Přírodní zdroje

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.

Za vyváženou a spravedlivou označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

Zejména země třetího světa se potýkají s ničením životného prostředí. Nová rozsáhlá studie sledovala, jaký vliv na to má korupce. Výsledky jsou překvapivé, protože naznačují, že korupce může ochraně přírody paradoxně pomáhat.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Šéf společnosti Amazon Jeff Bezos jde naplno do boje se změnami klimatu. Na zlepšení situace přispěje nejbohatší muž světa astronomickou částkou deset miliard dolarů, v přepočtu 229 miliard korun, do fondu s názvem Bezos Earth Fund. O peníze budou moci od léta žádat vědci, aktivisté a nevládní organizace, které se snaží o ochranu přírody.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.