Kupky hnoje na polích významně zlepšují život ptáků, včetně těch ohrožených. Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV) ukázal, že poblíž hnojišť je větší rozmanitost ptačích druhů, protože jim poskytují potravu i útočiště.
Podle šéfa výzkumného týmu Martina Šálka vědci porovnali druhovou bohatost a početnost ptáků na polních hnojištích a přilehlé zemědělské půdě v období rozmnožování, podzimu i zimy. Srovnávali také místa, kde byl hnůj trvale a dočasně.
„Zjistili jsme, že početnost a druhová bohatost všech ptáků, specialistů na zemědělskou krajinu, ale i ohrožených druhů zařazených do červeného seznamu, byla ve všech ročních obdobích na místech s přítomností polního hnojiště výrazně vyšší než na kontrolních stanovištích v sousední zemědělské krajině,“ uvedl vědec.
Hnůj pomáhá
Pro některé ubývající druhy (například strnady, vrabce, koroptve, ale i vlaštovky či chocholouše) je hnojiště klíčovým zdrojem potravy. Ptákům nabízí larvy, nestrávená semena a zrní z podestýlky a krmiv pro hospodářská zvířata. Šálek zdůraznil, že kolem celoročních hnojišť je také vegetace bohatá na semena, což pomáhá především přezimujícím druhům.
„Hnojiště jsou pro ptáky důležitá i během hnízdění, kdy vyšší nabídka bezobratlých může vést k vyššímu počtu vyvedených mláďat. Během podzimu zase hnojiště mohou představovat klíčová stanoviště pro dočerpání energie před náročným tahem do jižních zimovišť,“ uvedl.
Proč mizí ptáci
K úbytku druhů ptactva došlo především kvůli intenzivnímu zemědělství prosazujícímu rozlehlé lány osázené jednou plodinou bez polních cest, remízků a drobných vodních ploch. Právě ty podle ekologů významně pomáhají biodiverzitě. Podle AV za posledních třicet let klesla početnost a druhová rozmanitost ptáků v zemědělské krajině o více než třetinu.
I hnůj na poli má však svá negativa. Podle vědců sice slouží jako ptačí útočiště, zároveň ale může být i ekologickým problémem – například kvůli úniku močoviny do povrchových i spodních vod. Z hnojišť se také uvolňuje dusík a amoniak.
