Při odklizení kůrovcového dřeva by byl požár v Českém Švýcarsku rozsáhlejší, říká vědecká analýza

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.

Analýzu požáru provedla skupina expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd  (CzechGlobe), Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu Akademie věd.

Prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.

„Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo,“ píše se ve studii. „Pravděpodobně by ale trval kratší dobu,“ doplnili vědci.

Holiny požár nezpomalily, prozradil výzkum

Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily. „Z terénní analýzy typu a způsobu hoření je patrné, že holiny byly překvapivě silně zasaženy požárem, a to i přes jejich ‚vyčištění‘, tj. přes absenci stojících a ležících kmenů i potěžebních zbytků v podobě větví a podobně,“ sdělili experti.

Oheň při letním požáru v parku podle nich dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli. „Na některých místech prochází okraj požářiště odumřelými smrkovými porosty bez zjevného rozdílu mezi silně shořelou a nezasaženou částí lesa. Lze předpokládat, že na těchto místech byla role hasičů v zamezení šíření požáru klíčová,“ popsali situaci vědci.

Příčinou rychlého požáru byly příznivé klimatické podmínky

Primární příčinou rychlého a zpočátku nezvladatelného šíření požáru byly podle analýzy mimořádně příznivé klimatické podmínky, hlavně vysoká rychlost větru, velké sucho a také vysoká teplota vzduchu v prvních třech dnech požáru. Sucho panovalo na území parku podle studie nepřetržitě od května 2018 a v srpnu 2022 bylo v oblasti Českého Švýcarska nejintenzivnější za posledních šedesát let.

„Rozhodně do budoucna nedokážeme předejít vzniku dalších požárů, ale musíme se ponaučit a mít jasně připravené postupy, které zajistí uhašení požáru v jeho zárodku,“ sdělil v pátek ke studii ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na webu ministerstva. Studie bude podle úřadu podkladem pro rozhodování o preventivních opatřeních v lesích národních parků. Ministerstvo nyní koordinuje správy národních parků při práci na aktualizaci předpisů protipožární prevence v lesích.

Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo dvacet dní, se podílelo šest tisíc hasičů se čtyřmi sty kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.