Těžba na asteroidech se blíží. V noci startuje sonda, která má hledat platinu na planetce

Soukromý sektor se čím dál víc ohlíží po zdrojích, které se nacházejí mimo Zemi. Všechny dosavadní snahy selhaly, změnit to teď hodlá kalifornský startup Astroforge, který by chtěl v budoucnu na asteroidech těžit vzácné kovy.

Je velká asi jako klimatizace a také ji trošku vzhledem připomíná. Ve skutečnosti má ale sonda Odin, která má 26. února odstartovat do kosmu, významný cíl. Měla by se totiž stát prvním soukromým průzkumníkem společnosti Astroforge, jež chce ve vesmíru těžit vzácné kovy na asteroidech.

Pokus vynést ji na oběžnou dráhu Země, pak za dráhu Měsíce a nakonec ji dostat na planetku 2022 OB5 je ambiciózní a současně riskantní. „Jsem zatraceně vyděšený,“ přiznal šéf společnosti Matt Gialich v nedávném rozhovoru pro stanici CNN.

Na lovu platiny

Robotická sonda Odin, pojmenovaná po vikinském božstvu, odstartuje na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX z Kennedyho vesmírného střediska NASA na Floridě. Zpočátku má letět společně s lunárním modulem Athena, od něhož se v průběhu své mise oddělí. Během pouhých pěti dní se má přiblížit k Měsíci, další tři stovky dní jí ale bude trvat, než se kosmickou prázdnotou dostane ke svému cíli – asteroidu 2022 OB5.

Mise i družice jsou v mnohém unikátní. Už jen tím, že samotná sonda vznikla během pouhých deseti měsíců. Ale jedinečný je hlavně její cíl: planetka 2022 OB5 je totiž prokazatelně složená z kovů, které by se z ní daly v budoucnu těžit. Přestože není jasné z jakých, Gialich a jeho Astroforge věří, že by jedním z nich mohla být platina. O těžbu takovéto suroviny se v kosmu zatím nikdo nepokusil, kalifornský startup ale věří, že právě on to dokáže.

Odinova mise nicméně nebude spočívat v těžbě, tak daleko zatím Astroforge není. Až se dostane ke svému cíli, který se v té době bude pohybovat asi 650 tisíc kilometrů od Země, bude ho jen fotografovat a snímky pak posílat na Zemi. Měly by mít dostatečnou kvalitu, aby se pak potvrdilo nebo vyvrátilo, jestli si opravdu investoři mohou myslet na platinu pásma asteroidů.

Tým startupu Astroforge
Zdroj: Astroforge

Tento kov si společnost vybrala z jednoduchého důvodu – náklady na takovou misi jsou bez nadsázky astronomické, takže se musí vyplatit doprava materiálu na Zemi. A svou cenou a současně potenciálním využitím to splňuje podle výpočtů Astroforge jen jediný kov. Platina.

Tento materiál se využívá k výrobě chirurgických nástrojů, elektrod, odporových drátů, laboratorních pomůcek, šperků a polopropustných zrcadel. Platina je také významný investiční kov a současně patří mezi dobré katalyzátory řady chemických reakcí.

Sen o kosmickém bohatství

Na kosmické těžaře čeká celá řada nástrah a hrozeb, podle dosavadních zkušeností se ale většina z nich nachází na Zemi. K pokladům v pásu asteroidů se pokusily v minulosti dostat už dva startupy, ale jak Planetary Resources, tak i Deep Space Industries zkrachovaly. První startup dokázal do kosmu dostat dva testovací satelity, druhý ale nevytvořil kromě dluhů nic.

Cesta k planetce, přistání na ní, odběr materiálů a návrat na Zemi jsou něco tak náročného, že se to zatím povedlo jen ve dvou případech – nejprve uspěla japonská mise Hayabusa a pak americká OSIRIS-REx. Obě ale přivezly jen špetky vzorků.

Právě náklady jsou to klíčové, co brání v úspěchu. Například výše zmíněná mise sondy OSIRIS-REx stála asi tři čtvrtě miliardy dolarů, přičemž na Zemi donesla 122 gramů materiálu z planetky Bennu. Podle kalkulací Astroforge stojí její zatím jen průzkumná mise jen asi šedesát milionů dolarů (asi 1,4 miliardy korun), náklady na budoucí, opravdu už těžařskou výpravu, zatím nezveřejnila.

Informovala ale už o příští misi. Tou má být asi dvousetkilová sonda Vestri, která také získala jméno ze severské mytologie – konkrétně podle trpaslíka, který drží část nebes. Tento stroj už by se měl pokusit k asteroidu nejen přiblížit, ale také na něm přistát. Letět by měl už letos.

V případě úspěchu by šlo o první soukromou misi, která přistane na jiném tělese, než je Měsíc. „Věříme, že zpřístupní vesmírné zdroje celému lidstvu,“ uvedla Astroforge.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 16 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 20 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 22 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...