Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi

Nahrávám video
Kompenzace za zavřené provozy už nebudou, banky se připravují na krizi
Zdroj: ČT24

Zavřeno budou muset mít kvůli zhoršující se nákaze mezi půlnocí a šestou ráno restaurace a bary ve Středočeském kraji, v Praze už toto opatření platí od středy. Ministerstvo financí ale v tuto chvíli nepočítá s tím, že by podnikatelům, kteří musí v noci povinně zavřít, ztráty kompenzovalo. Banky se navíc připravují na krizi, řada lidí a podnikatelů v tuto chvíli stále ještě využívá odkladu splátek, moratorium ale brzy skončí.

„Neuvažujeme (o kompenzaci ztrát – pozn. red.) v tuto chvíli, protože si vemte, že my musíme vládní pomoc začít vypínat. A postupně jsme s tím začali, byla to složitá doba, nikdo nevěděl co, prostě my jsme chtěli ochránit zdraví, proto se vypnula ekonomika, ale s tím už se musíme chovat obezřetně,“ vysvětluje ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

Řada lidí a podnikatelů přitom v tuto chvíli stále využívá odklad splátek, jde zhruba o 340 tisíc domácností a 18 tisíc firem. Toto moratorium ale brzy skončí a banky se připravují na to, že někteří poté budou mít problémy s úhradou svých pohledávek. S navýšením podílu nesplácených půjček počítá centrální banka i banky komerční.

Například Zdenka Hroncová byla loni nemocná, a protože neměla na běžný chod domácnosti, půjčila si 30 tisíc korun. Splatit jí zbývá sedm. Zažádala si ale o odklad. „Opět jsem byla ale v neschopnosti a nezvládala jsem splácet,“ vysvětluje. A bojí se, protože to není její jediná půjčka, aby od listopadu, kdy moratorium skončí, zvládala splácet. 

Domácnosti si odložily splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun

Podobně jsou na tom i další domácnosti, odložily si splátky úvěrů za víc než čtvrt bilionu korun. Nejčastěji toho lidé využili u spotřebitelských úvěrů, nejméně pak u bydlení. „V případě klientů, kterým končí odklad splátek v říjnu, odhadujeme, že u retailových se může dostat do prodlení cirka deset procent úvěrů, u těch firemních to může být i více,“ říká mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Problémy předpokládá například majitelka Foodin Catering. Společnost běžně přijímá nejvíce objednávek na občerstvení od firem, ale kvůli koronaviru jim většina těchto objednávek na jaře odpadla.

„Začali se nám vracet klienti, ale velice zlehka, pořád lidi zůstávají doma na home officech. Dostali jsme se na nějakých maximálně čtyřicet procent toho, co normálně vyděláváme,“ říká majitelka Foodin Catering Petra Pavičová.

Teď se situace z jara ale opakuje. I když se firmy a obchody nezavírají úplně, v obavě z druhé vlny začaly všechny objednávky stornovat. A proto cateringová firma nyní jedná s bankou o tom, co bude, až jim skončí odklad splátek. „My banku žádáme znova o úlevu nebo o odložení splátek. Jaká to bude forma, jestli to bude plné, nebo aspoň nějaké částečné – nám pomůže cokoli,“ dodává. 

Právě v odvětví gastronomie a ubytování si podle odhadů zažádaly o odklad splátek tři čtvrtiny firem. Hosté se jim ale pořád zcela nevrátili, a tak by některé firmy mohly mít problémy. „Toto odvětví zůstává stále celkem citelně zasaženo koronavirovou krizí, na konci července zůstaly podle statistického úřadu tržby v ubytování nižší o padesát procent meziročně,“ upřesňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Banky klienty oslovují, zjišťují zájem o případný další odklad splátek

Některé banky už teď své klienty oslovují, aby zjistily, kdo by se splácením mohl mít od listopadu problémy, a domluvily se s ním na dalším postupu. „Banka kontaktuje klienty, kteří mají odklad splátek, proaktivně a sama, ale pokud vím a tuším, že se mi významně snížily příjmy nebo že se moje životní situace změnila celkově, vždycky v každém případě, i když se nejedná o odklad splátek, je prospěšné, když kontaktuju banku,“ zdůrazňuje ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salamon.

„Připravujeme nějakou možnost individuálních splátkových kalendářů, možnost individuálního řešení každého případu,“ potvrdil jednatel firmy Fair Credit Tomáš Konvička. 

Bankovní sektor je ale podle analytiků na navýšení nesplácených úvěrů připravený a měl by ho tak ustát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...