Vnímání hospod se mezi Čechy poměrně výrazně proměňuje. Za posledních patnáct let posílil jejich obraz jako místa pro setkávání, diskuzi, budování sociálních vazeb a jako místa, které je dokonce často kulturním středobodem. Naopak postupně mizí některé negativní aspekty – například zbytečná hlučnost, špatná hygiena nebo zakouřenost. Ukázala to dlouhodobá studie Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.
Češi si po pandemii víc váží hospod, ukazují data
Události: Vztah Čechů k alkoholu (zdroj: ČT24)
Představa Čechů o tom, co pro společnost znamená česká hospoda, se v průběhu let poměrně výrazně mění, shrnul vedoucí výzkumu Jiří Vinopal. Vývoj postojů sleduje už od roku 2004.
Před rokem 2019 u Čechů posilovalo hlavně vnímání hospody jako místa, kde se mohou setkávat s novými přáteli, a ochabovala role místního fóra, kde je možné domlouvat různé sousedské výpomoci a melouchy. Po pandemii covidu-19 ale vnímání všech sociálních aspektů hospod dramaticky narostlo.
Leccos se mění, pivo přetrvává
„Výrazně více než kdy dříve Češi považují hospody za místa, kde se lze odreagovat od každodenních starostí, popovídat si s přáteli, najít nové, dohodnout sousedskou výpomoc nebo malý obchod a zároveň jsou hospody silněji vnímány i jako místa, která jsou důležitými organizátory kulturních akcí, jako jsou zábavy, plesy nebo přednášky,“ uvádí výzkum. Lze tak říci, že si v souvislosti s pandemickými opatřeními Češi více váží možnosti setkávat se bez omezení s přáteli a utužovat sociální vazby.
„Zatímco prvních patnáct let zhruba od počátku století se pohled na roli hospod v české společnosti tolik neměnil, především během období pandemie a protipandemických opatření se posunul mnohem viditelněji,“ všímá si studie.
„Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových, Češi si je malují v o něco úhlednějších barvách a posilují motivy národní tradice nebo kulturní jedinečnosti,“ komentuje zjištění Vinopal. „Co však zůstává neměnné, je historická spjatost českého piva a české hospody, která nejenže přetrvává, ale dokonce se v posledních letech upevňuje,“ dodává vědec.
V úzké souvislosti s tím se vyvíjí i obecné pojetí hospod a jejich hodnocení. Češi podle studie dlouhodobě vnímají, že se tato zařízení vyvíjejí, otevírají novým zákazníkům a přizpůsobují poptávce se stále příjemnějším prostředím, zajímavější gastronomií nebo rozšiřováním nabídky nápojů. To výsledky výzkumu v zásadě potvrzují. Ukazují totiž, že postupně ubývají negativní konotace a návštěvníci je vnímají celkově přívětivěji.
Pojem hospoda už v Češích téměř vůbec nevyvolává asociace spojované se zbytečným utrácením nebo neřestí, jak tomu bývalo dříve. Logicky vlivem zákazu kouření prakticky vymizela i konotace zakouřeného prostředí a ubývá vnímání hlučnosti nebo špíny a špatné hygieny. Hospody zároveň už prakticky vůbec nejsou považovány za něco vlastního nižším sociálním vrstvám.
Naopak si Češi s těmito zařízeními stále častěji spojují možnost dobrého občerstvení a zajímavostí je, že si čím dál méně Čechů s hospodou okamžitě spojí výlučně mužskou záležitost. „Ostatně právě u žen lze sledovat zajímavé změny trendů. Data ukazují, že u nich v posledních jednotkách let stoupá popularita konzumace čepovaného piva v hospodách a dalších restauračních zařízeních,“ doplňuje výzkum.
Výsledky také ukazují, že Češi vnímají pozitivní vývoj hospodské kultury. Podniky se snaží zkvalitňovat své služby, přinášejí zajímavější možnosti jídla, konzumentům nabízejí čisté a příjemné prostředí, a tím jsou schopné lákat i nové zákazníky, kteří si třeba dříve s nimi spojovali spíše nepříjemné pocity.