Národní cenu vlády Česká hlava za celoživotní dílo získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se věnuje invazivním rostlinám a živočichům a je jedním ze zakladatelů moderní invazní ekologie. V současnosti je nejcitovanějším invazním biologem na světě. Vedle něj si ceny odnáší Martina Benešová-Schäfer, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský či Alžběta Dostálková. Oceněna byla také firma Cesnet. O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.
Laureátem ceny Česká hlava je Petr Pyšek. Jeho práce změnila pohled na invazivnost druhů
Pyškova práce změnila pohled na analýzy invazivnosti druhů a přispěla k odpovědi na otázku, proč jsou některé druhy invazní a jiné nikoli. Pyšek je vedoucím Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu Akademie věd ČR, které v roce 2004 založil. Stojí i za světovou databází invazních rostlin GloNAF, která se stala milníkem ve výzkumu rostlinných invazí.
Invazní druhy jsou rostliny a živočichové, které člověk přenesl, úmyslně či neúmyslně, do oblastí mimo jejich přirozený výskyt, kde se nekontrolovatelně šíří a mnohé mají nepříznivý dopad na biologickou rozmanitost, fungování ekosystémů, ekonomiku i lidské zdraví. Počet invazních druhů rostlin se neustále zvyšuje, po celém světě je jich v tuto chvíli zaznamenáno více než tři tisíce.
Vědci tento nárůst připisují zvyšujícímu se počtu a různorodosti cest, kterými se mohou druhy šířit, a rostoucímu objemu přepravy na těchto cestách. Dopady biologických invazí jsou prohloubeny dalšími vlivy, jako je způsob využívání krajiny, stále intenzivnější mezinárodní obchod či klimatická změna.
Pyšek ČT sdělil, že ocenění je pro něj osobně velkou poctou, vnímá ho i jako ocenění celého oboru, tedy zelené biologie. „Obor je důležitý z hlediska přežití lidstva, z hlediska zachování biodiverzity, bez které bychom nepřežili,“ uvedl. K biologii a botanice ho přivedl otec, na konci 80. let v Československu například mapovali výskyt bolševníku velkolepého.
Národní cenu vlády Česká hlava dostal botanik a ekolog Petr Pyšek (zdroj: ČT24)
Léčba rakoviny prostaty
Cenu Invence společnosti ABB, která se uděluje za významný objev, patent nebo vynález získala Martina Benešová-Schäfer za výzkum a vývoj radioterapeutika na léčbu rakoviny prostaty. Absolventka Univerzity Karlovy své doktorské studium absolvovala v Centru pro výzkum rakoviny v Německu. Zde se začala věnovat designu radionuklidů, které by byly schopny rakovinu prostaty diagnostikovat, zároveň léčit a současně monitorovat postup léčby.
Podařilo se jí vyvinout radiofarmakum unikátních vlastností, které umožňuje detekci a zobrazení nemoci a také léčbu se stejným farmakem, ale tentokrát s terapeutickým radionuklidem. Nové radiofarmakum bylo patentováno a prošlo všemi fázemi klinických testů s vynikajícími výsledky u pacientů a bylo schváleno americkým autorizačním úřadem k používání v běžné praxi. Licenci koupila nadnárodní společnost Novartis a současná tržní hodnota radiofarmaka se odhaduje na čtyři miliardy dolarů.
Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, získala firma CESNET. Výsledkem jejího výzkumu je zařízení pro přenosy obrazu a zvuku přes počítačovou síť na velké vzdálenosti s mimořádně malým časovým zpožděním, umožňující distanční spolupráci v reálném čase v oblastech kriticky citlivých na zpoždění komunikace. Přidané zpoždění vysílače a přijímače společně je v rozsahu 1–3 ms .
Vysoký tlak v těhotenství
Cenu Lorem Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, která se uděluje za nejlepší výzkum v oblasti zdravotnictví, získala Ilona Hromadníková za způsob predikce vzniku komplikací při těhotenství způsobených vysokým krevním tlakem.
Hromadníková vyvinula novou metodu diagnostiky těchto onemocnění u těhotných žen spojených s vysokým krevním tlakem, která umožňuje nemoc zjistit včas, s vysokou přesností a navíc v dostatečném předstihu. Metoda je uplatnitelná v každé průměrně vybavené genetické laboratoři, takže je i dostupná. Ve své práci Hromadníková také objevila, že nemocemi spojenými s vysokým tlakem trpí i děti, které se narodily z komplikované gravidity.
Cenu Doctorandus za technické vědy společnosti ČEZ, která se uděluje mladým vědcům, získal Petr Sezemský. Tématem jeho práce je vývoj bioaktivních nanostrukturovaných povrchů vytvořených pomocí nízkoteplotního plazmatu.
Cenu Doctorandus za přírodní vědy společnosti Veolia získala Alžběta Dostálková za studium interakcí vedoucích ke skládání retrovirových částic. Dostálková se soustředila především na retroviry, jejichž nejznámějším zástupcem je virus HIV-1, způsobující onemocnění AIDS.
Zleva laureáti Petr Pyšek, Martina Benešová-Schäfer, Alžběta Dostálková, Ilona Hromadníková, Petr Sezemský a zástupce Cesnetu Sven Ubik
Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. V minulosti cenu získali například odborník na teorii systémů a automatického řízení Vladimír Kučera, egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý nebo lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů.