Zdanění práce je extrémní. Pracovníky v gastronomii bude hájit nová instituce, řekl šéfkuchař Sajler

27 minut
Interview ČT24 s šéfkuchařem Filipem Sajlerem
Zdroj: ČT24

Boj s pandemií výrazně zasáhl do fungování restaurací po celém světě. Český stát ale neposkytl odvětví, do velké míry závislému na denním obratu, pomoc včas, řekl v Interview ČT24 šéfkuchař Filip Sajler. Pracovníkům a podnikatelům v oboru podle něj chybí organizace, která by prosazovala jejich zájmy, což by se ale brzo mělo změnit.

Jedním z pandemií nejvíc zasažených oborů je gastronomie. Kvůli protiepidemickým opatřením se zavírají podniky po celém světě, Česko nevyjímaje. I podnik šéfkuchaře Filipa Sajlera se musel novým podmínkám přizpůsobit. Jídlo začali balit a rozvážet, propustili dvacet procent zaměstnanců a spojili se s velkou logistickou firmou.

Ne každá restaurace má podle něj ale podobné možnosti. Opatření v boji s covidem-19 mělo různý dopad na různé podniky, velmi záleží například na klientele. Do klasické české hospody podle něj „host ještě zajde“. Hůře jsou na tom podniky, které se soustředí na turisty, katastrofální stav tak panuje třeba v Praze 1. „Tam ani nevidíte světýlko na konci tunelu, pokud máte byznys založený více na turistech a korporátní klientele,“ uvedl.

Řada podniků podle něj žije z denní tržby a řada z nich si vydělá hlavně večer. Omezení otevírací doby jen o několik hodin pak má velký dopad. „Pro spoustu hospod může být večerní byznys padesát až osmdesát procent tržby. Když se restaurace zavře ve 22, tak ta hodina, dvě, ve kterých se byznys dělá, extrémně chybí. A to se nebavíme o barech, klubech,“ přiblížil.

Ne každý má také na krizi naspořeno. A i provozy, které mohou nyní sáhnout do zásob, tuto možnost nebudou mít věčně. Nutná pomoc od vlády podle něj navíc přišla pozdě. „Mohla být včasná, mohla být jinak konstruovaná, třeba podle toho, kolik jste odvedl daní, jaké byly reálné náklady. Stát všechny informace má,“ uvedl Sajler a poukázal například na EET.

Gastropracovníky by měla sdružit nová instituce

S řešením problémů by podle něj mohla pomoci nová instituce, která by zastupovala pracovníky a podnikatele v gastronomii. „Začali jsme hledat to, kde se v gastronomii sdružit, a že by tady měla existovat instituce, která bude gastronomii hájit. (…) Ve velmi krátké době vznikne instituce, která přes Hospodářskou komoru a další instituty bude moct komunikovat s vládou, zákonodárci,“ naznačil.

Organizace by mohla ovlivnit i trvalé problémy s oborem spojené. Zaměstnavatelé často peníze vyplacené pracovníkům nepřiznávají, obchází zákon a stát tak tratí na daních. Podle Sajlera je příčinu fenoménu nutné hledat ve vysokém zdanění práce. „Náš byznys stojí na práci. Pokud platíte sociální a zdravotní pojištění, daně, obor to extrémně zatěžuje,“ uvedl.

Zejména časová náročnost práce ve spojitosti s extrémním zdaněním podle něj posouvá Česko směrem k americkému modelu, který je postavený na „méně sofistikované pracovní síle“. I v tuzemských restaurací podle něj ubývá odborníků a přibývá pracovníků.

Situace ve Spojených státech podle Sajlera musí být v současnosti velmi obtížná. „Shodou okolností jsem tam zažil 11. září 2001, takže jsem zažil i velkou krizi. Tam můžete být ze dne na den bez práce. Není tam tak silný sociální systém jako tady, abyste měl aspoň možnost přežít,“ popsal.

Restauratéři ale podle něj zažívají krušné chvíle na celém světě. „Osobně mám pocit, že jsme teprve v první třetině, že jsme se ani neposunuli někam, kde se začne přiostřovat,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...