Gastronomie strana 2 z 2

Navzdory vysokým počtům nakažených koronavirem uvolní Rakousko některá protipandemická opatření. Podle kancléře Karla Nehammera budou mírnější pravidla platit v obchodu, gastronomii nebo turismu. Navzdory ohlášenému uvolňování demonstrovaly ve Vídni tisíce lidí. Požadovali, aby vláda uvolnila restrikce ihned. Odmítli také povinné očkování, které má platit od února. Předlohu musí schválit ještě horní komora parlamentu.

V Rakousku skončila celostátní uzávěra, která v zemi kvůli kritické epidemické situaci platila od 22. listopadu. Pro ty, kteří se nenechali proti covidu-19 naočkovat, přísná omezení platí dál. Počet úmrtí souvisejících s koronavirem se v USA vyšplhal na 800 tisíc, informovala agentura Reuters na základě svých výpočtů. Izrael zvažuje podání čtvrté dávky vakcíny. Britský premiér Boris Johnson chce kvůli omikronu urychlit očkování posilující dávkou.

Zahrnutí spropitného do účtu a jeho zdanění spolu se snížením sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na služby restaurací navrhl slovenský ministr financí Igor Matovič. Spropitné by následně mělo být zahrnuto do mzdy zaměstnanců. Oznámil také plán snížit daňové a odvodové zvýhodnění části živnostníků oproti zaměstnancům.

Pandemie proměnila nákupní chování Čechů. Podle dat společnosti NielsenIQ, která je získává od velkých řetězců, lidé nechodí nakupovat tak často jako před pandemií, utratí ale více a častěji nakupují i pro další členy rodiny. Vzrostl také počet těch, kteří pořizují jídlo přes internet.

Češi dohánějí zrušené svatby z loňského roku. Zájem o ně je teď tak vysoký, že se konají i uprostřed týdne a kvůli pandemii často po několika odkladech. Pro svatebčany v případě účasti více než třiceti osob ale dál platí určitá omezení. Vyžadována je bezinfekčnost a v určitých situacích je třeba mít i zakrytá ústa.

Největším pandemickým příkořím nebyla ztráta příjmů, ale absence pevného bodu, o který by se šlo opřít a podle nějž by podnikatelé plánovali, je přesvědčen kuchař a zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. V Interview ČT24 prohlásil, že věří, že lidé se do restaurací vrátí.

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

Unikátní automat na pizzu funguje od začátku května v Římě, ne všichni obyvatelé italské metropole ale novinku přijali; populární pochoutka by podle některých měla být připravena s větší péčí, než jakou dává stroj.

Restaurace otevřely. Dva týdny po zahrádkách mohou nově hosté i do interiérů. Restart  pohostinství ale komplikuje fakt, že je pro vstup nutný test na covid-19, ale v některých případech situaci znesnadňuje i nedostatek pracovníků. Rozhodnutí, které málokdo očekával, oznámila vláda až v pátek, takže některé zastihlo uprostřed rekonstrukce. Podle ČT v pondělí neotevřela až čtvrtina podniků. Epidemie v Česku stále slábne, v neděli přibylo 113 nakažených, nejméně od loňského 2. srpna.

Koronavirová pandemie omezila život také ve Zlínském kraji, například i tradiční kulturní akce. Kvůli covidu byla už loni zrušena Jízda králů ve Vlčnově – událost, která je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Velký je také vliv na místní podnikatele, výrazně utrpěli pekaři, například ti, kteří vyrábějí tradiční valašské frgály, nyní jich upečou zhruba jenom pětinu. Dopadům pandemie na život v Česku se věnuje pořad České televize SeČTeno, tentokrát ze Zlínského kraje.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Kulinářská bible je opět na světě. Michelinský průvodce udělil své prestižní hvězdičky pro uplynulý rok. Ten byl neobvyklý i na talíři. Restaurace měly v důsledku pandemie většinou zavřeno, třetina už se jich možná neotevře a téměř všechny čelí finančním potížím. Průvodce přesto postupoval nemilosrdně a mnohým podnikům ocenění odebral.

Restauratéři a hoteliéři vítají podpůrné programy, které vláda přijala v souvislosti s chystaným přechodem do čtvrtého stupně protiepidemického systému (PES). Části z nich ale nestačí. Obávají se, že páteční uzavření bude pro řadu podniků znamenat definitivní konec. Někteří provozovatelé ubytování na horách se chtějí obrátit na soud.

V Česku dál roste spotřeba potravin, vloni dosáhla rekordních čísel. I potravináři se přesto obávají dopadů koronavirové krize. Především pro malé firmy, které dodávají do několika restaurací, může být jejich uzavření likvidační. „Dopad může být fatální,“ připouští také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který byl hostem pořadu Události, komentáře. Resort proto připravil program Agricovid Potravinářství, který má odvětví podpořit.

Pomoc pro výrobce potravin za přibližně šest miliard korun chystá ministerstvo zemědělství. V pátek chce návrh představit vládě a v případě schválení by se mohly peníze vyplácet do 14 dnů, uvedl v pořadu Byznys ČT24 ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Boj s pandemií výrazně zasáhl do fungování restaurací po celém světě. Český stát ale neposkytl odvětví, do velké míry závislému na denním obratu, pomoc včas, řekl v Interview ČT24 šéfkuchař Filip Sajler. Pracovníkům a podnikatelům v oboru podle něj chybí organizace, která by prosazovala jejich zájmy, což by se ale brzo mělo změnit.

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

S návrhem na pomoc zavřeným restauracím a kavárnám přišla brněnská iniciativa Gastro žije! V Brně tento týden představila prototyp posezení, které by mělo umožnit jíst venku a zároveň dodržovat nařízení vlády. Autoři by rádi pro tento projekt získali podporu od státu i města. Pomohl by navíc podle nich i firmám, které nemají momentálně zakázky a chtěly by se zapojit do výroby.

Česko a Slovensko slaví třicet let od pádu komunismu. Je opravdu co slavit? Ke třem desetiletím svobody se pro Českou televizi vyjádřily osobnosti z různých oblastí veřejného života. O tom, že důvod k oslavě je, nepochybují. Výhrady ale mají – k různým politickým rozhodnutím, fungování médií v době internetu nebo třeba i kvalitě některých restaurací. Ohlédnutí za dobou od pádu komunismu přinesl speciál 30 let svobody: Proměny společnosti.

Experti varují, že kvůli změnám klimatu může tradiční produkce lanýžů na jihu Evropy zmizet už do konce století. Vědci proto zkoušejí, jak se vzácné houby budou dát pěstovat v severněji položených oblastech – a hlásí úspěch. Lanýži by do budoucna mohli růst třeba ve Velké Británii nebo ve střední Evropě.