Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.
Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová
Poprvé si tohoto jevu vědci všimli před šesti lety, ale když zpětně sledovali a vyhodnocovali družicové snímky, všimli si, že první známky změny se objevily už kolem roku 2008.
„Některá ta místa vypadají skoro jako pomerančový džus,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist ekolog Jon O'Donnell z americké Správy národních parků, který odebíral vzorky postižených vod. A pak výsledky letos v květnu popsal v odborném žurnálu Communications: Earth & Environment. Za novou barvu podle něj může změna klimatu.
S oteplováním Arktidy totiž dochází k tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. A přitom se z něj uvolňuje spousta látek, kromě metanu také kyseliny a mnoho druhů kovů. A ty jsou pak poprvé po tisíciletích vystavené vodě a kyslíku. Což způsobuje, že zejména železo pak rezaví a zbarvuje řeky do rudo-oranžové.
Sever se mění
Podle výše zmíněné studie je tento fenomén značně rozsáhlý: na severu Aljašky ekologové našli 75 potoků a řek, které změnily barvu. U některých je přitom tato změna natolik výrazná, že se dá pozorovat i ze satelitů.
Samotná změna barvy vodu a její obyvatele nijak neohrožuje, ale bohužel se nemění jen barva, ale také chemické složení potoků a řek. Vědci v nich naměřili výrazně kyselejší prostředí než v minulosti. Zatím se přesně neví, jak by to mohlo ovlivnit ekosystémy, ale experti ze Správy národních parků už to začali zkoumat. Hlavně proto, že se dá očekávat, že tyto změny budou pokračovat i v dalších letech.
„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ uvedl pro deník Guardian Scott Zolkos z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Můžeme tedy očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“
