Gastronomie

Vnímání hospod se mezi Čechy poměrně výrazně proměňuje. Za posledních patnáct let posílil jejich obraz jako místa pro setkávání, diskuzi, budování sociálních vazeb a jako místa, které je dokonce často kulturním středobodem. Naopak postupně mizí některé negativní aspekty – například zbytečná hlučnost, špatná hygiena nebo zakouřenost. Ukázala to dlouhodobá studie Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Válka Izraele proti teroristickému hnutí Hamás se negativně promítá do mnoha odvětví ekonomiky židovského státu. Problémy mají služby, ale třeba také zemědělství, které se potýká s nedostatkem pracovních sil a raketovými poplachy, které narušují práce na poli. Válka tvrdě dopadá i na turistický ruch.

Některé hospody a restaurace na jihu Čech bývají na začátku týdne poloprázdné. Souvisí to s podzimním úbytkem turistů, kdy se v centru Českých Budějovic nebo Českého Krumlova pohybuje méně lidí. Část restauratérů se však brání případnému omezení otevírací doby. Podle Asociace hotelů a restaurací ČR ale není chytré udržovat restaurace otevřené ve dnech, kdy jsou prakticky prázdné.

Stovky lidí vyzývají slovenskou vládu k jednání s vydavateli michelinského gastroprůvodce. Slovensko jako jedna z mála zemí Evropy smlouvu s autory prestižního žebříčku zatím nemá. Český kabinet oznámil pětiletou dohodu před dvěma týdny.

Zaplatit firmě Michelin desítky milionů za to, že zahrne české podniky do svého průvodce, se může bohatě vrátit, shodli se v Událostech, komentářích odborník na gastronomii Pavel Maurer a šéf gastrosoutěže Bocuse d'Or Czech Adam Eliáš. Podle Maurera by se měli inspektoři slavného světového průvodce po restauracích podrobněji zaměřit na celou zemi, v minulosti se podle něj soustředili výhradně na Prahu.

Nabídka brigád je letos vyšší než loni, uvádějí personální agentury. Brigádníky přes léto potřebují hlavně v cestovním ruchu, gastronomii nebo v zemědělství. Sehnat potřebný počet lidí je ale v mnoha provozech problém.

Kodaňská restaurace Noma, několikrát po sobě vyhlášená jako nejlepší podnik na světě, oznámila, že pro hosty na konci příštího roku zavře. Pak změní celý svůj koncept na takzvanou laboratoř. Krok vyvolal bouřlivé reakce v gastronomickém světě. Bývalá stážistka Kateřina Jakusová pro ČT24 popsala, jaké bylo pracovat pro podnik, kde člověk zaplatí za menu 11 tisíc korun, jen s velkými obtížemi tam lze získat rezervaci a část personálu jídlo připravovala až do loňského října zadarmo. Stačil jim hodnotný „zářez“ do CV, jenž pak otevíral dveře do týmů restaurací celého světa.

Mezinárodní gastronomický řád, světové ocenění kuchařského umění, získal před třiceti lety i český šéfkuchař Petr Doubrava z hotelu Černigov v Hradci Králové. Spolu s ním vlastnilo ocenění v podobě zlatého řetězu celkem asi dvacet kuchařů renomovaných hotelů z celého světa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Zaměstnavatelé mají druhým rokem možnost pracovníkům přispívat na stravování penězi prostřednictvím stravenkového paušálu. Ten ale podle aktuální studie Centra ekonomických a tržních analýz nenaplnil svůj účel: nemotivuje lidi chodit na obědy ani nepřiměl více firem, aby zaměstnancům na stravování přispívaly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej měnit nechce, vládní koalice však bude jednat o daňovém zvýhodnění stravenek.

Jak efektivně nakupovat potraviny, abychom neplýtvali a jedli kvalitně? Šéfkuchař Kampa Group Marek Raditsch přinesl v pořadu Drahé Česko,…? tipy, jak na jídle ušetřit. Projekt České televize se snaží lidem poradit, jak se vypořádat se složitou ekonomickou situací.

Československý pavilon na světové výstavě Expo 92 ve španělské Seville vyvolával mezi veřejností rozpačité dojmy. Reputaci naopak napravovala Restaurace Praha, která už excelovala na několika minulých výstavách a pokaždé byla výbornou vizitkou. V Seville na československou gastronomii přilákala denně až šest set lidí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V Čáslavi začali po sametové revoluci vyrábět nový typ dálkového autobusu, nazvaného Oasa 901. V roce 1992 podnik přišel s menší verzí – midibusem Oasa 902. Byl určen jen pro dvacet cestujících a na tehdejší poměry autobusové dopravy v Československu luxusně vybaven. Jenže tento první československý midibus byl poměrně drahý, a tak byly nakonec vyrobeny jen tři exempláře.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Navzdory vysokým počtům nakažených koronavirem uvolní Rakousko některá protipandemická opatření. Podle kancléře Karla Nehammera budou mírnější pravidla platit v obchodu, gastronomii nebo turismu. Navzdory ohlášenému uvolňování demonstrovaly ve Vídni tisíce lidí. Požadovali, aby vláda uvolnila restrikce ihned. Odmítli také povinné očkování, které má platit od února. Předlohu musí schválit ještě horní komora parlamentu.

V Rakousku skončila celostátní uzávěra, která v zemi kvůli kritické epidemické situaci platila od 22. listopadu. Pro ty, kteří se nenechali proti covidu-19 naočkovat, přísná omezení platí dál. Počet úmrtí souvisejících s koronavirem se v USA vyšplhal na 800 tisíc, informovala agentura Reuters na základě svých výpočtů. Izrael zvažuje podání čtvrté dávky vakcíny. Britský premiér Boris Johnson chce kvůli omikronu urychlit očkování posilující dávkou.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.

Pandemie proměnila nákupní chování Čechů. Podle dat společnosti NielsenIQ, která je získává od velkých řetězců, lidé nechodí nakupovat tak často jako před pandemií, utratí ale více a častěji nakupují i pro další členy rodiny. Vzrostl také počet těch, kteří pořizují jídlo přes internet.

Češi dohánějí zrušené svatby z loňského roku. Zájem o ně je teď tak vysoký, že se konají i uprostřed týdne a kvůli pandemii často po několika odkladech. Pro svatebčany v případě účasti více než třiceti osob ale dál platí určitá omezení. Vyžadována je bezinfekčnost a v určitých situacích je třeba mít i zakrytá ústa.

Největším pandemickým příkořím nebyla ztráta příjmů, ale absence pevného bodu, o který by se šlo opřít a podle nějž by podnikatelé plánovali, je přesvědčen kuchař a zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. V Interview ČT24 prohlásil, že věří, že lidé se do restaurací vrátí.

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

Unikátní automat na pizzu funguje od začátku května v Římě, ne všichni obyvatelé italské metropole ale novinku přijali; populární pochoutka by podle některých měla být připravena s větší péčí, než jakou dává stroj.

Restaurace otevřely. Dva týdny po zahrádkách mohou nově hosté i do interiérů. Restart  pohostinství ale komplikuje fakt, že je pro vstup nutný test na covid-19, ale v některých případech situaci znesnadňuje i nedostatek pracovníků. Rozhodnutí, které málokdo očekával, oznámila vláda až v pátek, takže některé zastihlo uprostřed rekonstrukce. Podle ČT v pondělí neotevřela až čtvrtina podniků. Epidemie v Česku stále slábne, v neděli přibylo 113 nakažených, nejméně od loňského 2. srpna.

Koronavirová pandemie omezila život také ve Zlínském kraji, například i tradiční kulturní akce. Kvůli covidu byla už loni zrušena Jízda králů ve Vlčnově – událost, která je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Velký je také vliv na místní podnikatele, výrazně utrpěli pekaři, například ti, kteří vyrábějí tradiční valašské frgály, nyní jich upečou zhruba jenom pětinu. Dopadům pandemie na život v Česku se věnuje pořad České televize SeČTeno, tentokrát ze Zlínského kraje.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.