Gastro stále strádá. V centrech měst restauracím scházejí turisté

Nahrávám video
Události: Gastro stále strádá
Zdroj: ČT24

Zhruba desetina restaurací podle Svazu obchodu a cestovního ruchu skončila v důsledku pandemie a restrikcí. Majitelé podniků zejména v centrech měst bojují s nedostatkem turistů, kteří jsou často ochotni víc utrácet. I když se nyní část strávníků vrací, je jich stále méně než před vypuknutím nákazy.

V pražském Café Louvre v těchto dnech bývá více číšníků než zákazníků a obsazených je zpravidla jen několik stolů. „Turismus prakticky zatím vůbec nefunguje. Spousta podniků prostě a jednoduše nepřežije, tržby jsou zatím absolutně nedostatečné pro to, aby se generoval nějaký zisk,“ konstatuje majitel kavárny Sylvio Spohr.

Dvě stě padesát míst k sezení uvnitř zařízení zůstává většinu dne nevyužitých, více lidí chodí jen na obědy. „Děláme opravdu velké množství krabiček, které si lidé odnášejí do kanceláří. To je to, co nás drží nad vodou, ale jinak snídaně… máme velmi, velmi málo zákazníků,“ doplňuje Spohr.

Ticho v Krumlově

Podobně je na tom také Filip Výborný, majitel restaurace U Žaludů. Podnik v centru Prahy otevřel hned, jak mohl, ale ani on nemá pivo většinu dne komu čepovat. „Lidé se vracejí, ale pomalu. Je to těžké, teď se spíš naučili všichni jíst doma. Dřív jsem dělal osmdesát, sto obědů, teď dělám třicet, čtyřicet,“ líčí Výborný.

Zákazníci chybějí také v Českém Krumlově. V Café Hrádek se dříve střídal jeden zákazník za druhým, ve čtvrtek jich za celý den přišlo deset. „Je to mizérie a bída. Turisté se trošičku vracejí, ale nic neutrácejí, spíš se dívají po Krumlově,“ podotýká spolumajitel podniku Petr Hadaščok. Oproti roku 2019 má až osmdesátiprocentní propad tržeb, zatím jeho podnik ale funguje.

Žádná tragédie, míní vicepremiér Havlíček

Někteří podnikatelé naproti tomu ztráty nepřečkali. „Skončilo zhruba deset procent restaurací, dalších patnáct procent je stále zavřených, zejména v centrech velkých měst, kde spoléhali na zahraniční turisty, kteří tady stále nejsou,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) se žádný tragický scénář nekoná. „Je třeba říct, že u gastra, které má víc jak třicet tisíc provozoven, každý rok končí osm až deset procent provozoven přirozenou cestou,“ tvrdí.

Kolik podnikatelů nakonec kvůli nucené pauze skončí, se teprve ukáže. Například Filip Výborný stále věří, že se k němu i do centra Prahy zákazníci vrátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00AktualizovánoPrávě teď

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 2 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...