Botanický ústav Akademie věd České republiky

Biologové budou společně s veřejností mapovat rozšíření vybraných nepůvodních druhů živočichů a rostlin v Česku. Projekt Biosmršť se uskuteční poslední květnový víkend. Může se do něj zapojit každý, stačí si nainstalovat jednu z určovacích aplikací a následně zaznamenávat svá pozorování.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní dílo získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se věnuje invazivním rostlinám a živočichům a je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie. V současnosti je nejcitovanějším invazním biologem na světě. Vedle něj si ceny odnáší Martina Benešová-Schäfer, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský či Alžběta Dostálková. Oceněna byla také firma Cesnet. O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Česko-americký tým popsal změny uspořádání vodivých pletiv, které před stovkami milionů let pomohly rostlinám zvládat sušší prostředí na pevnině. Poznatky z výzkumu mohou podle vědců v současnosti přispět k lepšímu šlechtění rostlin odolných vůči suchu. Studii vydal prestižní časopis Science.

Vedení Děčína chce dát obří stavbu jezu na Labi do svého územního plánu, a to jako veřejně prospěšnou stavbu. Momentálně hledá cestu, jak to udělat. Jde o neobvyklou situaci, protože stále není jisté, že jez za pět miliard korun stát nakonec vybuduje. Řeší se totiž dopady na životní prostředí v řece a jejím okolí. Vybudování jezu má pomoci zvýšit hladinu Labe tak, aby po něm mohly plout nákladní lodě.