Dva druhy lemurů jsou kriticky ohrožené. Jejich zánik může mít dominový efekt na celý Madagaskar

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží afrického kontinentu je jediným místem na světě, kde lze lemury, malé primáty, kteří se miliony let vyvíjeli odděleně od afrických opic, spatřit ve volné přírodě. Žije jich tu 101 různých druhů, převážná část z nich je však na seznamu ohrožených zvířat.

Jeden z druhů lemurů ohrožených lidskou činností a změnou klimatu přijde v následujících 50 letech v nejhorším případě až o 90 procent svého prostředí, tvrdí vědci z týmu americké ekoložky Toni Lyn Morelliové. Ti varují před následky, které by vymizení byť jednoho druhu mělo na celý ekosystém – poloopice se totiž živí ovocem, jehož semena tak roznášejí po pralese.

„Ztráta jednoho z druhů by pravděpodobně měla dominový efekt na celou strukturu a integritu zbývajícího lesa,“ uvádějí výzkumníci.

Ohrožené druhy

Ve studii zmíněné dva druhy lemurů, latinsky nazývané Varecia variegata – neboli vari černobílý a Varecia rubra – neboli vari červený, jsou podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) kriticky ohrožené již teď. Ke zmenšování jejich počtů přispěl lov, ztráta přirozeného prostředí a invazivní druhy.

Vari rudý
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Madagaskar, který má jednu z nejvyšších měr chudoby na světě, od poloviny 20. století přišel o zhruba 45 procent lesů. Podle AFP ostrovní stát nemá na ochranu a uchování svých přírodních zdrojů dost peněz a je tedy možné, že odlesňování bude v zemi dál pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili místo, kde tokali dinosauři

Tokání je aktivita, která je v současné době spojená hlavně s ptáky, u nás hlavně tetřevy. Paleontologové ale našli zajímavé důkazy, že stejné námluvy před pářením provozovali i velcí dinosauři.
před 6 hhodinami

Česko chce postavit vlastní AI gigafactory. Vyrůst má v Praze

České Radiokomunikace (ČRa) podaly k Evropské komisi projekt na vybudování jednoho ze zvažovaných velkých evropských datových center pro umělou inteligenci, takzvanou AI gigafactory. Stát by měla v Praze na Zbraslavi, kde už Radiokomunikace na pozemku po bývalých vysílačích datové centrum budují. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu a obchodu a ČRa.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Národní muzeum otevře na víkend depozitář. Teprve podruhé za dvě stě let

Do depozitářů Národního muzea se nedá jen tak dostat. Od doby, co bylo před 207 lety otevřeno, měla veřejnost tuto šanci jen jednou – před sedmi lety. Teď ji dostane znovu: od pátku do neděle.
včera v 12:12

Americké úřady schválily preventivní injekci proti HIV

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil dvakrát ročně podávanou injekci americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na prevenci viru HIV. Látka lenakapavir, která bude uvedena na trh pod názvem Yeztugo, by mohla hrát důležitou roli v boji proti tomuto sexuálně přenosnému viru, jenž způsobuje nemoc AIDS.
včera v 10:44

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
19. 6. 2025Aktualizováno19. 6. 2025

Vědci zachytili na Antarktidě signály, které si neumí vysvětlit

Zařízení, které má vyřešit tajemství částic známých jako neutrina, narazilo na možná ještě podivnější fenomén. Rádiové vlny, které zdánlivě putují skrze Zemi i led.
19. 6. 2025

Do oteplení Země o 1,5 stupně zbývají při současném tempu emisí tři roky

Množství oxidu uhličitého, které může lidstvo ještě vypustit do atmosféry, aniž překročí hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia, bude při současném tempu emisí vyčerpáno za něco málo přes tři roky. Vyplývá to z nové studie s názvem Indicators of Global Climate Change.
19. 6. 2025

Vědci objevili kosmickou hmotu, kterou dosud postrádali

„Modely měly pravdu,“ oznámili evropští astronomové. Tvrdí, že vyřešili jednu z největších záhad astronomie, s níž se věda potýká už desítky let. Našli totiž „chybějící“ hmotu, kterou postrádali.
19. 6. 2025
Načítání...