Přichází Biosmršť. Projekt občanské vědy má pomoci české přírodě proti invazním druhům

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Aplikace jako například iNaturalist navíc dobrovolníkům pomohou s určováním jednotlivých druhů. Akce je podle organizátorů ideální například pro školy nebo přírodovědecké kroužky, protože může sloužit jako interaktivní pomůcka k vysvětlení biologických invazí.

  • Občanská věda (Citizen science) je označení pro vědecký výzkum prováděný zcela nebo částečně amatérskými nebo neprofesionálními vědci.
  • Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy. V roce 2015 Evropská asociace občanské vědy (European Citizen Science Association, ECSA) formulovala Deset principů občanské vědy, které definují a současně kodifikují postupy dobré praxe v občanské vědě. 
  • Projekty občanské vědy by měly mimo jiné spojovat profesionální vědce s občany z širší veřejnosti (občanskými vědci) ve smysluplném výzkumu. Z této spolupráce by měly těžit obě strany – vědci z možnosti sbírat data z většího území a s menšími náklady, dobrovolníci pak ze zajímavých aktivit a nových poznatků. Zároveň slouží jako propagace výzkumu a zprostředkovává výsledky i samotnou vědu veřejnosti. To má pozitivní vliv na zájem mladší generace o práci ve vědě a výzkumu.

„Údaje, které dobrovolníci zaznamenají, budou poskytnuty Nálezové databázi ochrany přírody, a poslouží tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody,“ řekl entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.

Krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů, takzvané „Bioblitz“, se konají současně v jedenácti evropských zemích. V Česku organizují projekt vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 4 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
před 22 hhodinami

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...