Nejlepší restaurace na světě oznámila, že skončí. Česká stážistka popsala, jaké bylo pracovat v kodaňské Nomě

Kodaňská restaurace Noma, několikrát po sobě vyhlášená jako nejlepší podnik na světě, oznámila, že pro hosty na konci příštího roku zavře. Pak změní celý svůj koncept na takzvanou laboratoř. Krok vyvolal bouřlivé reakce v gastronomickém světě. Bývalá stážistka Kateřina Jakusová pro ČT24 popsala, jaké bylo pracovat pro podnik, kde člověk zaplatí za menu 11 tisíc korun, jen s velkými obtížemi tam lze získat rezervaci a část personálu jídlo připravovala až do loňského října zadarmo. Stačil jim hodnotný „zářez“ do CV, jenž pak otevíral dveře do týmů restaurací celého světa.

Noma na konci roku 2024 skončí jako gastropodnik a soustředí se jen na nárazové akce a inovace. Restauraci, která má tři michelinské hvězdy, vede v dánském hlavním městě šéfkuchař René Redzepi. Aktuálně oznámeným krokem si prý chce zajistit dlouhodobou budoucnost. Podle některých komentátorů ve svém oboru již dosáhl dokonalosti. Určitého bodu zlomu dosáhla i Češka Kateřina Jakusová, která pro něj pracovala.

Jakusová se prý před čtyřmi lety dostala v Praze do jakéhosi mrtvého bodu. Bylo jí sedmadvacet a pracovala tehdy v pražské restauraci Eska, zatoužila však zažít něco nového a inspirativního. Do restaurace Noma poslala průvodní dopis, že by se tam chtěla stát stážistkou – nečekala, že by ji vybrali, přesto se stala součástí nového turnusu pracovníků. Aby se lidé mohli stát součástí týmu, nepotřebují prý mimochodem zkušenosti, stačí zapálení – v kuchyni se vedle ní ocitl třeba „ajťák“ ze Šanghaje.

„První měsíc a půl jsem pracovala v servisní kuchyni, ze které se vydávají jídla. Mou náplní práce bylo nachystat určité elementy jednotlivých pokrmů tak, aby byly připraveny před servisem včas. Měla jsem tudíž celkem dost velkou zodpovědnost,“ vzpomíná nyní Jakusová, jež v Nomě strávila celkem tři měsíce a zažila v podniku hned několik různých pozic. Pracovní den prý trval od sedmi ráno do 23 hodin v noci.

Dokonalost něco stojí

Restaurace proslavená filozofií „new nordic“ založené na udržitelnosti, lokálnosti a sezonnosti zavírá oficiálně proto, že se její chod ekonomicky nevyplácí. Podnik má sto zaměstnanců. Podle Redzepiho stojí ale za změnou konceptu i fakt, že udržovat konstantní standard kvality se stalo nemožným.

Fine dining, tedy restauratérský segment, do něhož Noma spadá, si klade za cíl nabízet zážitkovou kuchyni na té nejvyšší možné úrovni s citem pro detail, excelentní servis a nejkvalitnější suroviny.

Francouzské foie gras nebo italské lanýže by ale hosté v lístku hledali marně – místo nich tu jsou mladé smrkové výhonky, dvouleté mrkve či kachní mozečky. Zkombinované chutě, které si mozek neumí snadno zařadit, však společně „ladí“ díky předchozímu rozsáhlému testování a zkoušení nových cest. Vše se pak servíruje v „divadelním“ aranžmá dokonalého servisu.

Restaurace založená před dvěma desítkami let v současnosti podává třeba grilované sobí srdce na lůžku z čerstvé borovice a šafránovou zmrzlinu v misce z včelího vosku. Do Redzepiho podniku míří gastro turisté z celého světa, jimž se podařilo získat rezervaci – necelá padesátka židlí v restauraci je každý den zaplněna do posledního místa.

Nyní však Noma oznámila, že pro hosty od uvedeného termínu zavře – deník The New York Times to přirovnal k situaci, když by se Manchester United rozhodl zavřít stadion Old Trafford pro fanoušky, ale tým by stále pokračoval ve hře.

„Musíme úplně přetransformovat celý náš segment,“ cituje deník šéfkuchaře, jenž je ve svém oboru pokládán za globálního vizionáře, jehož prý lákají katarští šejkové, aby u nich otevřel další pobočku za jakoukoliv cenu. On už ale nemá zájem. „Je to prostě příliš těžké – musíme pracovat jiným způsobem,“ říká muž, jenž podle svých slov na svém byznysu nikdy nezbohatl.

Nový koncept zahrne vývoj nových chutí, bádání, cestování – tým prý zůstane, jen se bude (sebe)rozvíjet. Noma už nicméně několikrát změnila adresu i formát.

Šéfkuchař René Redzepi na snímku z roku 2013
Zdroj: Profimedia

Pracovalo se zadarmo

Podle některých reakcí se restaurace ocitla také pod tlakem kvůli tomu, že v ní stážisté pracovali až do loňského října zadarmo. Odměnou pro ně byla „jen“ položka v životopise, jenž otevírá dveře všude na světě. Žádné peníze za práci tak nedostala ani Jakusová.

„Ve valné většině obdobných restaurací se stážistům neplatí. Také věřím, že podobně to funguje i v jiných profesích, kde se lidem platí zkušenostmi,“ sděluje kuchařka.

„Netvrdím, že je to správně, jen mě trochu překvapuje náhlý šok veřejnosti i lidí z oboru z praxe té restaurace,“ podotýká s tím, že na cestu a ubytování použila úspory i kapesné z Esky, kde tehdy pracovala. Každý stážista prý dostane za svou práci možnost přijít na večeři a užít si ji z pozice hosta i s vinným párováním. Práce tak prý úplně zadarmo není, neboť večeře normálního hosta přijde na několik set eur.

Deník The New York Times vyzpovídal jinou stážistku, která si stěžovala, že její práce v Nomě byla repetitivní (stále se opakující – pozn. red.). Jakusová s takovým názorem nesouzní. „Já na dobu v Nomě vzpomínám v dobrém. Způsob, kterým se v Nomě operuje, je velice specifický, tempo je rychlé a chápu, že ne každý tomu musí přijít na chuť. Mně to určitě naučilo mít trochu jiný přístup k práci,“ uvádí s tím, že nějaký čas v práci trávila i sběrem divokých bylin, květin a ovoce a následným nakládáním a fermentací.

Noma na plný úvazek zaměstnává celé týmy lidí právě na inovace či fermentace, má i sklízeče, zahradníky a výzkumníky. „Co se týče námitky o opakujících se úkolech… Upřímně, která práce není někdy repetitivní?“ usmívá se Jakusová. „Zkušenost z Nomy určitě otevírá spoustu dveří a možností,“ říká žena, která nyní stojí za pražským gastronomickým projektem Slice Slice Baby.

Co bude dál?

Někteří komentátoři si všimli, že ohlášený konec Nomy přichází v době, kdy kvůli rozličným důvodům včetně zvyšování cen, energií a nájmů, nespolehlivosti dodavatelů či obviněním ze zneužívání pracovní síly ukončily provoz i špičkové zahraniční restaurace jako The Willows Inn, Blackbird či Prune.

Velký ohlas mají i filmy, které se odehrávají právě ve světě vysoké gastronomie – vykreslují ho doslova jako infarktové prostředí, kde se za dokonalost platí extrémně vysoká cena.

Po snímku Bod varu uvedeném na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary měla loni úspěch třeba satira Menu, která  se odehrávala v restauraci ne nepodobné Nomě – šéfkuchař v podání Ralpha Fiennese v něm vyčetl hostům z řad kritiků, „foodies“ sdílejících kulinářské zážitky na sociální sítě, i byznysmenů, že kvůli jejich konzumnímu přístupu k jeho řemeslu ztratil sám elán do práce. Restauraci i s hosty v ní pak zapálil.

Oslovení experti jsou ale opatrní se soudy, že by takto „hořel“ i skutečný svět fine diningu. I proto, že je příliš populární.

„René Redzepi je slavný jako Messi, světovou gastronomii ovlivnil jako Pelé fotbal. Ocitl se na vrcholu – a tam vždycky fouká. Na samý vrchol vyšplhají jen ti nejlepší, výjimečně chvíli setrvají, ale většina zjistí, že se na něm nedá žít trvale,“ napsal šéf sítě Ambiente Tomáš Karpíšek.

„Redzepi má své silné i slabé stránky, tak jako každý z nás. To přece nemůže nikoho překvapit. Je ale výjimečný v prosekávání neprobádaných cest. Proto stojí za to naslouchat mu a věnovat víc pozornosti jemu než senzačním komentářům,“ uvedl.

Ani Jakusová si není jistá, zda je aktuální situace v Nomě něčím příznačná pro celý obor, který by se měl rozviklat. „Osobně bych to nenazývala koncem. Jde jen o určitou změnu, vývoj. Nevím, jestli je to symbolem změn. To ukáže čas.“

I ty nejlepší české restaurace ale možná stojí před rozcestím. Server Seznam Zprávy napsal, že by Česko mohlo přijít o restaurace s michelinskou hvězdou. Nově totiž musejí jednotlivé země společnosti Michelin platit poplatek deset milionů korun za tři roky. V Česku jsou nyní dvě restaurace s jednou michelinskou hvězdou – pražské restaurace Field a La Degustation Bohême Bourgeoise.

Firma Michelin, která vydává průvodce od roku 1900, plánuje uzavřít smlouvy se státními agenturami, aby ho pomohly financovat. V Česku je to agentura CzechTourism, definitivní rozhodnutí o zaplacení částky náleží ministerstvu pro místní rozvoj. To situaci prý vyhodnocuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte před summitem NATO v Haagu

V nizozemském Haagu začíná dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.). Na summitu se má setkat také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 8 mminutami

Izraelci u centra pomoci v Gaze zabili přes dvacet lidí, říkají Palestinci

Izraelská armáda v Pásmu Gazy zabila nejméně 21 Palestinců čekajících v blízkosti distribučního centra humanitární pomoci, sdělila podle agentury AFP tamní civilní obrana. Izraelská střelba a palba z tanků u distribučního střediska ve střední části pásma si vyžádala přibližně 150 zraněných, řekl mluvčí obrany Mahmúd Basal. Izraelská armáda se podle AFP k incidentu prozatím nevyjádřila.
před 10 mminutami

Izrael i přes příměří zachytil íránskou raketu a nařídil ráznou odvetu

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že dal pokyn armádě, aby rázně reagovala na porušení příměří Íránem. Izrael předtím podle místních médií zachytil nejméně jednu raketu vypálenou Íránem už po začátku příměří, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump.
05:54Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ruský útok zabil v Sumské oblasti tři lidi včetně dítěte

Ruský dronový útok zabil v noci na úterý dítě a dva dospělé v ukrajinské Sumské oblasti, informovala tamní vojenská správa, podle níž další tři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení dvaceti ukrajinských dronů, z nichž dva byly podle něj sestřeleny nad Moskevskou oblastí, píše agentura Reuters. Informaci ale nelze nezávisle ověřit.
před 2 hhodinami

Ukrajina v EU je podle Orbána „v rozporu se zájmy Maďarska“

Parlamentní volby čekají Maďarsko až příští jaro. Političtí rivalové ale začali pálit ostrou munici už teď. Průzkumy naznačují nejtěsnější výsledky za mnoho let. Nejkonfliktnějším tématem je válka na Ukrajině. O to rázněji premiér Viktor Orbán vystupuje proti Kyjevu a jeho možnému členství v EU.
před 3 hhodinami

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 15 hhodinami
Načítání...