Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.

Kromě štědrovečerní klasiky, tedy kapra s bramborovým salátem, nabízejí restaurace i gastronomické speciality pro hosty, kteří ryby rádi nemají. Poptávka během Vánoc roste i po rozvážkových službách. Zájem o ně ale vrcholí už v období adventu, naopak Štědrý den je klidný.

„Na šneky do restaurace kousek od centra chodíme na Štědrý den s manželkou pravidelně, je to taková naše tradice. Nemusíme se o nic starat v kuchyni a je to navíc takové milé zpestření, není to pak takový stereotyp,” říká Ladislav Pospíšil z Prahy, který se svou ženou takto slaví 24. prosinec už několik let. „Jsou lidé, kteří raději jdou mimo domov, zajdou do restaurace a tam stráví Štědrý večer, aniž by museli připravovat večeři. Tento trend pokračuje a určitě platí i nadále,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Tento přístup volí podle oslovených restaurací nejčastěji věkové skupiny nad čtyřicet let. „Kolem třiceti procent jsou prarodiče a staré páry. Zbytek jsou kolem čtyřiceti let. Jedná se o starší lidi bez dětí, kterým nedělá problém být na Štědrý den mimo domov. Děti tu máme výjimečně,” říká manažerka Veronika Maščeníková z EFI Hostinec Osmec v Brně. Podobnou zkušenost má i manažerka plzeňské Restaurace U Pramenů Ivana Walterová. „Většinou sem lidé chodí na širší rodinná setkání. Mívají tu dospělé děti. Ti z nižších věkových kategorií tu nebývají vůbec,“ popisuje.

Otevřít na Štědrý den je už tradicí

Podle ředitele tržního a datového výzkumu společnosti Dotykačka Vladimíra Sirotka bude v Praze na Štědrý den otevřených zhruba čtyřicet procent gastro podniků. Pražská restaurace U Malířů 1543 nabízí štědrovečerní menu už od roku 1990 a každým rokem je restaurace plně obsazená. Součástí pětichodového štědrovečerního menu je zde například pstruh nebo křepelka.

Plnou kapacitu má i restaurace Brick’s v Praze, která štědrovečerní menu nabízí už čtvrtým rokem. „Máme zcela vyprodáno, a to s rekordním předstihem. Z kapacitních důvodů už přijímáme pouze záznamy na waiting list,“ říká jeden z manažerů restaurace Filip Polanský. Restaurace přitom své rezervační systémy otvírají už koncem léta nebo začátkem září. Zájem je podle nich stejně jako loni velký už od začátku.

Mimo Prahu otevře jen čtvrtina podniků, zájem ale bude

Vladimír Sirotek odhaduje, že mimo Prahu bude otevřeno zhruba 25–28 procent podniků. V restauracích ale prázdno rozhodně nebude, například manažerka restaurace Liberecká výšina Denisa Šulcová si zájem hostů chválí. „Každý rok máme hodně lidí, takže předpokládám, že to bude tento rok ještě víc,“ uvedla.

Více zákazníků očekává i restaurace U Pramenů v Plzni. „Vzhledem ke zkušenosti z předchozích let předpokládáme, že i letos se nám povede využít téměř plnou kapacitu restaurace,“ komentuje manažerka plzeňské restaurace Ivana Walterová.

Podobně to má i restaurace Jiřinka v Dolní Moravě. „Letos očekáváme opět mírné navýšení zájmu, protože mnoho našich stálých hostů se vrací a přibývají i noví, kteří nás chtějí o svátcích poprvé vyzkoušet,“ říká provozní restaurace Jiřinka Vítek Kameník.

Plno bude i v ostravské restauraci La Brasserie v Imperial Hotel, kde si hosté rezervují stůl i s ročním předstihem a v tuto chvíli zájemci už nemají šanci rezervaci získat.

I v restauracích je zájem o klasiku, kapr nebo řízek nesmí chybět

Restaurace nabízí klasické štědrovečerní menu, ale vycházejí vstříc i lidem, kteří rybám příliš neholdují. Příkladem je třeba EFI Hostinec Osmec v Brně. „Většina hostů si pochutná na kapří polévce a k tomu smažený kapr. Tomu, kdo nekonzumuje ryby, tak vždy připravujeme telecí smažený řízek. Bramborový salát nesmí samozřejmě chybět,“ uvádí manažerka restaurace Veronika Maščeníková.

Také La Brasserie v Imperial Hotel Ostrava má nabídku pro milovníky kapra i jeho odpůrce. „Hosté si mohou nakombinovat menu dle vlastní chuti – na výběr mají ze tří předkrmů, polévek, čtyř hlavních chodů a tří dezertů,” říká marketingová manažerka hotelu Klára Daňková.

V restauraci Červený Jelen v Praze bývá každoročně největší zájem o kapra, řízek, ale i smaženého candáta nebo steaky. Podnik letos nabídku zpestřil o takzvaný family sharing dinner, tedy sdílené rodinné stolování, kde si hosté vyberou několik pokrmů a ze společných misek a talířů položených doprostřed stolu si pak nabírají podle chuti.

Speciální menu mají nachystané i v pražské restauraci Brick’s. „České Vánoce mají obrovské kouzlo a chuťovou hloubku. Pracujeme s klasickými recepty a surovinami, ale posouváme je do modernějšího stylu, aby si je mohli užít Češi i zahraniční hosté,“ popisuje šéfkuchař Tomáš Vystrčil restaurace.

A co se průměrné útraty týká, tak podle Vladimíra Sirotka ze systému Dotykačka utratí Češi v restauracích během Štědrého dne v průměru 770 korun na jednu účtenku. V Praze je to pak o něco více, průměrná útrata tady vychází na 1048 korun.

Rozvážkové služby mají shon už před Vánoci

Na rozdíl od restaurací si na Štědrý den oddychnou rozvážkové služby. Ty mají nejvíce práce už před Vánoci v období adventu, na Štědrý den už objednávek ubývá. „Vrchol přichází zhruba týden před Vánoci. Naopak 23. a 24. prosince obvykle sledujeme pokles poptávky po jídlech z restaurací, protože lidé dávají přednost domácí přípravě štědrovečerní večeře a často také odjíždějí mimo města za rodinami,“ uvádí vedoucí komunikace Wolt pro Českou a Slovenskou republiku Tomáš Kubík.

Zájem ale i přesto zůstává především v metropoli. „Největší zájem je dlouhodobě v Praze, která je kosmopolitní a kde část obyvatel Vánoce neslaví vůbec nebo je slaví jinak než tradiční české domácnosti,“ vysvětluje generální manažer Bolt Food pro Českou republiku Jakub Hostačný. Naopak v menších regionech je podle něj objednávek viditelně méně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.