Vědci v Británii a dalších evropských zemích se snaží přijít na nejlepší způsob, jak za pomoci hormonální antikoncepce regulovat invazivní druhy volně žijících zvířat, jako je holub, prase divoké či veverka popelavá. Plní kvůli nim speciální krmítka pomazánkami z lískových oříšků a zrní s příměsí antikoncepce. Věří, že by to mohl být humánnější a účinnější způsob kontroly populací, které byly dříve tráveny, stříleny nebo chytány do pastí, napsal list The Guardian.
Evropští vědci připravují antikoncepční „pasti“ na invazní a přemnožené druhy
Cílem je najít „kreativní řešení“, řekla Giovanna Masseiová z univerzity v Yorku. „Hlavním poselstvím je, že ekonomický a environmentální dopad volně žijících živočichů celosvětově roste a docházejí nám možnosti,“ upozornila vědkyně. „Tradiční metody, jako je vybíjení, jsou neúčinné, mohou být nehumánní, neudržitelné, škodlivé pro životní prostředí a veřejnost se proti nim staví stále více,“ dodala.
Veverky popelavé jsou problémem zejména v Británii. Tento nepůvodní druh sem byl poprvé dovezen ze Spojených států v 19. století jako okrasa pro honosné domy. Ve velkém se však rozšířil a způsobil lokální vymírání původních veverek obecných. Kromě toho poškozuje lesy odíráním kůry. Odhaduje se, že tento druh způsobuje v Anglii a Walesu ztráty na dřevě ve výši 37 milionů liber (přes jednu miliardu korun) ročně. Podle průzkumu Královské lesnické společnosti (RFS) jsou veverky popelavé považovány za větší hrozbu pro listnaté stromy než jeleni či patogeny.
Britští vědci proto nyní experimentují s podáváním orální (ústy přijímané) antikoncepce ukryté v lískové pomazánce ve speciálních krmítkách, která mohou otevřít pouze veverky popelavé, nikoli obecné. Předběžné výsledky naznačují, že metoda funguje. Holubi by zase mohli být každé ráno krmeni směsí kukuřičných zrn obsahujících antikoncepční prostředek.
„Opravdu to milují, je to velmi snadné,“ řekl veterinární konzultant Marco Pellizzari. V Londýně jsou kandidátem na zařazení do programu i nepůvodní papoušci, ale znamenalo by to požádat obyvatele, kteří je běžně krmí na svých zahradách, aby jim podávali potravu s antikoncepcí. V celé kontinentální Evropě a Skandinávii prudce přibylo divokých prasat. Předpokládá se, že tento nárůst souvisí s mírnějšími zimami. Někteří divočáky považují za škůdce, protože vyrývají kořeny na orné půdě, přežvykují odpadky a způsobují dopravní nehody.
Antikoncepční pasti pro divočáky
I přes odstřel se jejich počty stále zvyšují a zároveň klesá počet lidí, kteří je chtějí lovit. Vědci proto testují pilotní program, v jehož rámci by jim byla podávána antikoncepční pilulka pomocí zařízení, která mohou zvedat pouze divočáci pomocí svých rypáků. Krmítka fungují, ale orální antikoncepce pro ně zatím nebyla vyvinuta.
Mnoho zemí zároveň zakazuje používání rodenticidů hubících hlodavce, neboť mají tyto přípravky dopad na ostatní zvířata, včetně dravých ptáků, kteří uhynuli po pozření otrávených zdechlin. Chemikálie jsou také považovány za nehumánní, protože zvířata mohou po jejich pozření trpět několik dní, než uhynou. Přesto hlodavci představují významnou hrozbu pro zemědělství a také přenášejí nemoci na hospodářská zvířata.
Alternativou by tedy mohlo být také v tomto případě podávání antikoncepce. Divocí koně ve Spojených státech ji už dostávají, stejně jako sloni mimo Krugerův národní park, jimž je podávána injekčně. Vědci se zabývají také možností podávání antikoncepce jelenům, ale zatím nebyla navržena žádná perorálně podávaná pro pasoucí se zvířata. V Británii přitom žije více jelenů než kdykoli za posledních tisíc let, což způsobuje rozsáhlé škody na lesních porostech. Řada expertů varuje před přemnožením vysoké a černé zvěře i v Česku.
Toto možné řešení ale není bez odpůrců. Existují totiž obavy, že používání přípravků na bázi syntetických hormonů by mohlo vést k tomu, že se do životního prostředí dostanou estrogenní chemické látky, které mají negativní účinky, například feminizaci rybích samců. Zatím se také neví, jaký by mělo na dravé ptáky dopad sežrání hlodavce, který pozřel nějaký antikoncepční přípravek.