Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Lovem

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.

V Portugalsku se přemnožili sumci. A protože jsou to obrovští predátoři, kteří se mohou poměrně rychle množit, a tedy i škodit, je třeba je regulovat. Do mezinárodního projektu LIFE Predator se zapojili i čeští vědci.

Stav populace sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z Univerzity v Lisabonu minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska. Celkem ulovili přes čtyřicet sumců, deset z nich vážilo více než 30 kilogramů.

„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Přítomnost tuku znamená, že zvířata mají víc než dostatek potravy.

Tým LIFE Predator a sumec o rozměrech 228 cm a 91 kilogramů
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Poměr pohlaví byl u této ryby v nádrži vzácně vyrovnaný a její jídelníček velmi pestrý, potvrzený byl i kanibalismus. „Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvedl člen týmu Lukáš Vejřík.

Jak se zbavit sumce

Pro odlov sumců použili vědci metodu dlouhých šňůr, takzvaných long-lines. Tu převzali z mořského prostředí, kde se používá k cílenému lovu těch největších predátorů, jako jsou mečouni, marlíni, plachetníci, tuňáci nebo žraloci.

Natrávený sumec o velikosti přes 80 centimetrů vyvržený velkým sumcem
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Současně s metodou long-lines testovali odborníci také účinnost metody velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Ti pro tento způsob lovu a komerční využívání přehrady obdrželi jako jediní z místní komunity licenci od regionální samosprávy.

Obě odlovné metody mají být následně použité ke snížení populace invazního sumce. Obě byly sice v minulosti už testované a ukázaly se vysoce efektivní, ale nikdy se nezkoušely souběžně ve stejný čas na stejné lokalitě a pracovními týmy, které pro použití těchto metod mají potřebné know-how, kvalifikovaný personál a vybavení.

Jaká metoda funguje nejlépe

Celkem vědci oběma metodami na nádrži Cedillo ulovili přes 1,1 tuny sumce velkého. Efektivita lovu obou metod, přepočtená na pracovní úsilí jednoho člověka, byla zcela srovnatelná. Výrazně se však testované metody lišily v podílu takzvaného by-catch, tedy nechtěného úlovku. „Zatímco v případě zřasených tenatových sítí představoval by-catch téměř 70 procent úlovku, zejména kapra, kterého však profesionální rybáři ekonomicky velice dobře zužitkují, u metody long-lines byl v úlovku zastoupen pouze a výhradně sumec velký. Zřasená, velkooká tenata také lovila sumce v průměru téměř třikrát menší než long-lines,“ dodává Martin Čech.

Potrava menšího sumce – velké množství drobných raků červených
Zdroj: Projekt LIFE Predator

Tento projekt byl silně kontrolovaný jak strážci parku Parque Natural do Tejo Internacional, lovecké aktivity a příslušná povolení navíc sledovala i místní policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...