Restaurace jsou bezpečná místa. Vláda by měla jejich majitelům pomoci, tvrdí šéf svazu obchodu

Nahrávám video
Události, komentáře: Dopad vládních nařízení na restaurace
Zdroj: ČT24

Nové vládní protikoronavirové nařízení ohledně zkrácení otevírací doby ohromně poškodí majitele restaurací a hospod, vláda tak neprávem tvrdí, že podniky jsou nebezpečným místem, myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho by měl stát majitele provozoven naopak podpořit a pomoci jim snížit náklady. Ve čtvrtek to uvedl v pořadu ČT Události, komentáře, kde debatoval společně s bývalým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) a Lubošem Kastnerem, majitelem sítě plzeňských a pražských restaurací.

„Vláda říká, že restaurace jsou nebezpečným místem, nemá pro to ale žádná relevantní data. Z toho, co ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, nejsou restaurace a hospody zdrojem nákazy,“ tvrdí Prouza.

Podle něho se z klientely mnoha restaurací vytratili lukrativní hosté, jako jsou například rodiny s dětmi nebo turisté. Přes léto se situace sice uvolnila, řada lidí se ale do zařízení nevrátila, a to ani do vesnických hospod, popisoval v pořadu Prouza. Hosté se prý během jarní karantény naučili nakupovat pivo a soudky s vínem domů, což situaci pro restauratéry nezlepšilo.

„Řada zaměstnavatelů musí propouštět. Zatím sice jen pomocný personál, brzy se ale zhorší počasí a zavřou se zahrádky,“ dodal Prouza. Prezident Svazu obchodního a cestovního ruchu má za to, že by podnikům mohla pomoci státní podpora.

„Ministerstvo financí by mohlo třeba srovnat DPH na jídlo i pití. Stát by mohl také zajistit, aby restaurace nemusely odvádět za zaměstnance sociální pojištění. To si dnes může ještě stále dovolit,“ popisuje Prouza.

Pilný: Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době

S Prouzou v pořadu nesouhlasil pražský zastupitel a exministr financí Ivan Pilný, podle kterého neexistují žádná data ani analýzy o tom, zda se koronavirus v restauracích šíří, nebo ne. „Nemáme o tom žádná data, ani na nich založenou analýzu. Víme ale moc dobře, že se ten virus šíří komunitně. Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době. Říkat teď lidem, že jim třeba za dva týdny posuneme zavírací dobu zpátky, je nereálné,“ tvrdí Pilný.

Přijatá vládní opatření vnímá jako nutná, pochopitelná a dlouhodobá, budou mít však negativní dopad na podnikatele v Praze. „Dopad na pražskou ekonomiku bude velký a tohle bude poslední rána z milosti. Už dlouho se mluví o restartu pražské ekonomiky, možná k němu ale ani nemusí dojít,“ řekl Pilný.

Podlehli jsme v čele s vládou iluzi, že je všechno za námi a dostali jsme se tak do situace, která šla předvídat, evidentně jsme na ni ale nebyli připraveni, řekl Pilný. „Při přijímání opatření je důležitá komunikace s lidmi. Jestli chcete, aby se to povedlo, musíte je získat na svou stranu. Je třeba, aby tam bylo porozumění. Nejde říct, že jednou roušky ano a pak zase ne,“ dodal.

Ivan Pilný
Zdroj: ČT24

Prouza nicméně za svými argumenty stojí. Znovu uvedl, že restaurace nepatří k místům, kde se nejčasteji vyskytuje nákaza. „Ty problémy vznikají jinde než v restauraci. Buď vláda bude dělat rozhodnutí, která vypadají líbivě, nebo ať omezuje rizika tam, kde jsou. Dnes jsou to zejména školy, které z různých důvodů uzavírat nechce,“ řekl Prouza.

Vláda se nebaví s odborníky, řekl majitel sítě restaurací

Debaty se zúčastnil rovněž majitel sítě restaurací a hospod v Praze a Plzni Luboš Kastner. Ten si v pořadu postěžoval, že vláda se nebaví s odborníky a přitom rozhoduje plošnými opatřeními o oboru gastronomie. Budoucnost restauračních zařízení v Česku je podle něho nejistá.

„Nevíme, co nás čeká v listopadu a prosinci. Vláda nám v tom nepomáhá, nejsou konkrétní a žijeme z týdne na týden s tím, že nevíme, co přijde,“ uvedl Kastner. Restauratérům by podle něho pomohlo, kdyby vláda odložila zavírací dobu o jednu hodinu. Podniky by se tak mohly uzavírat v jedenáct hodin večer.

„Nejde ani o tu hodinu, ale o průběh celého večera, který nám obvykle vydělá kolem šedesáti procent tržeb,“ dodal.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 55 mminutami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 13 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 17 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026
Načítání...