Turecko si chce u Evropské komise vymoci chráněný status na svůj recept na döner kebab, tedy tradiční maso grilované na špízu. Pokud by Ankara uspěla, znamenalo by to potíže pro mnohamiliardový byznys v zemích sedmadvacítky, zejména v Německu. Pokrm vyráběný podle jiné receptury by se musel upravit nebo přejmenovat.
Turecko žádá v EU o ochranu receptu na döner kebab, Němci protestují
Maso opékané vertikálně na špízu patří k turecké kuchyni už od časů Osmanské říše. Z tureckého slova dönmek – točit se, ostatně pochází i název pokrmu, tedy döner.
Turecká žádost o chráněný statut podaná v Bruselu nyní chce, aby výroba döneru v celé Evropě měla pevná pravidla. Pokrm s tímto názvem má být jen z jehněčího, hovězího, eventuálně kuřecího masa naloženého v přesně definované marinádě a nakrájeného na grilované kousky o dané tloušťce.
Známý turecký moderátor a kritik jídla Nihat Sirdar iniciativu vítá. Připomíná ale, že může dopadnout i na domácí trh. „Tady cítíte chuť masa. V Německu přes všechny omáčky a saláty nevíte, co jíte. Je v tom ale určité pokrytectví. Žádáme dodržování pravidel, přitom ani v Turecku nejsou psána,“ upozornil.
Spor s Berlínem
V Německu, které je největším producentem döneru v EU, vyvolala turecká žádost pozdvižení. Místní výrobci a politici namítají, že pokrm je součástí německé kultury. Do země ho navíc přivezli přistěhovalci z Turecka. „Když tady začali dělat döner, pomysleli si, že všichni Němci jedí něco v chlebu, takže by měli i döner dát do chleba,“ uvedl spolumajitel prodejny döneru v Berlíně Denis Buchholz.
V Německu se pokrm běžně podává v chlebu se salátem a omáčkou. Navíc bývá z telecího nebo krůtího masa. Pokud Ankara uspěje, bude se ale muset pokrm přejmenovat.
Ankara chce v Bruselu pro döner získat statut chráněné receptury, který mají i některé české produkty: třeba lovecký salám, špekáčky nebo pražská šunka. Ankara a Berlín teď mají půl roku na to, aby se ohledně kebabu dohodly. Pak rozhodne Evropská komise, která na pravidla společného trhu dohlíží.