Nacionalismus na talíři. Historici analyzovali gastrodiplomacii

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

Nedělní oběd může potěšit, pobavit, ale když se netrefí do vkusu hosta, tak i naštvat, nebo dokonce urazit. Když se „omylem“ připraví zapřisáhlému vegetariánovi vepřová játra nebo vyhlášenému odpůrci rajčat lečo, může to způsobit vzpomínky na dlouhé roky.

A podobně může jídlo sloužit i jako zbraň mezi národy. Jídlo slouží jako nástroj k vyjádření politických postojů, k pěstování mezikulturního porozumění nebo, je-li to nutné, dokonce i k vyvolání politického napětí. Jídelní lístky mohou tyto záměry odrážet tím, že pomocí jídla vytvářejí psychologické účinky a předávají symbolické poselství. Ale jak přesně to funguje?

Jazyk pokrmů

Přesně na to se podíval tým portugalských historiků. Prozkoumal archiv jídelních lístků z portugalských diplomatických večeří, státních banketů a recepcí pořádaných během 20. a 21. století, aby zjistil, jak jídla odrážela a formovala portugalskou zahraniční politiku a geopolitiku.

„Jídla hrají významnou roli jako diplomatické instituce při provádění a kontinuitě portugalské zahraniční politiky,“ řekl Óscar Cabral, hlavní autor článku v časopise Frontiers in Political Sciences. „Ukazují, jak kulinářské a gastronomické praktiky usnadnily diplomatická jednání a poskytly příležitosti pro kulturní výměnu, politické poselství a šíření portugalské kultury.“

„Jídelní lístky mohou být záměrně navrženy tak, aby předávaly politická sdělení a komunikovaly negastronomické aspekty,“ vysvětlil Cabral. „Například jídla na konferenci COP25 v Madridu nesla názvy jako ‚Teplá moře. Nerovnováha ve stravování‘ a ‚Naléhavé. Minimalizujte živočišné bílkoviny‘, aby upoutala pozornost na klimatické otázky.“

Používání jídelních menu tímto způsobem podle něj není novou myšlenkou. Pro tuto studii vědci analyzovali jídelníčky z 457 diplomatických hostin v letech 1910 až 2023. Nenašli sice nějaký dlouhodobě formulovaný záměr, ale dokázali rozpoznat významné rozdíly v určitých obdobích.

Gastronomický nacionalismus pro Alžbětu II.

V první polovině 20. století byly normou bohaté devíti- nebo desetichodové hostiny s francouzskou kuchyní. Zavádění portugalských pokrmů probíhalo postupně během druhé poloviny 20. století. Zlom nastal během diktátorského období Estado Novo, od roku 1950 do let 1961 a 1962.

„Vidíme v té době zásadní posun směrem k začleňování a propagaci portugalských produktů, území a kulinářského regionalismu,“ řekl Cabral. V této době byla jídla navrhována tak, aby odrážela vznikající gastronomický nacionalismus, tedy využívání jídla k propagaci národní identity.

To se podle něj zhmotnilo v roce 1957 při „regionálním obědě“ pro britskou královnu Alžbětu II., který měl zprostředkovat pocit teritoriality a „portugalskosti“. Mezi pokrmy byli humři a ovocné koláče z portugalských měst Peniche a Alcobaca.

V 60. a 70. letech se na diplomatických hostinách stále častěji objevovaly vzácné přísady, jako například želví polévka podávaná v roce 1973 princi Philipovi, vévodovi z Edinburghu, nebo pstruh z Azorských ostrovů podávaný v roce 1971 americkému a francouzskému prezidentovi. Přibližně ve stejné době mohly být do jídelníčku zařazeny typické portugalské produkty, protože v době hospodářské a energetické krize, která v Portugalsku trvala i po 70. letech, bylo obtížné sehnat exkluzivnější alternativy.

Další změna v jídelníčku nastala, když bývalé portugalské kolonie získaly nezávislost. Změnilo se chápání toho, co je portugalská kuchyně – například káva byla označována pouze jako káva, bez uvedení země původu, a koloniální jazyk byl odstraněn.

Polévka pro indického prezidenta jako žertík

Tým identifikoval pět funkcí diplomatických jídel. Takzvaná taktická jídla se často vztahují k převodům území, geopolitická mají za cíl obnovit a potvrdit spojenectví. Pokrmy v rámci ekonomické diplomacie mají za cíl posílit obchodní a finanční vztahy. Hostiny v rámci vědecké, kulturní a rozvojové spolupráce mohou být pořádány za účelem demonstrování společných zájmů. Kulturně blízká jídla mohou být nástrojem k posílení kulturních vazeb s konkrétními zeměmi, které například hovoří stejným jazykem.

„Při posilování těchto vazeb se v jídelníčcích záměrně objevují produkty úzce spojené se společnou národní gastronomií, jako je Cozido à Portuguesa (portugalský guláš) nebo recepty z tresky,“ přiblížil Cabral na portugalském příkladu.

„Dalším výrazným pokrmem je Consommé de presunto de Barrancos, řídká polévka z uzené šunky z Barrancos, která byla podávána španělskému králi Felipovi VI. v roce 2016. Představuje výzvu z hlediska kulturní a gastronomické identity,“ zdůraznil Cabral.

Tato polévka totiž byla zřejmě minimálně jednou použita jako jakýsi diplomatický žertík. Jedná se totiž o „hybridní pokrm“ – polévku ve francouzském stylu, která využívá klasický francouzský styl, ale obsahuje klíčový portugalský produkt (vepřovou šunku z Barrancos). Roku 1990 ji portugalská diplomacie podala při návštěvě indickému prezidentovi – tato země je přitom zásadně gastronomicky spojená právě s uzeným vepřovým. „Myslím, že to můžeme chápat jako zábavnou gastronomickou výzvu,“ dodává Cabral.

Jeho tým by se rád v dalším výzkumu podíval právě na tato speciální jídla a jejich roli v diplomatických snahách. Integrace gastronomie – spolu s portugalským jazykem, hodnotami a tradicemi – do strategické práce národních institucí je nezbytná pro formování globálního chápání portugalské kultury, uvedl tým. „Naše studie ilustruje, jak lze národní kuchyně strategicky využít k posílení globálního postavení země,“ řekl Cabral.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.