Gastronomie strana 2 z 2

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Kulinářská bible je opět na světě. Michelinský průvodce udělil své prestižní hvězdičky pro uplynulý rok. Ten byl neobvyklý i na talíři. Restaurace měly v důsledku pandemie většinou zavřeno, třetina už se jich možná neotevře a téměř všechny čelí finančním potížím. Průvodce přesto postupoval nemilosrdně a mnohým podnikům ocenění odebral.

Restauratéři a hoteliéři vítají podpůrné programy, které vláda přijala v souvislosti s chystaným přechodem do čtvrtého stupně protiepidemického systému (PES). Části z nich ale nestačí. Obávají se, že páteční uzavření bude pro řadu podniků znamenat definitivní konec. Někteří provozovatelé ubytování na horách se chtějí obrátit na soud.

V Česku dál roste spotřeba potravin, vloni dosáhla rekordních čísel. I potravináři se přesto obávají dopadů koronavirové krize. Především pro malé firmy, které dodávají do několika restaurací, může být jejich uzavření likvidační. „Dopad může být fatální,“ připouští také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), který byl hostem pořadu Události, komentáře. Resort proto připravil program Agricovid Potravinářství, který má odvětví podpořit.

Pomoc pro výrobce potravin za přibližně šest miliard korun chystá ministerstvo zemědělství. V pátek chce návrh představit vládě a v případě schválení by se mohly peníze vyplácet do 14 dnů, uvedl v pořadu Byznys ČT24 ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Boj s pandemií výrazně zasáhl do fungování restaurací po celém světě. Český stát ale neposkytl odvětví, do velké míry závislému na denním obratu, pomoc včas, řekl v Interview ČT24 šéfkuchař Filip Sajler. Pracovníkům a podnikatelům v oboru podle něj chybí organizace, která by prosazovala jejich zájmy, což by se ale brzo mělo změnit.

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

S návrhem na pomoc zavřeným restauracím a kavárnám přišla brněnská iniciativa Gastro žije! V Brně tento týden představila prototyp posezení, které by mělo umožnit jíst venku a zároveň dodržovat nařízení vlády. Autoři by rádi pro tento projekt získali podporu od státu i města. Pomohl by navíc podle nich i firmám, které nemají momentálně zakázky a chtěly by se zapojit do výroby.

Česko a Slovensko slaví třicet let od pádu komunismu. Je opravdu co slavit? Ke třem desetiletím svobody se pro Českou televizi vyjádřily osobnosti z různých oblastí veřejného života. O tom, že důvod k oslavě je, nepochybují. Výhrady ale mají – k různým politickým rozhodnutím, fungování médií v době internetu nebo třeba i kvalitě některých restaurací. Ohlédnutí za dobou od pádu komunismu přinesl speciál 30 let svobody: Proměny společnosti.

Experti varují, že kvůli změnám klimatu může tradiční produkce lanýžů na jihu Evropy zmizet už do konce století. Vědci proto zkoušejí, jak se vzácné houby budou dát pěstovat v severněji položených oblastech – a hlásí úspěch. Lanýži by do budoucna mohli růst třeba ve Velké Británii nebo ve střední Evropě.