Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Poprvé si tohoto jevu vědci všimli před šesti lety, ale když zpětně sledovali a vyhodnocovali družicové snímky, všimli si, že první známky změny se objevily už kolem roku 2008.

„Některá ta místa vypadají skoro jako pomerančový džus,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist ekolog Jon O'Donnell z americké Správy národních parků, který odebíral vzorky postižených vod. A pak výsledky letos v květnu popsal v odborném žurnálu Communications: Earth & Environment. Za novou barvu podle něj může změna klimatu.

S oteplováním Arktidy totiž dochází k tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. A přitom se z něj uvolňuje spousta látek, kromě metanu také kyseliny a mnoho druhů kovů. A ty jsou pak poprvé po tisíciletích vystavené vodě a kyslíku. Což způsobuje, že zejména železo pak rezaví a zbarvuje řeky do rudo-oranžové.

Sever se mění

Podle výše zmíněné studie je tento fenomén značně rozsáhlý: na severu Aljašky ekologové našli 75 potoků a řek, které změnily barvu. U některých je přitom tato změna natolik výrazná, že se dá pozorovat i ze satelitů.

Samotná změna barvy vodu a její obyvatele nijak neohrožuje, ale bohužel se nemění jen barva, ale také chemické složení potoků a řek. Vědci v nich naměřili výrazně kyselejší prostředí než v minulosti. Zatím se přesně neví, jak by to mohlo ovlivnit ekosystémy, ale experti ze Správy národních parků už to začali zkoumat. Hlavně proto, že se dá očekávat, že tyto změny budou pokračovat i v dalších letech.

„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ uvedl pro deník Guardian Scott Zolkos z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Můžeme tedy očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
1. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.