Aljašské řeky mění barvu. Z modré vody se stává oranžová

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Poprvé si tohoto jevu vědci všimli před šesti lety, ale když zpětně sledovali a vyhodnocovali družicové snímky, všimli si, že první známky změny se objevily už kolem roku 2008.

„Některá ta místa vypadají skoro jako pomerančový džus,“ uvedl pro odborný časopis New Scientist ekolog Jon O'Donnell z americké Správy národních parků, který odebíral vzorky postižených vod. A pak výsledky letos v květnu popsal v odborném žurnálu Communications: Earth & Environment. Za novou barvu podle něj může změna klimatu.

S oteplováním Arktidy totiž dochází k tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu. A přitom se z něj uvolňuje spousta látek, kromě metanu také kyseliny a mnoho druhů kovů. A ty jsou pak poprvé po tisíciletích vystavené vodě a kyslíku. Což způsobuje, že zejména železo pak rezaví a zbarvuje řeky do rudo-oranžové.

Sever se mění

Podle výše zmíněné studie je tento fenomén značně rozsáhlý: na severu Aljašky ekologové našli 75 potoků a řek, které změnily barvu. U některých je přitom tato změna natolik výrazná, že se dá pozorovat i ze satelitů.

Samotná změna barvy vodu a její obyvatele nijak neohrožuje, ale bohužel se nemění jen barva, ale také chemické složení potoků a řek. Vědci v nich naměřili výrazně kyselejší prostředí než v minulosti. Zatím se přesně neví, jak by to mohlo ovlivnit ekosystémy, ale experti ze Správy národních parků už to začali zkoumat. Hlavně proto, že se dá očekávat, že tyto změny budou pokračovat i v dalších letech.

„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ uvedl pro deník Guardian Scott Zolkos z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Můžeme tedy očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 7 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 1 hhodinou

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 4 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 6 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...