V Jihlavě odkryli důlní dílo pod vrchem Rudný mapující těžbu stříbra od konce 13. do 18. století, radnice se ho chystá zpřístupnit. Práce tam nejdřív vyvolala potřeba zajistit nebezpečný propad u šachty svatého Jiří, o což se letos postaral státní podnik Diamo. V úpravách území bude pokračovat město. Lidé by tam ale zatím chodit neměli, dokud nebude dokončené celkové zabezpečení.
Jihlava chce zpřístupnit důl, kde se od 13. století těžilo stříbro
„V tomto prostoru potkáváme jak počátek hornictví na Jihlavsku, tak jeho úplný konec,“ nastínil náměstek primátora Radek Popelka (ANO). Poznamenal, že jde o unikátní objev, který prý nemá v Česku a pravděpodobně ani v Evropě téměř žádnou konkurenci. Město má dlouhodobě v plánu vytvořit v tomto území také malý hornický skanzen.
Jihlava byla nejstarším královským horním městem v českých zemích, bohaté stříbrné žíly tam byly objeveny v první polovině 13. století. „Jsem hrozně rád, že aspoň jedno důlní dílo bude přístupné a bude slávu královského horního města svým způsobem dokumentovat,“ doplnil náměstek primátora Martin Laštovička (KDU-ČSL).
Kvůli zajištění propadu pracovníci odtěžili velké množství zeminy. „Museli se dostat na tvrdé podloží, aby nedocházelo k dalším propadům,“ vysvětlil Laštovička. Ústí šachty pak zpevnili betonem a překryli železnou mříží. Státní podnik práce prováděl pro ministerstvo životního prostředí, které má staré důlní dílo ve správě. „Převzali jsme od Diama stavbu jako dokončenou, proto už tady můžeme působit,“ dodal Popelka.
Spolupráce s báňským úřadem i archeology
Na záchraně hornické památky město spolupracuje i s báňským úřadem a archeology. Ústí šachty je teď na dně několik metrů hluboké a široké jámy. Odkrytá byla i „kapsa“, tedy prostor, v němž bylo asi desetimetrové důlní kolo, které mělo vodní náhon. „Pomocí těžebního stroje se z toho důlního díla odčerpávala voda a vyvážel vytěžený materiál,“ přiblížil Laštovička.
Poblíž povrchu jámy jsou zároveň vidět pozůstatky po nejstarší těžbě stříbra, která šla jen do takové hloubky, kam dopadalo denní světlo. Až postupně se havíři dostávali hlouběji pod zem. Šachta svatého Jiří je možná hluboká až osmdesát metrů. „Ještě je to částečně zanesené sedimentem, takže nevidíme až na dno,“ podotkl Popelka.
Přibude i zvonička
Zabezpečit teď bude potřeba skalnaté svahy díla nad ústím šachty, což bude podle náměstka stát do dvou milionů korun. Město už nechalo vytvořit novou přístupovou štolu, i s pomocí kamene z loni zbouraného zimního stadionu. Odtud povedou schody dolů, k šachtě. Lidé se tam podle plánu budou moci dostat i z druhé strany, tedy od budoucího skanzenu, procházet budou někdejší odvodňovací štolou dlouhou okolo třiceti metrů, která je zatím zčásti zanesená.
V okolí šachty svatého Jiří už přibývají dřevěné repliky připomínající středověkou těžbu stříbra. Vytvářejí je pracovníci městské správy podzemí. Je tam už ruční pumpa a těžební vrátek. „Rozšíříme to ještě o zvoničku,“ avizoval Jan Šustr ze správy podzemí.