Trump ruší pravidla blokující těžbu v národních lesích

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Pravidlo z roku 2001 zakazuje výstavbu silnic a těžbu dřeva na všech federálních lesních pozemcích bez silnic, což představuje přibližně 24 milionů hektarů amerických federálních lesních pozemků.

„Prezident Trump odstraňuje absurdní překážky rozumnému hospodaření s našimi přírodními zdroji tím, že ruší příliš omezující ‚pravidlo bez silnic‘,“ uvedla Rollinsová. „Tento krok otevírá novou éru stability a udržitelnosti pro lesy našeho národa. Je zcela jasné, že správné hospodaření s našimi lesy je chrání před ničivými požáry a umožňuje budoucím generacím Američanů užívat si a sklízet plody této skvělé země.“

Ministryně Rollinsová o rozhodnutí informovala na setkání Asociace západních guvernérů v Santa Fe v Novém Mexiku. Doprovázel ji také americký ministr vnitra Doug Burgum, který hovořil o nové „éře hojnosti“ na veřejných pozemcích a popsal snahy Donalda Trumpa o získání více přírodních zdrojů pro domácí výrobu.

Národní les Tongass na Aljašce
Zdroj: Flickr/Rob Bertholf

Příznivci zdůrazňují ekonomické příležitosti

Ohlášené kroky Trumpovy administrativy zaznamenaly pozitivní ohlasy u republikánských zákonodárců ze západních států.

„Aljašské lesy jsou jedním z největších přírodních bohatství našeho státu a ‚pravidlo bez silnic‘ dlouhodobě brzdí odpovědné lesní hospodářství, blokuje přístup ke kritickým zdrojům a brzdí ekonomické příležitosti,“ podpořil republikánský zástupce za Aljašku Nick Begich zrušení pravidla o ochraně bezsilničních oblastí.

Plánovaný odklon od ochrany národních lesních pozemků bez silnic podpořila také republikánská kongresmanka Harriet Hagemanová z Wyomingu. „Tato zastaralá politika dlouhodobě brání efektivnímu lesnímu hospodářství,“ uvedla.

Obavy z dopadů na životní prostředí

Oznámení ministryně Rollinsové ovšem vzbudilo i obavy. „Zbavení našich národních lesů ochrany před pravidly pro bezsilniční oblasti ohrozí téměř šedesát milionů akrů divoké přírody po celé zemi. To znamená znečištění našeho čistého ovzduší a zdrojů pitné vody, abychom zvýšili ziskovost dřevařských a těžebních společností – a to vše při stejném druhu špatného hospodaření, které zvyšuje závažnost lesních požárů,“ upozornil na rizika politiky Trumpovy administrativy manažer lesnické kampaně Sierra Clubu Alex Craven.

Americké ministerstvo zemědělství nicméně podotýká, že právě zvyšující se riziko lesních požárů představuje důvod pro výstavbu silnic přes národní lesní pozemky. „Téměř šedesát procent lesních pozemků v Utahu je omezeno pro výstavbu silnic a nelze je řádně spravovat z hlediska rizika požárů. V Montaně je to 58 procent a v aljašském národním lese Tongass, největším v zemi, je zasaženo 92 procent,“ uvedlo ve svém oznámení.

Argument ministerstva ovšem zpochybnil například nezávislý novinář Ben Goldfarb. „Velká většina požárů vzniká v blízkosti silnic. Zvyšují riziko,“ uvedl.

Rušení ochranných opatření bránících těžbě dřeva v národních lesích je v souladu s Trumpovým výkonným nařízením, jehož cílem je „zbavit se příliš komplikovaných a zatěžujících překážek, které brzdí americké podnikání a inovace“. Podobnou politiku zaujal americký prezident Trump rovněž během svého prvního funkčního období, kdy federální vláda zrušila omezení těžby dřeva a výstavby silnic v pohoří Tongass. Toto rozhodnutí nicméně Bidenova administrativa následně zneplatnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...