Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi

Nahrávám video

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

„Neuvažujeme (o kompenzaci ztrát – pozn. red.) v tuto chvíli, protože si vemte, že my musíme vládní pomoc začít vypínat. A postupně jsme s tím začali, byla to složitá doba, nikdo nevěděl co, prostě my jsme chtěli ochránit zdraví, proto se vypnula ekonomika, ale s tím už se musíme chovat obezřetně,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Řada lidí a podnikatelů přitom v tuto chvíli stále využívá odklad splátek, jde zhruba o 340 tisíc domácností a 18 tisíc firem. Toto moratorium ale brzy skončí a banky se připravují na to, že někteří poté budou mít problémy s úhradou svých pohledávek. S navýšením podílu nesplácených půjček počítá centrální banka i banky komerční.

Například Zdenka Hroncová byla loni nemocná, a protože neměla na běžný chod domácnosti, půjčila si 30 tisíc korun. Splatit jí zbývá sedm. Zažádala si ale o odklad. „Opět jsem byla ale v neschopnosti a nezvládala jsem splácet,“ vysvětluje. A bojí se, protože to není její jediná půjčka, aby od listopadu, kdy moratorium skončí, zvládala splácet. 

Domácnosti si odložily splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun

Podobně jsou na tom i další domácnosti, odložily si splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun. Nejčastěji toho lidé využili u spotřebitelských úvěrů, nejméně pak u bydlení. „V případě klientů, kterým končí odklad splátek v říjnu, odhadujeme, že u retailových se může dostat do prodlení cirka deset procent úvěrů, u těch firemních to může být i více,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Problémy předpokládá například majitelka Foodin Catering. Společnost běžně přijímá nejvíce objednávek na občerstvení od firem, ale kvůli koronaviru jim většina těchto objednávek na jaře odpadla.

„Začali se nám vracet klienti, ale velice zlehka, pořád lidi zůstávají doma na home officech. Dostali jsme se na nějakých maximálně čtyřicet procent toho, co normálně vyděláváme,“ říká majitelka Foodin Catering Petra Pavičová.

Teď se situace z jara ale opakuje. I když se firmy a obchody nezavírají úplně, v obavě z druhé vlny začaly všechny objednávky stornovat. A proto cateringová firma nyní jedná s bankou o tom, co bude, až jim skončí odklad splátek. „My banku žádáme znova o úlevu nebo o odložení splátek. Jaká to bude forma, jestli to bude plné, nebo aspoň nějaké částečné – nám pomůže cokoli,“ dodává. 

Právě v odvětví gastronomie a ubytování si podle odhadů zažádaly o odklad splátek tři čtvrtiny firem. Hosté se jim ale pořád zcela nevrátili, a tak by některé firmy mohly mít problémy. „Toto odvětví zůstává stále celkem citelně zasaženo koronavirovou krizí, na konci července zůstaly podle statistického úřadu tržby v ubytování nižší o padesát procent meziročně,“ upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Banky klienty oslovují, zjišťují zájem o případný další odklad splátek

Některé banky už teď své klienty oslovují, aby zjistily, kdo by se splácením mohl mít od listopadu problémy, a domluvily se s ním na dalším postupu. „Banka kontaktuje klienty, kteří mají odklad splátek, proaktivně a sama, ale pokud vím a tuším, že se mi významně snížily příjmy nebo že se moje životní situace změnila celkově, vždycky v každém případě, i když se nejedná o odklad splátek, je prospěšné, když kontaktuju banku,“ zdůrazňuje ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salamon.

„Připravujeme nějakou možnost individuálních splátkových kalendářů, možnost individuálního řešení každého případu,“ potvrdil jednatel firmy Fair Credit Tomáš Konvička. 

Bankovní sektor je ale podle analytiků na navýšení nesplácených úvěrů připravený a měl by ho tak ustát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 12 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...