Koronavirová pandemie omezila život také ve Zlínském kraji, například i tradiční kulturní akce. Kvůli covidu byla už loni zrušena Jízda králů ve Vlčnově – událost, která je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Velký je také vliv na místní podnikatele, výrazně utrpěli pekaři, například ti, kteří vyrábějí tradiční valašské frgály, nyní jich upečou zhruba jenom pětinu. Dopadům pandemie na život v Česku se věnuje pořad České televize SeČTeno, tentokrát ze Zlínského kraje.
SeČTeno ze Zlínského kraje: Covid zastavil Jízdu králů. Výroba valašských frgálů se propadla
Tradiční Jízda králů ve Vlčnově byla loni zrušena úplně, letos by proběhnout měla, zatím však nad velikostí akce visí otazník. Jízda králů se zatím nejela pouze třikrát – v letech 1952, 1965 a pak až v loňském roce. Lidé z obce tak chtějí udělat vše pro to, aby událost, na kterou každý rok míří tisíce turistů, byla alespoň v jakési okleštěné verzi.
Vlčnov se dokonce loni v polovině července stal koronavirovým ohniskem, tenkrát se nakazilo 34 místních obyvatel, většinou mladší lidé, kteří měli jenom lehký průběh onemocnění. A právě ve třítisícové obci začala platit mnohem přísnější opatření než ta, která platila ve zbytku Zlínského kraje. To se podepsalo i na tržbách místních prodejců.
SeČTeno ze Zlínského kraje - Dopady epidemie na Jízdu králů (zdroj: ČT24)
„My jsme tady měli v dřívější době jedenáct restauračních zařízení. Před covidem už jich bylo jenom šest, po covidu se otevřou maximálně tři,“ popsal současnou situaci starosta Vlčnova Jiří Matušík (ODS).
Ve Vlčnově byl však výrazně omezen i sport a v neposlední řadě i kulturní akce. Kromě Jízdy králů byly loni zrušeny i hody nebo zpívání ve slavných vinařských búdách. „Bohužel jsme museli zrušit všechno, všekeré folklórní akce. Když některá proběhla, tak jenom tak komorně,“ uvedl starosta. Podle něj ve velké míře „padnou“ i letošní velikonoční akce. „Svátky se omezí na minimum, žádné velké návštěvy,“ dodal.
Král je připraven, piluje jízdu na koni
Právě Jízda králů je nejpopulárnější vlčnovskou akcí. Josef Pavelčík mladší, který byl zvolen králem pro rok 2020 a 2021, věří, že letos už jízda bude. Aby se chlapec z Vlčnova mohl stát králem, musí se na to dobře připravit. „Hlavně jezdit na koni, ještě budeme trénovat, ale už to umím,“ řekl.
Jízda králů
„Pro nás je to samozřejmě čest, mít v rodině krále, je to i velká zodpovědnost. Nejvíc máme vždycky obavy z toho, aby všechno proběhlo jak má, všechny ceremonie, protože jsou určité formální a tradiční záležitosti, které by nám pak někdo neodpustil a babičky by nás pomluvily v kostele, že jsme to pokazili,“ řekl otec letošního krále Josef Pavelčík starší.
Dopad na podnikatele
Na vlčnovskou Jízdů králů je navázáno také fungování spousty podnikatelů. Jedná se například o pekaře, kteří připravují pohoštění nejen na tuto akci, ale i na svatby a další oslavy, i ty však byly ve velké míře omezené.
Například firma z Uherského Brodu se specializuje na pečení tradičních vdolečků nebo bramborových placek plněných povidly a mákem. Výroba v pekařství za covidu klesla asi o třicet procent, zavírat se ale zatím nechystají. „Zákazníci jsou nám věrní, nezanevřeli na nás ani v této době,“ uvedla spolumajitelka Pekařství u Černého Janka Michaela Pelikánová.
Problémy kvůli koronaviru zaznamenala také firma ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku, která peče tradiční valašské frgály. „V běžném měsíci děvčata pečou pět až šest tisíc frgálů za měsíc, teď je to třeba nějaká tisícovka. I za toto jsme ale rádi,“ řekla manažerka Resortu Valachy Zuzana Vašutová.
SeČTeno ze Zlínského kraje - Tradiční pochutiny (zdroj: ČT24)
„Máme velké štěstí, že máme v zádech silnou firmu, která nás ten rok drží nad vodou, takže naštěstí jsme nemuseli sahat do personálních zdrojů, všechny zaměstnance máme pořád v pevném režimu, nicméně v nákladech je to obrovsky poznat,“ uvedla Vašutová s tím, že po skončení všech opatření očekávají velký nárůst poptávky po frgálech.
Jak se daří pivu a vínu?
Například ředitel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta řekl, že život pivovarníka se za dobu pandemie výrazně změnil. Pivovary se totiž ve velkém zaměřují hlavně na gastronomii. „Ze dne na den jsme museli kompletně překopat výrobu, přesměrovat se na pivo v lahvích,“ uvedl s tím, že množství piva, které se prodá v obchodech, není tak velké, jako když se prodávalo v restauracích. „Nekopíruje to ten pokles v gastronomii,“ dodal.
Podle jednatele Šlechtitelské stanice vinařské Zdeňka Habrovanského je důležitá propagace, například na webových stránkách či na sociálních sítích. Stále však probíhá i osobní kontakt s vinaři, ovšem jenom ve velmi omezené formě. Víno i pivo se teď často prodávají i na internetu, funguje také rozvoz do domácností.
Boty jenom přes internet
Se Zlínským krajem je často spojováno také obuvnictví. Boty se sice už v regionu nevyrábějí v takovém rozsahu jako za Tomáše Bati ve Zlíně, ale stále tam funguje několik výrobců obuvi, kteří se pandemii museli přispůsobit. Například firma Jančařík Shoes před covidem zprovoznila novou linku, krátce nato ale přišla o možnost své výrobky prodávat, boty totiž nabízí hlavně na designových trzích v celém Česku. „Přišli jsme o kontakt s našimi zákazniky. Uvědomili jsme si, že musíme přejít do digitálního světa,“ řekl jednatel Miroslav Jančařík.
Změna však firmu výrazně nepoznamenala, zaměstnanci rodinné firmy stále vyrábějí zhruba 700 párů za měsíc. Jančaříkovi navíc výrobu bot se zákazníkem komunikují, na přání mu mohou vyhovět v různých úpravách. „Může si kombinovat materiály, děláme menší ortopedické úpravy. To všechno se snažíme dělat i on-line,“ uvedl obchodní ředitel firmy Tomáš Jančařík.
SeČTeno ze Zlínského kraje: Dopad na obuvnický průmysl (zdroj: ČT24)
Covid a univerzita
Koronavirová pandemie dopadá také na školství v celém Česku. Kromě mateřských, základních či středních škol nepochybně i na školy vysoké. „Snažíme zachovat kvalitu vzdělávacího procesu. Celé léto jsme věnovali tomu, abychom byli schopni přejít do kompletního on-line režimu. Myslím si, že jsme to zvládli celkem obstojně,“ míní rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík.
Podle rektora je však stále problém u studijních oborů, kde je zapotřebí kontaktní výuka. „Musíme se s tím poprat. Jestli budou úspěšnější absolventi nebo ne… Jsou to dospělí lidé, vše je o jejich schopnostech, možnosti mají. My se jim v tomto samozřejmě snažíme pomoct,“ ujistil.
Počet přihlášek na školu je podle Sedlaříka srovnatelný s předchozími lety. Až o čtyřicet procent je však vyšší zájem o studium na Fakultě logistiky a krizového řízení, konkrétně o studijní program Ochrana obyvatelstva. Zájem podle něj zřejmě umocnila i současná situace.
Současná situace
Zlínský kraj byl na tom v souvislosti s výskytem koronaviru dlouho jedním z nejhorších regionů v Česku. Nemocnice na tom byly tak špatně, že některé pacienty musely převážet do Brna nebo Olomouce. V současné době je situace klidnější, ale stále na hraně. „Disponujeme třiceti ventilátory, pro které máme techniku i personál. Máme obsazeno 28 ventilátorů,“ řekl ředitel uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek.
SeČTeno ze Zlínského kraje: Fungování kraje během krize a role univerzity v době covidu (zdroj: ČT24)
„Pokud bychom měli něčemu děkovat, tak určitě za opatření, která přišla ještě předtím, než se nám epidemie v kraji rozmohla tak, že by lékaři byli v kritické situaci a vybírali by, kterého z pacientů je možné ještě zachránit,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO). Řekl, že všechny ostatní nemocnice jsou na tom podobně jako ta v Uherském Hradišti.
„Pokud se bavíme o těch čtyřech (volných) dnech, které nás čekají, tak nabádám všechny, aby dodržovali všechna epidemiologická opatření. Ono by se to projevilo po 14 dnech, má to nějakou latenci. Čekali bychom určitě nárůst pozitivních,“ upozornil Sládek s tím, že v tu chvíli by se opět začaly nemocnice plnit.
Etnografka: Tradice ano, ale s respektem k současné situaci
Etnografka Marta Kondrová souhlasí s ředitelem uherskohradišťské nemocnice, že by si lidé z důvodu bezpečnosti měli letos odepřít větší návštěvy o Velikonocích. „Tradice je důležité dodržovat, ale s respektováním toho, že můžeme způsobit nějaký problém. Musíme se naučit s tímto žít,“ řekla s tím, že tradice se vyvíjí a přizpůsobují se životu.
Podle kněze z Velehradu Josefa Čunka za poslední rok přibylo lidí, kteří hledají útěchu ve víře. „Především starší lidi, kteří často zůstávají sami, je potřeba navštěvovat. Kněz je především duchovní pastýř a setkává se s lidmi pro ten život, pro to povzbuzení života,“ uvedl.
SeČTeno ze Zlínského kraje: Turistická lákadla bez turistů a Velikonoce v době lockdownu (zdroj: ČT24)