Trump ruší pravidla blokující těžbu v národních lesích

Trumpova administrativa zruší ochranná opatření, která brání těžbě dřeva na téměř třetině federálních lesních pozemků, oznámila ministryně zemědělství Brooke Rollinsová. Příznivci rozhodnutí poukazují na ekonomické příležitosti, kritici upozorňují na s tím spojená ekologická rizika. V nadcházejících týdnech by mělo dle AP následovat formální oznámení o zrušení „pravidla bez silnic.“

Pravidlo z roku 2001 zakazuje výstavbu silnic a těžbu dřeva na všech federálních lesních pozemcích bez silnic, což představuje přibližně 24 milionů hektarů amerických federálních lesních pozemků.

„Prezident Trump odstraňuje absurdní překážky rozumnému hospodaření s našimi přírodními zdroji tím, že ruší příliš omezující ‚pravidlo bez silnic‘,“ uvedla Rollinsová. „Tento krok otevírá novou éru stability a udržitelnosti pro lesy našeho národa. Je zcela jasné, že správné hospodaření s našimi lesy je chrání před ničivými požáry a umožňuje budoucím generacím Američanů užívat si a sklízet plody této skvělé země.“

Ministryně Rollinsová o rozhodnutí informovala na setkání Asociace západních guvernérů v Santa Fe v Novém Mexiku. Doprovázel ji také americký ministr vnitra Doug Burgum, který hovořil o nové „éře hojnosti“ na veřejných pozemcích a popsal snahy Donalda Trumpa o získání více přírodních zdrojů pro domácí výrobu.

Národní les Tongass na Aljašce
Zdroj: Flickr/Rob Bertholf

Příznivci zdůrazňují ekonomické příležitosti

Ohlášené kroky Trumpovy administrativy zaznamenaly pozitivní ohlasy u republikánských zákonodárců ze západních států.

„Aljašské lesy jsou jedním z největších přírodních bohatství našeho státu a ‚pravidlo bez silnic‘ dlouhodobě brzdí odpovědné lesní hospodářství, blokuje přístup ke kritickým zdrojům a brzdí ekonomické příležitosti,“ podpořil republikánský zástupce za Aljašku Nick Begich zrušení pravidla o ochraně bezsilničních oblastí.

Plánovaný odklon od ochrany národních lesních pozemků bez silnic podpořila také republikánská kongresmanka Harriet Hagemanová z Wyomingu. „Tato zastaralá politika dlouhodobě brání efektivnímu lesnímu hospodářství,“ uvedla.

Obavy z dopadů na životní prostředí

Oznámení ministryně Rollinsové ovšem vzbudilo i obavy. „Zbavení našich národních lesů ochrany před pravidly pro bezsilniční oblasti ohrozí téměř šedesát milionů akrů divoké přírody po celé zemi. To znamená znečištění našeho čistého ovzduší a zdrojů pitné vody, abychom zvýšili ziskovost dřevařských a těžebních společností – a to vše při stejném druhu špatného hospodaření, které zvyšuje závažnost lesních požárů,“ upozornil na rizika politiky Trumpovy administrativy manažer lesnické kampaně Sierra Clubu Alex Craven.

Americké ministerstvo zemědělství nicméně podotýká, že právě zvyšující se riziko lesních požárů představuje důvod pro výstavbu silnic přes národní lesní pozemky. „Téměř šedesát procent lesních pozemků v Utahu je omezeno pro výstavbu silnic a nelze je řádně spravovat z hlediska rizika požárů. V Montaně je to 58 procent a v aljašském národním lese Tongass, největším v zemi, je zasaženo 92 procent,“ uvedlo ve svém oznámení.

Argument ministerstva ovšem zpochybnil například nezávislý novinář Ben Goldfarb. „Velká většina požárů vzniká v blízkosti silnic. Zvyšují riziko,“ uvedl.

Rušení ochranných opatření bránících těžbě dřeva v národních lesích je v souladu s Trumpovým výkonným nařízením, jehož cílem je „zbavit se příliš komplikovaných a zatěžujících překážek, které brzdí americké podnikání a inovace“. Podobnou politiku zaujal americký prezident Trump rovněž během svého prvního funkčního období, kdy federální vláda zrušila omezení těžby dřeva a výstavby silnic v pohoří Tongass. Toto rozhodnutí nicméně Bidenova administrativa následně zneplatnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 13 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 1 hhodinou

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 2 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...