Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR se podíleli na odlovu dvou největších sumců v portugalských sladkých vodách. Jeden měřil 222 centimetrů a vážil 76,5 kilogramu a druhý měl 228 centimetrů a vážil 91,5 kilogramu. Sumec velký je ve vodách ve státech jižní Evropy nepůvodním a invazním druhem, který poškozuje ekosystémy a představuje hrozbu pro původní přírodu.
Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku. Lovem
V Portugalsku se přemnožili sumci. A protože jsou to obrovští predátoři, kteří se mohou poměrně rychle množit, a tedy i škodit, je třeba je regulovat. Do mezinárodního projektu LIFE Predator se zapojili i čeští vědci.
Stav populace sumce velkého zkoumali čeští hydrobiologové s odborníky z Univerzity v Lisabonu minulý týden na nádrži Cedillo v oblasti Parque Natural do Tejo Internacional na hranicích Portugalska a Španělska. Celkem ulovili přes čtyřicet sumců, deset z nich vážilo více než 30 kilogramů.
„Všichni sumci byli ve výborné tělesné kondici, u řady z nich jsme zaznamenali přítomnost viscerálního tuku,“ říká vedoucí českého vědeckého týmu Martin Čech z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR. Přítomnost tuku znamená, že zvířata mají víc než dostatek potravy.
Tým LIFE Predator a sumec o rozměrech 228 cm a 91 kilogramů
Poměr pohlaví byl u této ryby v nádrži vzácně vyrovnaný a její jídelníček velmi pestrý, potvrzený byl i kanibalismus. „Podle očekávání využívali sumci na přehradě Cedillo širokou škálu potravních zdrojů, od nepůvodního raka červeného přes zdomácnělého kapra, nepůvodního karase, okounka, candáta, slunečnici a ouklej až po původní iberské endemity, to znamená druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě, a to parmu bocagei, vzácnou parmu comizo nebo ostroretku druhu Parachondrostoma polylepis,“ uvedl člen týmu Lukáš Vejřík.
Jak se zbavit sumce
Pro odlov sumců použili vědci metodu dlouhých šňůr, takzvaných long-lines. Tu převzali z mořského prostředí, kde se používá k cílenému lovu těch největších predátorů, jako jsou mečouni, marlíni, plachetníci, tuňáci nebo žraloci.
Natrávený sumec o velikosti přes 80 centimetrů vyvržený velkým sumcem
Současně s metodou long-lines testovali odborníci také účinnost metody velkookých, zřasených tenatových sítí, kterou na přehradě Cedillo používá rodina místních profesionálních rybářů. Ti pro tento způsob lovu a komerční využívání přehrady obdrželi jako jediní z místní komunity licenci od regionální samosprávy.
Obě odlovné metody mají být následně použité ke snížení populace invazního sumce. Obě byly sice v minulosti už testované a ukázaly se vysoce efektivní, ale nikdy se nezkoušely souběžně ve stejný čas na stejné lokalitě a pracovními týmy, které pro použití těchto metod mají potřebné know-how, kvalifikovaný personál a vybavení.
Jaká metoda funguje nejlépe
Celkem vědci oběma metodami na nádrži Cedillo ulovili přes 1,1 tuny sumce velkého. Efektivita lovu obou metod, přepočtená na pracovní úsilí jednoho člověka, byla zcela srovnatelná. Výrazně se však testované metody lišily v podílu takzvaného by-catch, tedy nechtěného úlovku. „Zatímco v případě zřasených tenatových sítí představoval by-catch téměř 70 procent úlovku, zejména kapra, kterého však profesionální rybáři ekonomicky velice dobře zužitkují, u metody long-lines byl v úlovku zastoupen pouze a výhradně sumec velký. Zřasená, velkooká tenata také lovila sumce v průměru téměř třikrát menší než long-lines,“ dodává Martin Čech.
Potrava menšího sumce – velké množství drobných raků červených
Tento projekt byl silně kontrolovaný jak strážci parku Parque Natural do Tejo Internacional, lovecké aktivity a příslušná povolení navíc sledovala i místní policie.