Restaurace jsou bezpečná místa. Vláda by měla jejich majitelům pomoci, tvrdí šéf svazu obchodu

Nahrávám video

Nové vládní protikoronavirové nařízení ohledně zkrácení otevírací doby ohromně poškodí majitele restaurací a hospod, vláda tak neprávem tvrdí, že podniky jsou nebezpečným místem, myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho by měl stát majitele provozoven naopak podpořit a pomoci jim snížit náklady. Ve čtvrtek to uvedl v pořadu ČT Události, komentáře, kde debatoval společně s bývalým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) a Lubošem Kastnerem, majitelem sítě plzeňských a pražských restaurací.

„Vláda říká, že restaurace jsou nebezpečným místem, nemá pro to ale žádná relevantní data. Z toho, co ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, nejsou restaurace a hospody zdrojem nákazy,“ tvrdí Prouza.

Podle něho se z klientely mnoha restaurací vytratili lukrativní hosté, jako jsou například rodiny s dětmi nebo turisté. Přes léto se situace sice uvolnila, řada lidí se ale do zařízení nevrátila, a to ani do vesnických hospod, popisoval v pořadu Prouza. Hosté se prý během jarní karantény naučili nakupovat pivo a soudky s vínem domů, což situaci pro restauratéry nezlepšilo.

„Řada zaměstnavatelů musí propouštět. Zatím sice jen pomocný personál, brzy se ale zhorší počasí a zavřou se zahrádky,“ dodal Prouza. Prezident Svazu obchodního a cestovního ruchu má za to, že by podnikům mohla pomoci státní podpora.

„Ministerstvo financí by mohlo třeba srovnat DPH na jídlo i pití. Stát by mohl také zajistit, aby restaurace nemusely odvádět za zaměstnance sociální pojištění. To si dnes může ještě stále dovolit,“ popisuje Prouza.

Pilný: Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době

S Prouzou v pořadu nesouhlasil pražský zastupitel a exministr financí Ivan Pilný, podle kterého neexistují žádná data ani analýzy o tom, zda se koronavirus v restauracích šíří, nebo ne. „Nemáme o tom žádná data, ani na nich založenou analýzu. Víme ale moc dobře, že se ten virus šíří komunitně. Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době. Říkat teď lidem, že jim třeba za dva týdny posuneme zavírací dobu zpátky, je nereálné,“ tvrdí Pilný.

Přijatá vládní opatření vnímá jako nutná, pochopitelná a dlouhodobá, budou mít však negativní dopad na podnikatele v Praze. „Dopad na pražskou ekonomiku bude velký a tohle bude poslední rána z milosti. Už dlouho se mluví o restartu pražské ekonomiky, možná k němu ale ani nemusí dojít,“ řekl Pilný.

Podlehli jsme v čele s vládou iluzi, že je všechno za námi a dostali jsme se tak do situace, která šla předvídat, evidentně jsme na ni ale nebyli připraveni, řekl Pilný. „Při přijímání opatření je důležitá komunikace s lidmi. Jestli chcete, aby se to povedlo, musíte je získat na svou stranu. Je třeba, aby tam bylo porozumění. Nejde říct, že jednou roušky ano a pak zase ne,“ dodal.

Ivan Pilný
Zdroj: ČT24

Prouza nicméně za svými argumenty stojí. Znovu uvedl, že restaurace nepatří k místům, kde se nejčasteji vyskytuje nákaza. „Ty problémy vznikají jinde než v restauraci. Buď vláda bude dělat rozhodnutí, která vypadají líbivě, nebo ať omezuje rizika tam, kde jsou. Dnes jsou to zejména školy, které z různých důvodů uzavírat nechce,“ řekl Prouza.

Vláda se nebaví s odborníky, řekl majitel sítě restaurací

Debaty se zúčastnil rovněž majitel sítě restaurací a hospod v Praze a Plzni Luboš Kastner. Ten si v pořadu postěžoval, že vláda se nebaví s odborníky a přitom rozhoduje plošnými opatřeními o oboru gastronomie. Budoucnost restauračních zařízení v Česku je podle něho nejistá.

„Nevíme, co nás čeká v listopadu a prosinci. Vláda nám v tom nepomáhá, nejsou konkrétní a žijeme z týdne na týden s tím, že nevíme, co přijde,“ uvedl Kastner. Restauratérům by podle něho pomohlo, kdyby vláda odložila zavírací dobu o jednu hodinu. Podniky by se tak mohly uzavírat v jedenáct hodin večer.

„Nejde ani o tu hodinu, ale o průběh celého večera, který nám obvykle vydělá kolem šedesáti procent tržeb,“ dodal.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 4 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 12 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 21 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled