Přichází Biosmršť. Projekt občanské vědy má pomoci české přírodě proti invazivním druhům

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Aplikace jako například iNaturalist navíc dobrovolníkům pomohou s určováním jednotlivých druhů. Akce je podle organizátorů ideální například pro školy nebo přírodovědecké kroužky, protože může sloužit jako interaktivní pomůcka k vysvětlení biologických invazí.

  • Občanská věda (Citizen science) je označení pro vědecký výzkum prováděný zcela nebo částečně amatérskými nebo neprofesionálními vědci.
  • Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy. V roce 2015 Evropská asociace občanské vědy (European Citizen Science Association, ECSA) formulovala Deset principů občanské vědy, které definují a současně kodifikují postupy dobré praxe v občanské vědě. 
  • Projekty občanské vědy by měly mimo jiné spojovat profesionální vědce s občany z širší veřejnosti (občanskými vědci) ve smysluplném výzkumu. Z této spolupráce by měly těžit obě strany – vědci z možnosti sbírat data z většího území a s menšími náklady, dobrovolníci pak ze zajímavých aktivit a nových poznatků. Zároveň slouží jako propagace výzkumu a zprostředkovává výsledky i samotnou vědu veřejnosti. To má pozitivní vliv na zájem mladší generace o práci ve vědě a výzkumu.

„Údaje, které dobrovolníci zaznamenají, budou poskytnuty Nálezové databázi ochrany přírody, a poslouží tak nejen vědcům, ale i ochráncům přírody,“ řekl entomolog z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.

Krátkodobé akce zaměřené na mapování druhové bohatosti rostlin či živočichů, takzvané „Bioblitz“, se konají současně v jedenácti evropských zemích. V Česku organizují projekt vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a z Botanického ústavu Akademie věd ČR.

Do Evropy se prostřednictvím člověka, ať už záměrně či omylem, dostalo zhruba čtrnáct tisíc nepůvodních druhů. Invazní jsou ty z nich, které se masivně šíří a mohou ohrožovat jak biologickou rozmanitost, tak ekonomiku nebo dokonce lidské zdraví.