Restaurace jsou bezpečná místa. Vláda by měla jejich majitelům pomoci, tvrdí šéf svazu obchodu

Nahrávám video
Události, komentáře: Dopad vládních nařízení na restaurace
Zdroj: ČT24

Nové vládní protikoronavirové nařízení ohledně zkrácení otevírací doby ohromně poškodí majitele restaurací a hospod, vláda tak neprávem tvrdí, že podniky jsou nebezpečným místem, myslí si prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něho by měl stát majitele provozoven naopak podpořit a pomoci jim snížit náklady. Ve čtvrtek to uvedl v pořadu ČT Události, komentáře, kde debatoval společně s bývalým ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) a Lubošem Kastnerem, majitelem sítě plzeňských a pražských restaurací.

„Vláda říká, že restaurace jsou nebezpečným místem, nemá pro to ale žádná relevantní data. Z toho, co ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, nejsou restaurace a hospody zdrojem nákazy,“ tvrdí Prouza.

Podle něho se z klientely mnoha restaurací vytratili lukrativní hosté, jako jsou například rodiny s dětmi nebo turisté. Přes léto se situace sice uvolnila, řada lidí se ale do zařízení nevrátila, a to ani do vesnických hospod, popisoval v pořadu Prouza. Hosté se prý během jarní karantény naučili nakupovat pivo a soudky s vínem domů, což situaci pro restauratéry nezlepšilo.

„Řada zaměstnavatelů musí propouštět. Zatím sice jen pomocný personál, brzy se ale zhorší počasí a zavřou se zahrádky,“ dodal Prouza. Prezident Svazu obchodního a cestovního ruchu má za to, že by podnikům mohla pomoci státní podpora.

„Ministerstvo financí by mohlo třeba srovnat DPH na jídlo i pití. Stát by mohl také zajistit, aby restaurace nemusely odvádět za zaměstnance sociální pojištění. To si dnes může ještě stále dovolit,“ popisuje Prouza.

Pilný: Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době

S Prouzou v pořadu nesouhlasil pražský zastupitel a exministr financí Ivan Pilný, podle kterého neexistují žádná data ani analýzy o tom, zda se koronavirus v restauracích šíří, nebo ne. „Nemáme o tom žádná data, ani na nich založenou analýzu. Víme ale moc dobře, že se ten virus šíří komunitně. Nemůžete mít jistotu v nepředvídatelné době. Říkat teď lidem, že jim třeba za dva týdny posuneme zavírací dobu zpátky, je nereálné,“ tvrdí Pilný.

Přijatá vládní opatření vnímá jako nutná, pochopitelná a dlouhodobá, budou mít však negativní dopad na podnikatele v Praze. „Dopad na pražskou ekonomiku bude velký a tohle bude poslední rána z milosti. Už dlouho se mluví o restartu pražské ekonomiky, možná k němu ale ani nemusí dojít,“ řekl Pilný.

Podlehli jsme v čele s vládou iluzi, že je všechno za námi a dostali jsme se tak do situace, která šla předvídat, evidentně jsme na ni ale nebyli připraveni, řekl Pilný. „Při přijímání opatření je důležitá komunikace s lidmi. Jestli chcete, aby se to povedlo, musíte je získat na svou stranu. Je třeba, aby tam bylo porozumění. Nejde říct, že jednou roušky ano a pak zase ne,“ dodal.

Ivan Pilný
Zdroj: ČT24

Prouza nicméně za svými argumenty stojí. Znovu uvedl, že restaurace nepatří k místům, kde se nejčasteji vyskytuje nákaza. „Ty problémy vznikají jinde než v restauraci. Buď vláda bude dělat rozhodnutí, která vypadají líbivě, nebo ať omezuje rizika tam, kde jsou. Dnes jsou to zejména školy, které z různých důvodů uzavírat nechce,“ řekl Prouza.

Vláda se nebaví s odborníky, řekl majitel sítě restaurací

Debaty se zúčastnil rovněž majitel sítě restaurací a hospod v Praze a Plzni Luboš Kastner. Ten si v pořadu postěžoval, že vláda se nebaví s odborníky a přitom rozhoduje plošnými opatřeními o oboru gastronomie. Budoucnost restauračních zařízení v Česku je podle něho nejistá.

„Nevíme, co nás čeká v listopadu a prosinci. Vláda nám v tom nepomáhá, nejsou konkrétní a žijeme z týdne na týden s tím, že nevíme, co přijde,“ uvedl Kastner. Restauratérům by podle něho pomohlo, kdyby vláda odložila zavírací dobu o jednu hodinu. Podniky by se tak mohly uzavírat v jedenáct hodin večer.

„Nejde ani o tu hodinu, ale o průběh celého večera, který nám obvykle vydělá kolem šedesáti procent tržeb,“ dodal.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 8 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 53 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...