BLOG: Je jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejméně na několik let

Pandemie koronaviru ovlivnila Spojené státy v mnoha ohledech, všímá si ve svém komentáři politolog Kryštof Kozák. Nepochybně přitom podle něj zasáhne také do nadcházejících prezidentských voleb, protože obavy z nemoci mohou řadu voličů přimět zůstat doma. „Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje,“ podotýká.

Spojené státy patří s pěti miliony nakaženými a více než 160 tisíci zesnulými mezi země, které jsou epidemií koronaviru postiženy nejvíce. I přes zvýšené testování se epidemii nedaří zastavit a stále vznikají nová ohniska. Příčin, proč se koronavirus ve Spojených státech tak úspěšně šíří, je více. Situaci určitě nepomohlo úvodní zlehčování problému ze strany prezidenta Trumpa, což zpomalilo počáteční reakci obyvatel.

Americký decentralizovaný systém zdravotnictví také nebyl na pandemii dobře připraven s ohledem na počet lůžek a ochranných pomůcek, a to například i v relativně bohatém New Yorku. Otázka postupu proti pandemii se navíc rychle zpolitizovala, když prezident Trump a republikánští guvernéři tlačili na rychlé otevření ekonomiky, které však znamenalo další zvyšování počtu případů. 

Bezprecedentní propad ekonomiky

Z hlediska ekonomiky došlo k historicky bezprecedentnímu propadu o devět procent HDP, což překonává i finanční krizi z roku 2008. Americký Kongres proto přijal sérii podpůrných balíčků jak pro jednotlivce, tak pro firmy v celkovém objemu přes dva biliony dolarů – pro srovnání byly příjmy amerického rozpočtu v roce 2019 3,5 bilionu dolarů.

Dále se tak výrazně navýšil státní dluh, přitom už před nástupem pandemie byly schodky rozpočtu téměř bilion dolarů ročně. Vzhledem ke světové pozici dolaru jako rezervní měny si toto zadlužování mohou USA zatím dovolit, aniž by se zvýšila úroková míra a aniž by se snížila hodnota dolaru na mezinárodních trzích. Je však velkou otázkou, nakolik je tento přístup dlouhodobě udržitelný a zda nás v brzké době nečeká další devastující finanční krize.

Rouška jako symbol

Není divu, že pandemická krize výrazně zasáhla i do americké politiky – její řešení a řešení problémů zdravotní péče považují Američané za hlavní prioritu ve volbách, těsně v závěsu pak následuje ekonomika, která je však s reakcí na krizi úzce propojená.

Prezident Trump byl jedním z posledních politiků ve Washingtonu, D.C., kteří veřejně podpořili nošení roušek, zatímco Joe Biden ji zodpovědně nosil téměř od prvních dnů pandemie. Tato vizuální symbolika se potom přenesla do politického boje tak, že demokraté upřednostňují životy a zdraví, kdežto republikáni spíše ekonomické zájmy. Donaldu Trumpovi také přiliš nepomohlo, že veřejně kritizoval doporučení odborníků na pandemie a opět se spoléhal spíše na svůj instinkt.

Velký boj se svádí i o znovuotevření veřejných škol – prezident Trump a většina republikánů chtějí školy v září znovu otevřít, kdežto demokraté jsou v tomto ohledu mnohem zdrženlivější a obávají se dalšího šíření nákazy. Vzhledem k tomu, že velkou část pravomocí ohledně reakce na pandemii mají jednotlivé americké státy, je možné sledovat, jaké mají v závislosti na aktuální politické situaci priority právě ohledně otevírání či zavírání ekonomiky.

Zajímavým zjevem byly v tomto ohledu například demonstrace příznivců radikálnější pravice, kteří ve státech s demokratickými guvernéry odmítali vládou navrhovaná omezující opatření s odkazem na osobní svobodu.

  • Autor textu je politolog zaměřující se na severoamerická studia. Působí na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vliv pandemie na podzimní volby

Obavy z koronaviru výrazně ovlivní i způsob hlasování – v řadě států už byla přijata opatření, která umožňují hlasovat korespondenčně. Donald Trump však tento způsob hlasování odmítá s poukazem na možné zneužití – již po volbách v roce 2016 odkazoval na údajné miliony falešných hlasů. Existuje tedy reálná obava, že odmítne uznat svoji případnou volební porážku, což by vyústilo v hlubokou politickou krizi s nepředvídatelnými důsledky.

Pandemie do voleb určitě zasáhne, neboť obavy o bezpečnost mohou řadu voličů přimět zůstat raději doma. Právě volební účast různých voličských skupin je ale tou klíčovou veličinou, která volby nakonec rozhoduje. Už teď je tak jasné, že pandemie ovlivní americkou ekonomiku, společnost i politiku nejen tento kritický rok, ale přinejmenším i na několik let dopředu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...