Turné Taylor Swiftové po Evropě sledují s očekáváním nejen fanoušci této hudební megastar, ale i ekonomové. Vyprodané stadiony s desetitisícovými kapacitami a „swifties“, kteří potřebují někde jíst a spát, znamenají zvýšené tržby pro podniky na koncertních zastávkách. Jenže dlouhodobý vliv velkých hudebních akcí na ekonomiku se přeceňuje, míní ekonomové.
Efekt Taylor Swiftové na ekonomiku se přeceňuje, tvrdí odborníci
Někteří ekonomové jsou skeptičtí k takzvané swiftonomice, tedy očekáváním, že fanoušci Taylor Swiftové pomůžou stimulovat ekonomiku v místech koncertů. Pravděpodobné totiž je, že až swifties po vystoupení svého idola odjedou, z ekonomického přínosu desítek tisíc dočasných návštěvníků příliš nezůstane.
Skvělý víkend pro Stockholm
Analytici z agentury Reuters dávají za příklad Stockholm, kde si Taylor Swiftovou poslechlo téměř 180 tisíc fanoušků. Půlka z nich přijela z ciziny. Švédské metropoli vygenerovali obrat blížící se 850 milionům švédských korun (1,87 miliardy korun). Hotely a restaurace vydělávaly jako o závod, a dokonce i prodej kovbojských klobouků vzrostl o 155 procent, odhadla stockholmská obchodní komora.
Pro Stockholm skvělý třídenní kšeft, ale kapka v moři pro švédskou ekonomiku, která je přitom s roční produkcí 623 miliard USD (14,5 bilionu korun) až osmá největší v Evropské unii. „Tento dodatečný obrat je pro Stockholm a zejména pro jeho odvětví cestovního ruchu velkou víkendovou vzpruhou,“ potvrdil hlavní ekonom Stockholmské obchodní komory Carl Bergkvist. „Ale tím to končí – jeden víkend bez viditelného nebo významného dopadu na celkový hospodářský růst.“
Beyoncé a inflace
Dopad na ceny je podobně neviditelný a mohl by být dokonce menší, než když o rok dříve přijela do Evropy Beyoncé, jejíž vystoupení vyvolalo obavy z inflace. Například BBC tehdy výkyvy v ekonomických ukazatelích Švédska spojovala s tím, že si popová hvězda vybrala na zahájení svého turné Stockholm. „Nevinil bych Beyoncé z vysoké inflace, ale její vystoupení a celosvětová poptávka po jejím koncertě ve Švédsku k tomu zřejmě trochu přispěly,“ uvedl tehdy pro BBC ekonom Michael Grahn z Danske Bank.
Psalo se o „efektu Beyoncé“. Ať už s ním, nebo bez něj, švédská inflace od té doby spadla z deseti procent na současných něco málo přes dvě procenta. Inflace se řeší i v souvislosti s Taylor Swiftovou. Poptávka po hotelových pokojích a letenkách, kterou vytváří Eras Tour po celé Evropě, by mohla tlačit na růst cen, které se promítají do míry inflace v jednotlivých zemích, píše The New York Times.
Když zpěvačka vystupovala minulý měsíc v Lisabonu, míra inflace v Portugalsku zrychlila, a to částečně kvůli skokovému nárůstu cen hotelů v hlavním městě „v důsledku významné kulturní události“, jak to formuloval tamní statistický úřad.
Dopad má i olympiáda a Euro
Ekonom Michael Grahn v komentáři k turné Beyoncé před rokem také podotkl, že je „velmi vzácné“, aby jedna hvězda měla takový dopad, jaký lze spíš čekat při pořádání velkých fotbalových turnajů. A ani Taylor Swiftová – které se připisuje nevídaný vliv téměř na všechno, od hudebního průmyslu po prezidentské volby v USA – zřejmě tak mocně s ekonomikou hnout nesvede.
„Existuje efekt Taylor Swiftové? Pokud ano, tak jen extrémně malý a dočasný,“ míní ekonom banky ING Carsten Brzeski. „Před podobnými velkými akcemi se vždycky hodně mluví o velkých ekonomických přínosech, ale po jejich skončení byste potřebovali lupu, abyste v číslech tyto takzvané přínosy našli,“ dodal.
Na pozvednutí evropské ekonomiky, která se poslední dva roky s obtížemi vyhýbá recesi a zaostává za Spojenými státy, každopádně není Taylor Swiftová případně sama. „Nemyslím si, že je udržitelnou variantou růstu země spoléhat na to, že bude mít koncerty superhvězd,“ poznamenal ekonom společnosti Nomura George Moran. Naděje se vkládají i do olympiády ve Francii a fotbalového mistrovství Evropy v Německu.
Jen přesun výdajů
Pro obě akce ovšem platí to samé co pro velké koncerty. Jak olympiáda, tak Euro jsou sice přínosem pro restaurace, výtoč piva nebo prodejce souvisejících suvenýrů, ale nemají trvalý vliv na spotřebu. „Tato spotřeba obvykle představuje výdaje, které by spotřebitelé vynaložili tak jako tak, a jde obvykle o substituci,“ vysvětlil profesor sportovního managementu Simon Shibli z Sheffield Hallam University.
Podle tohoto argumentu jdou peníze vynaložené na vstupenky nebo ubytování z rodinného rozpočtu, v němž zbyde o to méně na jiné výdaje, třeba na cestování nebo stravování v restauracích. „Index čepovaného piva“, který vydává finanční dům Danske Bank, vykázal masivní nárůst, když Dánsko naposledy hrálo na mistrovství Evropy. Na maxima se dostal, když hospody a restaurace zaznamenaly 106procentní nárůst tržeb při zápase s Anglií.
„Z mikroekonomického hlediska tyto akce znamenají stimul, ale i ten je malý a dočasný,“ komentoval tato data Piet Haines Christiansen z Danske Bank. „Jsou relevantní pro konkrétní odvětví jako hotely a stravování, kamkoliv dorazí Taylor Swiftová, nebo pro prodej piva v zemích, které zrovna hrají fotbal,“ dodal.
Jedna miliarda liber pro Británii, tvrdí odhady
Průzkum banky Barclays o utrácení swifties minulý měsíc naznačil, že koncerty Taylor Swiftové přinesou jen britské ekonomice jednu miliardu liber (29,5 miliardy korun). Podle Morana ze společnosti Nomura je ale tyto odhady těžké podložit, protože nikdo neví, jak moc lidé přesměrují své výdaje od jiných aktivit.
Kromě zmíněného substitučního efektu je třeba připomenout, že velká část obratů vygenerovaných turné Eras skončí v USA, což ještě zmenšuje už tak malý lokální ekonomický přínos.
V ekonomikách velikosti Británie nebo států kontinentální Evropy ale podobné transfery nepohnou ani s daty o mezinárodním obchodu. Jen v dubnu totiž přebytek obchodní bilance (převaha vývozu nad dovozem) dvaceti zemí eurozóny dosahoval 39 miliard eur, připomíná Reuters.
Další vyhodnocení swiftonomiky lze čekat po skončení turné Eras. Sledovaná zpěvačka letos v létě vystoupí v 18 evropských městech, v řadě z nich víckrát. Vyhodnotit ale už lze ekonomickou stopu severoamerické části tour. The New York Times uvádí, že vygenerovat mohla až 4,6 miliardy dolarů. K zájmu přispělo, že spotřebitelé utráceli za koncerty, jídlo a volnočasové zážitky, které si museli odepřít během pandemie.