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 17 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...