Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Poprvé si tohoto jevu vědci všimli před šesti lety, ale když zpětně sledovali a vyhodnocovali družicové snímky, všimli si, že první známky změny se objevily už kolem roku 2008.

„Některá ta místa vypadají skoro jako pomerančový džus,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist ekolog Jon O'Donnell z americké Správy národních parků, který odebíral vzorky postižených vod. A pak výsledky letos v květnu popsal v odborném žurnálu Communications: Earth & Environment. Za novou barvu podle něj může změna klimatu.

S oteplováním Arktidy totiž dochází k tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. A přitom se z něj uvolňuje spousta látek, kromě metanu také kyseliny a mnoho druhů kovů. A ty jsou pak poprvé po tisíciletích vystavené vodě a kyslíku. Což způsobuje, že zejména železo pak rezaví a zbarvuje řeky do rudo-oranžové.

Sever se mění

Podle výše zmíněné studie je tento fenomén značně rozsáhlý: na severu Aljašky ekologové našli 75 potoků a řek, které změnily barvu. U některých je přitom tato změna natolik výrazná, že se dá pozorovat i ze satelitů.

Samotná změna barvy vodu a její obyvatele nijak neohrožuje, ale bohužel se nemění jen barva, ale také chemické složení potoků a řek. Vědci v nich naměřili výrazně kyselejší prostředí než v minulosti. Zatím se přesně neví, jak by to mohlo ovlivnit ekosystémy, ale experti ze Správy národních parků už to začali zkoumat. Hlavně proto, že se dá očekávat, že tyto změny budou pokračovat i v dalších letech.

„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ uvedl pro deník Guardian Scott Zolkos z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Můžeme tedy očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 48 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 59 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...