Kůrovcové dřevo

Na jedné straně Česka ničí kůrovec unikátní stromy, na té druhé se po kalamitě lesy pomalu vzpamatovávají – hlavně na Vysočině. Například hospodářům z okolí Velké Bíteše už výrazně klesly těžby a zároveň i méně zalesňují. Sázejí zejména na přirozenou obnovu lesa.

Lesy na východě Česka se vzpamatovávají z kůrovcové kalamity. Většina holin postupně mizí a lesníkům se daří porosty obnovovat. Zatímco v západních Čechách kůrovec dál škodí, třeba v Beskydech se tento škůdce objevuje už jen výjimečně. Kůrovcová kalamita podle odborníků urychlila proces přeměny českých lesů na druhově pestřejší a odolnější.

Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.