Dva druhy lemurů jsou kriticky ohrožené. Jejich zánik může mít dominový efekt na celý Madagaskar

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Ostrovní stát u jihovýchodního pobřeží afrického kontinentu je jediným místem na světě, kde lze lemury, malé primáty, kteří se miliony let vyvíjeli odděleně od afrických opic, spatřit ve volné přírodě. Žije jich tu 101 různých druhů, převážná část z nich je však na seznamu ohrožených zvířat.

Jeden z druhů lemurů ohrožených lidskou činností a změnou klimatu přijde v následujících 50 letech v nejhorším případě až o 90 procent svého prostředí, tvrdí vědci z týmu americké ekoložky Toni Lyn Morelliové. Ti varují před následky, které by vymizení byť jednoho druhu mělo na celý ekosystém – poloopice se totiž živí ovocem, jehož semena tak roznášejí po pralese.

„Ztráta jednoho z druhů by pravděpodobně měla dominový efekt na celou strukturu a integritu zbývajícího lesa,“ uvádějí výzkumníci.

Ohrožené druhy

Ve studii zmíněné dva druhy lemurů, latinsky nazývané Varecia variegata – neboli vari černobílý a Varecia rubra – neboli vari červený, jsou podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) kriticky ohrožené již teď. Ke zmenšování jejich počtů přispěl lov, ztráta přirozeného prostředí a invazivní druhy.

Vari rudý
Zdroj: Wikimedia Commons – Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0

Madagaskar, který má jednu z nejvyšších měr chudoby na světě, od poloviny 20. století přišel o zhruba 45 procent lesů. Podle AFP ostrovní stát nemá na ochranu a uchování svých přírodních zdrojů dost peněz a je tedy možné, že odlesňování bude v zemi dál pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 10 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 22 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...