Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Poprvé si tohoto jevu vědci všimli před šesti lety, ale když zpětně sledovali a vyhodnocovali družicové snímky, všimli si, že první známky změny se objevily už kolem roku 2008.

„Některá ta místa vypadají skoro jako pomerančový džus,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist ekolog Jon O'Donnell z americké Správy národních parků, který odebíral vzorky postižených vod. A pak výsledky letos v květnu popsal v odborném žurnálu Communications: Earth & Environment. Za novou barvu podle něj může změna klimatu.

S oteplováním Arktidy totiž dochází k tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. A přitom se z něj uvolňuje spousta látek, kromě metanu také kyseliny a mnoho druhů kovů. A ty jsou pak poprvé po tisíciletích vystavené vodě a kyslíku. Což způsobuje, že zejména železo pak rezaví a zbarvuje řeky do rudo-oranžové.

Sever se mění

Podle výše zmíněné studie je tento fenomén značně rozsáhlý: na severu Aljašky ekologové našli 75 potoků a řek, které změnily barvu. U některých je přitom tato změna natolik výrazná, že se dá pozorovat i ze satelitů.

Samotná změna barvy vodu a její obyvatele nijak neohrožuje, ale bohužel se nemění jen barva, ale také chemické složení potoků a řek. Vědci v nich naměřili výrazně kyselejší prostředí než v minulosti. Zatím se přesně neví, jak by to mohlo ovlivnit ekosystémy, ale experti ze Správy národních parků už to začali zkoumat. Hlavně proto, že se dá očekávat, že tyto změny budou pokračovat i v dalších letech.

„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ uvedl pro deník Guardian Scott Zolkos z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Můžeme tedy očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 2 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 3 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 6 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 7 hhodinami
Načítání...