Proti přemnoženým zdivočelým kočkám zakročí v Austrálii Felixer, robot s toxickým gelem

Australská vláda plánuje zakročit proti milionům tamních zdivočelých koček pomocí robotů střílejících jed. Kočky domácí, které nemají přirozeného nepřítele, se na kontinentu přemnožily a likvidují australské původní druhy, píší místní média.

Cílem vlády je do pěti let zlikvidovat šest milionů divokých koček. Nasadí proti nim patnáct robotů s nejmodernějším vybavením včetně kamer, laserů či solárního napájení, kteří své kočičí protivníky rozpoznají s pomocí umělé inteligence podle siluety a způsobu, jakým se pohybují.

Jakmile Felixer, nepohyblivý robot fungující jako past a pojmenovaný podle latinského názvu pro kočku (felis catus), malou šelmu zaměří, stříkne jí na srst toxický gel označovaný jako jed 1080, který kočka olíže při čištění kožichu a dostane tak toxin do těla.

Přípravek je vyrobený z jedu místní rostliny z rodu Gastrolobium, který kočky usmrtí pomocí fluoroctanu sodného. K úhynu stačí osm miligramů gelu. Vědci jed vybrali proto, že místní fauna se za miliony let na tuto látku už adaptovala, a je tedy nebezpečný pouze pro invazivní druhy.

Gastrolobium
Zdroj: Wikimedia Commons

Zdivočelé kočky domácí mají podle australského serveru WAToday každý den na svědomí život devíti milionů zvířat, včetně tří milionů savců, 1,7 milionu plazů či milionu ptáků. V domácnostech hýčkané kočky jsou na izolovaném kontinentu nejničivějším živočišným druhem a ročně australskou ekonomiku stojí 300 milionů australských dolarů (4,3 miliardy korun). Ty australské úřady vynaloží na nápravu škod, ale i na opatření na regulaci populace, jako jsou návnady a pasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 4 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 11 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...