Invazivní druhy

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

Vlastníci pozemků v Česku musí podle zákona cíleně likvidovat bolševník. Tato invazivní rostlina může způsobit vážné popáleniny. K likvidaci musí dojít i několikrát za rok, v opačném případě za to majitelům pozemků hrozí pokuta, právnickým osobám až do milionu korun. Se zneškodněním mohou pomoci i kraje, náklady však mohou vymáhat po majitelích pozemků.

Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.

V Plzni pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) umístili do terénu první speciální past na sršeň asijskou. Před půl rokem bylo na území Česka poprvé nalezeno její hnízdo. Pasti vyvíjejí a vyrábějí výzkumníci ze Západočeské univerzity. Ochránci přírody jich chtějí v nejbližších dnech umístit převážně v Plzeňském kraji kolem osmdesáti. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat tento invazní druh hmyzu a pomoci tak k jeho odhalení a zamezení šíření po republice.

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.

Krabi říční nebo také krabi čínští (Eriocheir sinensis) jsou hroziví. Jejich tmavě hnědé tělo může dorůst až do velikosti osmi centimetrů a s nataženými klepety mají rozpětí zhruba o velikosti talíře. Tito tvorové, kteří jsou zařazeni mezi sto nejhorších invazních cizích druhů na světě, jsou téměř nezničitelní: živí se téměř vším, dokáží přežít na souši, ve sladké i slané vodě a rychle se reprodukují – samice kladou 250 tisíc až jeden milion vajíček na jedno tření. Vědci po celé Evropě hledají způsoby, jak populaci tohoto kraba snížit, a tím ochránit původní ekosystémy, které ničí.

Ekonomické škody, které každoročně po celém světě způsobí šíření invazních druhů, činí kolem 423 miliard dolarů (9,4 bilionu korun). Vyplývá to z nově zveřejněného výzkumu mezivládního panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Výše hospodářské škody se od roku 1970 podle vědců každé desetiletí zečtyřnásobila. Nepůvodní druhy dále podle panelu OSN ohrožují přírodu, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví.

Nový výzkum využil znalostí skutečných mravenčích válek a zkombinoval je se simulacemi na virtuálních bojištích. Výsledkem je studie, která ukázala, že domorodý hmyz může snadno porážet invazivní druhy.

Australská vláda plánuje zakročit proti milionům tamních zdivočelých koček pomocí robotů střílejících jed. Kočky domácí, které nemají přirozeného nepřítele, se na kontinentu přemnožily a likvidují australské původní druhy, píší místní média.

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Nový rok přinese větší pravomoci strážcům přírody. Především budou moci zastavit vozidla, která vjela do míst, kam nesmí. V zákoně se objevila i možnost natáčet přestupky. Správci chráněných oblastí v nich nově také budou moci zakázat používání pyrotechniky. To vše proto, že turistů v přírodě dlouhodobě přibývá, a ne všichni jsou k ní citliví. S Novým rokem také začnou platit pravidla pro účinnější zásah proti nechtěným druhům. Vztahují se na celou Evropskou unii.

Přírodovědci popsali, že si hadi na Guamu osvojili zcela nový a doposud nikdy nepozorovaný způsob pohybu. Pomocí zvláštního šplhání, které připomíná točení lasem, dokážou šplhat i na sloupy nebo veřejné osvětlení. Invazivní hadi se kvůli tomu stávají stále větší hrozbou pro místní ptáky.

Pohled na řepková pole v německém Meklenbursku – Předním Pomořansku a Šlesvicku-Holštýnsku přináší neobvyklou podívanou – na rostlinách si tady ve volné přírodě pochutnávají hejna velkých nelétavých ptáků, kteří jsou značně podobní pštrosům. Jedná se o jihoamerický druh nandu pampový, který se zde šíří už dvacet let.

Do roku 2050 v Evropě zřejmě přibude 2500 nových nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Oproti roku 2005 to je nárůst o 64 procent. Celosvětově se pak jejich počet zvýší o více než 36 procent. Ukázaly to výsledky výzkumu mezinárodního týmu, jehož součástí byli i čeští zástupci. Výzkumníci apelují na zavedení přísnějších předpisů o biologické bezpečnosti.

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazivních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.