Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Lovem

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

V Portugalsku se přemnožili sumci. A protože jsou to obrovští predátoři, kteří se mohou poměrně rychle množit, a tedy i škodit, je třeba je regulovat. Do mezinárodního projektu LIFE Predator se zapojili i čeští vědci.

Stav populace sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z Univerzity v Lisabonu minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska. Celkem ulovili přes čtyřicet sumců, deset z nich vážilo více než 30 kilogramů.

„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Přítomnost tuku znamená, že zvířata mají víc než dostatek potravy.

Tým LIFE Predator a sumec o rozměrech 228 cm a 91 kilogramů
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Poměr pohlaví byl u této ryby v nádrži vzácně vyrovnaný a její jídelníček velmi pestrý, potvrzený byl i kanibalismus. „Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvedl člen týmu Lukáš Vejřík.

Jak se zbavit sumce

Pro odlov sumců použili vědci metodu dlouhých šňůr, takzvaných long-lines. Tu převzali z mořského prostředí, kde se používá k cílenému lovu těch největších predátorů, jako jsou mečouni, marlíni, plachetníci, tuňáci nebo žraloci.

Natrávený sumec o velikosti přes 80 centimetrů vyvržený velkým sumcem
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Současně s metodou long-lines testovali odborníci také účinnost metody velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Ti pro tento způsob lovu a komerční využívání přehrady obdrželi jako jediní z místní komunity licenci od regionální samosprávy.

Obě odlovné metody mají být následně použité ke snížení populace invazního sumce. Obě byly sice v minulosti už testované a ukázaly se vysoce efektivní, ale nikdy se nezkoušely souběžně ve stejný čas na stejné lokalitě a pracovními týmy, které pro použití těchto metod mají potřebné know-how, kvalifikovaný personál a vybavení.

Jaká metoda funguje nejlépe

Celkem vědci oběma metodami na nádrži Cedillo ulovili přes 1,1 tuny sumce velkého. Efektivita lovu obou metod, přepočtená na pracovní úsilí jednoho člověka, byla zcela srovnatelná. Výrazně se však testované metody lišily v podílu takzvaného by-catch, tedy nechtěného úlovku. „Zatímco v případě zřasených tenatových sítí představoval by-catch téměř 70 procent úlovku, zejména kapra, kterého však profesionální rybáři ekonomicky velice dobře zužitkují, u metody long-lines byl v úlovku zastoupen pouze a výhradně sumec velký. Zřasená, velkooká tenata také lovila sumce v průměru téměř třikrát menší než long-lines,“ dodává Martin Čech.

Potrava menšího sumce – velké množství drobných raků červených
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Tento projekt byl silně kontrolovaný jak strážci parku Parque Natural do Tejo Internacional, lovecké aktivity a příslušná povolení navíc sledovala i místní policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 3 mminutami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
před 4 hhodinami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 18 hhodinami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 22 hhodinami
Načítání...