Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi

Nahrávám video
Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi
Zdroj: ČT24

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

„Neuvažujeme (o kompenzaci ztrát – pozn. red.) v tuto chvíli, protože si vemte, že my musíme vládní pomoc začít vypínat. A postupně jsme s tím začali, byla to složitá doba, nikdo nevěděl co, prostě my jsme chtěli ochránit zdraví, proto se vypnula ekonomika, ale s tím už se musíme chovat obezřetně,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Řada lidí a podnikatelů přitom v tuto chvíli stále využívá odklad splátek, jde zhruba o 340 tisíc domácností a 18 tisíc firem. Toto moratorium ale brzy skončí a banky se připravují na to, že někteří poté budou mít problémy s úhradou svých pohledávek. S navýšením podílu nesplácených půjček počítá centrální banka i banky komerční.

Například Zdenka Hroncová byla loni nemocná, a protože neměla na běžný chod domácnosti, půjčila si 30 tisíc korun. Splatit jí zbývá sedm. Zažádala si ale o odklad. „Opět jsem byla ale v neschopnosti a nezvládala jsem splácet,“ vysvětluje. A bojí se, protože to není její jediná půjčka, aby od listopadu, kdy moratorium skončí, zvládala splácet. 

Domácnosti si odložily splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun

Podobně jsou na tom i další domácnosti, odložily si splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun. Nejčastěji toho lidé využili u spotřebitelských úvěrů, nejméně pak u bydlení. „V případě klientů, kterým končí odklad splátek v říjnu, odhadujeme, že u retailových se může dostat do prodlení cirka deset procent úvěrů, u těch firemních to může být i více,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Problémy předpokládá například majitelka Foodin Catering. Společnost běžně přijímá nejvíce objednávek na občerstvení od firem, ale kvůli koronaviru jim většina těchto objednávek na jaře odpadla.

„Začali se nám vracet klienti, ale velice zlehka, pořád lidi zůstávají doma na home officech. Dostali jsme se na nějakých maximálně čtyřicet procent toho, co normálně vyděláváme,“ říká majitelka Foodin Catering Petra Pavičová.

Teď se situace z jara ale opakuje. I když se firmy a obchody nezavírají úplně, v obavě z druhé vlny začaly všechny objednávky stornovat. A proto cateringová firma nyní jedná s bankou o tom, co bude, až jim skončí odklad splátek. „My banku žádáme znova o úlevu nebo o odložení splátek. Jaká to bude forma, jestli to bude plné, nebo aspoň nějaké částečné – nám pomůže cokoli,“ dodává. 

Právě v odvětví gastronomie a ubytování si podle odhadů zažádaly o odklad splátek tři čtvrtiny firem. Hosté se jim ale pořád zcela nevrátili, a tak by některé firmy mohly mít problémy. „Toto odvětví zůstává stále celkem citelně zasaženo koronavirovou krizí, na konci července zůstaly podle statistického úřadu tržby v ubytování nižší o padesát procent meziročně,“ upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Banky klienty oslovují, zjišťují zájem o případný další odklad splátek

Některé banky už teď své klienty oslovují, aby zjistily, kdo by se splácením mohl mít od listopadu problémy, a domluvily se s ním na dalším postupu. „Banka kontaktuje klienty, kteří mají odklad splátek, proaktivně a sama, ale pokud vím a tuším, že se mi významně snížily příjmy nebo že se moje životní situace změnila celkově, vždycky v každém případě, i když se nejedná o odklad splátek, je prospěšné, když kontaktuju banku,“ zdůrazňuje ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salamon.

„Připravujeme nějakou možnost individuálních splátkových kalendářů, možnost individuálního řešení každého případu,“ potvrdil jednatel firmy Fair Credit Tomáš Konvička. 

Bankovní sektor je ale podle analytiků na navýšení nesplácených úvěrů připravený a měl by ho tak ustát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv lze obejít. Má to ale háčky

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.
před 1 hhodinou

Ochrana dat v EU není přísná, uvedla analytička ke slovům šéfa Siemensu

Ochrana dat a pravidla pro umělou inteligenci (AI) v EU nejsou příliš přísná a nebrzdí podnikání, uvedla na dotaz ČTK analytička Itxaso Dominguezová z organizace na ochranu digitálních práv European Digital Rights. Reagovala tak na slova šéfa Siemensu Rolanda Busche, podle nějž německý průmyslový koncern bude upřednostňovat investice do AI ve Spojených státech a Číně, pokud EU neuvolní předpisy, které jej prý brzdí.
před 2 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina firem chce koordinaci energetické politiky v EU, uvádí česko-německá komora

Téměř šedesát procent firem chce větší koordinaci energetické politiky v EU, řekl novinářům Christian Rühmkorf z Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Právě ceny energií považuje každá druhá firma za hlavní riziko svého podnikání v následujících dvanácti měsících, v horizontu pěti let pak za největší úskalí považují zabezpečení dodávek energie a surovin. Vyplývá to z průzkumu komory, kterého se na začátku března a dubna zúčastnilo 125 firem.
před 13 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 16 hhodinami

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 23 hhodinami

Tim Cook opustí post generálního ředitele společnosti Apple

Tim Cook po patnácti letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple. Od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. V tiskovém prohlášení to v pondělí oznámila společnost Apple s tím, že Cook se stane předsedou představenstva. Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse.
včera v 00:02
Načítání...