Ochránci přírody zabránili vyhynutí asi 48 druhů zvířat. Studie dokazuje, že záchranné programy fungují

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat, píše deník The Guardian s odvoláním na novou studii publikovanou v magazínu Conservation Letters. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší, zjistila studie.

Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé, zjistili vědci z univerzity v britském Newcastlu a organizace BirdLife International. Rok 1993 pro počátek výzkumu zvolili záměrně. Je to rok, kdy začala platit takzvaná Úmluva OSN o biologické rozmanitosti.

Od té doby vyhynulo, anebo panuje silné podezření, že se tak stalo, patnáct druhů ptáků a savců. Na druhou stranu vědci upozorňují, že 28 až 48 druhů ptáků a savců se povedlo zachránit.

Jaká zvířata ještě žijí díky ochranným programům? Podívejte se:

Mezi zachráněná zvířata patří například amazoňan portorický – v roce 1975 žilo ve volné přírodě jen třináct jedinců tohoto druhu malého papouška. Od vyhynutí se ho podařilo zachránit díky programu na vysazení do míst původního výskytu v jednom portorickém parku. Původní skupinu totiž zahubily hurikány v roce 2017.

Po mongolských stepích se nyní prohání na 760 koní Převalského, a to navzdory faktu, že ve volné přírodě se přestali vyskytovat už v roce 1960. Díky snahám o jejich návrat z počátku 90. let minulého století jich dnes žije ve volné přírodě dostatečný počet, aby dokázali sami přežít.

Úspěchy dokazují, že ochrana zvířat je možná

Podle Stuarta Butcharta, vedoucího vědeckého pracovníka BirdLife International, zjištění ukazují, že závazky ochránit různé druhy od vyhynutí v budoucnu jsou dosažitelné a zároveň nezbytné pro zachování zdravé planety, čímž vědec dává naději i dalším živočišným druhům.

Autoři studie použili informace o velikosti populace, trendech, hrozbách a snahách o záchranu zvířat od 137 odborníků z celého světa. Seznam 17 046 druhů ptáků a savců poté přefiltrovali a ponechali na něm 81 druhů, které byly na takzvaném červeném seznamu ohrožených zvířat Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Poté zanalyzovali detaily, aby zjistili pravděpodobnost vyhynutí jednotlivých druhů, pokud jim nepomohou programy na ochranu.

Dospěli k tomu, že se podařilo zabránit vyhnutí 21 až 32 druhů ptáků a sedmi až šestnácti druhů savců – čísla jsou uvedena v tomto rozpětí, jelikož jde o odhady.

Zatímco ptákům pomohla hlavně kontrola invazivních živočišných druhů, programy na ochranu v zoo a ochrana přirozeného prostředí, savcům pomohly mimo jiné legislativní kroky nebo sbírky v zoologických zahradách.

Navzdory nadějným zjištěním však některé živočišné druhy zaznamenaly úbytek jedinců – týká se to kupříkladu kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské, kterou ohrožuje ilegální rybolov v Kalifornském zálivu.

„Obvykle slyšíme špatné zprávy o krizi biodiverzity a není pochyb, že kvůli lidské činnosti čelíme bezprecedentním ztrátám. Můžeme však zabránit tomu, abychom přišli o celé živočišné druhy. Pokud bude dostatek vůle. Je to výzva k akci: ukázat celý obrázek problému a také to, co můžeme dokázat, když hned začneme jednat a podpoříme snahy o ochranu živočichů a zabránění jejich vyhynutí,“ uvedl spoluautor studie a profesor na univerzitě ve městě Newcastle Phil McGowan.

Vědci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnili zprávu, kde varují, že populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o 68 procent. I WWF zároveň přiznává, že ochrana zvířat může být úspěšná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 1 hhodinou

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 3 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...