Jihlavské podzemí láká na obří ametyst i svítící chodbu

Jihlava – Jihlavské podzemí se pyšní úctyhodnou rozlohou. Jeho chodby dřív spíš zely prázdnotou, do nové sezony ale jihlavská atrakce vstupuje s novými expozicemi, které mají ještě zvýšit návštěvnost. Vloni se do podzemního labyrintu podívalo přes 22 tisíc lidí.

Jihlavské podzemí je s pětadvaceti kilometry chodeb po tom znojemském druhým nejrozsáhlejším v Česku. Zatím v něm byly k vidění především chodby samotné, letos ale návštěvníky čeká celá řada novinek. „V Jihlavském podzemí v podstatě nebyly vůbec žádné expozice, takže se snažíme dopátrat původní exponáty, které v podzemí byly, a navrátit je sem,“ vysvětlil předseda sdružení spravujícího jihlavské katakomby David Kočka.

Jihlavské podzemí začalo vznikat už při budování města - nejprve jako sklepy, které se později rozšiřovaly a prohlubovaly. Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 tisíc metrů a délkou 25 kilometrů po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek. Před zavážením a sanací v 60. letech 20. století podzemí pravděpodobně měřilo až 56 kilometrů.

2 minuty
Reportáž Dušana Vrbeckého
Zdroj: ČT24

Hned v úvodu návštěvníci nově uvidí kopie středověkých listin, které Jihlavě zajistily horní právo. O kus dál fotodokumentace ukazuje, jak chodby vypadaly během oprav v polovině minulého století. Nejpozději do konce dubna pak jednu z chodeb vyplní skutečné dobové bednění. „Profil chodby bude bedněním značně zúžený, takže to bude vypadat tak, jako kdysi,“ dodal Kočka.

Jednou z hlavních novinek v nové sezoně je expozice minerálů pěti kontinentů. Největším klenotem je ametystová geoda vážící osmdesát šest a půl kilo. „Dolů jsme to po schodech dostávali tři. Člověk se k tomu v těch zúžených prostorech ani nemůže pořádně postavit, tak jsme měli strach, že nám to vyklouzne a geodu zničíme,“ vzpomínal Kočka.

Nejznámějším lákadlem jihlavského podzemí ale i dál zůstává legendami opředená svítící chodba. A k vidění je i koutek, kde se v 80. letech scházeli jihlavští narkomani. Dodnes tu po nich zůstaly originální matrace. Na závěr prohlídky si každý návštěvník ještě může nově vyrazit speciální pamětní minci.

Svítící chodba

Amatérští speleologové v katakombách v 70. letech objevili chodbu, jejíž stěny svítí. Jedná se o úsek katakomb, jehož stěny po ozáření ve tmě světélkují jemně nazelenalým světlem. Její povrch pokrývá měkká bílošedá hmota. Dlouho se myslelo, že chodba svítí trvale a sama od sebe bez čerpání jakékoliv energie.

O původu světla existovaly různé domněnky - například že se jedná o zbytky stříbra, později záhadologové přikládali svit nerostu zvanému willemit. Mezi další vysvětlení patřil světélkující fosfor pocházející z mnichů pohřebených nad chodbou, světélkující bakterie, plísně či houby, spekulovalo se i o radioaktivní hornině.

Díky chemickým rozborům se nakonec zjistilo, že se nátěr chodby skládá z barytu a wurtzitu, který patří mezi silné luminofory. Tato barva byla za protektorátu v běžném prodeji a často ji využívali ke značení cest ke krytům protiletadlové ochrany, neboť byla vidět i ve tmě.

Zdroj: Jihlavské podzemí 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...