Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.
Čína hodlá v „ISS na dně oceánu“ hledat náhradu fosilních paliv
Peking o této výzkumné laboratoři hovoří už několik let, celou tu dobu se řešily technické podrobnosti, ale zejména možnosti takového zařízení.
Stanice pro výzkum hlubokomořských ekosystémů, jež nyní byla schválená, by podle deníku South China Morning Post mohla přinést úplně nové možnosti do průzkumu moří, ale současně může výrazně posílit geopolitický vliv Číny v oblasti, která patří mezi regiony oplývající obrovským surovinovým bohatstvím.
Dva tisíce metrů pod mořem
Zařízení pro výzkum ekosystému takzvaných studených průsaků by mělo ležet na dně v hloubce kolem dvou tisíc metrů. A to v kontroverzní oblasti Jihočínského moře, které je sporným územím, kde se střetávají nároky a zájmy mnoha zemí. Přesné místo laboratoře zatím nebylo upřesněno.
Technologické nároky na takovou dlouhodobě pracující vědeckou laboratoř budou extrémní. Právě proto ji čínská média srovnávají s Mezinárodní vesmírnou stanicí. V zařízení budou prostory pro dlouhodobý pobyt až šestice vědců na misích, které budou trvat přes jeden měsíc. Laboratoř bude muset obsahovat pokročilý dlouhodobý systém podpory života, který bude nutný, pokud vědci chtějí vybudovat a provozovat stálou monitorovací síť.
Hra o energii budoucnosti
Peking nezajímají pouze vědecké poznatky, jež se tak dají získat. Plánované zařízení bude sloužit ke studiu zmíněných studených průsaků, což jsou průduchy na mořském dně bohaté na metan. Ty jsou zajímavé nejen unikátními formami života, jež z metanu získávají energii, ale zejména tím, že obsahují rozsáhlá ložiska metanhydrátů.
Jde o látku, která má potenciál nahradit v budoucnosti fosilní paliva. Jde totiž o energeticky velmi koncentrované zdroje, jichž je navíc na Zemi obrovské množství. Odhaduje se, že zásoby metanhydrátů v usazeninách jsou možná až desetkrát větší než zásoby fosilních zdrojů.
Čína už nedávno oznámila plán tyto zásoby začít využívat. Podél čínského pobřeží se totiž táhne asi dvacet metrů silná vrstva metanhydrátů, kterou od těžařů dělí jen slabá vrstva sedimentů. Asijská velmoc se ale snaží zkoumat i možnosti hlubokomořské těžby tohoto potenciálního energetického zdroje budoucnosti.
Tyto látky se sice získávají obtížněji než klasické fosilní zdroje, ale pokud se podaří jejich těžba zjednodušit a stane se energeticky méně náročnou, mohly by se stát „ropou 21. století“.
