Soukromý sektor se čím dál víc ohlíží po zdrojích, které se nacházejí mimo Zemi. Všechny dosavadní snahy selhaly, změnit to teď hodlá kalifornský startup Astroforge, který by chtěl v budoucnu na asteroidech těžit vzácné kovy.
Je velká asi jako klimatizace a také ji trošku vzhledem připomíná. Ve skutečnosti má ale sonda Odin, která má 26. února odstartovat do kosmu, významný cíl. Měla by se totiž stát prvním soukromým průzkumníkem společnosti Astroforge, jež chce ve vesmíru těžit vzácné kovy na asteroidech.
Pokus vynést ji na oběžnou dráhu Země, pak za dráhu Měsíce a nakonec ji dostat na planetku 2022 OB5 je ambiciózní a současně riskantní. „Jsem zatraceně vyděšený,“ přiznal šéf společnosti Matt Gialich v nedávném rozhovoru pro stanici CNN.
Na lovu platiny
Robotická sonda Odin, pojmenovaná po vikinském božstvu, odstartuje na palubě rakety Falcon 9 společnosti SpaceX z Kennedyho vesmírného střediska NASA na Floridě. Zpočátku má letět společně s lunárním modulem Athena, od něhož se v průběhu své mise oddělí. Během pouhých pěti dní se má přiblížit k Měsíci, další tři stovky dní jí ale bude trvat, než se kosmickou prázdnotou dostane ke svému cíli – asteroidu 2022 OB5.
Mise i družice jsou v mnohém unikátní. Už jen tím, že samotná sonda vznikla během pouhých deseti měsíců. Ale jedinečný je hlavně její cíl: planetka 2022 OB5 je totiž prokazatelně složená z kovů, které by se z ní daly v budoucnu těžit. Přestože není jasné z jakých, Gialich a jeho Astroforge věří, že by jedním z nich mohla být platina. O těžbu takovéto suroviny se v kosmu zatím nikdo nepokusil, kalifornský startup ale věří, že právě on to dokáže.
Odinova mise nicméně nebude spočívat v těžbě, tak daleko zatím Astroforge není. Až se dostane ke svému cíli, který se v té době bude pohybovat asi 650 tisíc kilometrů od Země, bude ho jen fotografovat a snímky pak posílat na Zemi. Měly by mít dostatečnou kvalitu, aby se pak potvrdilo nebo vyvrátilo, jestli si opravdu investoři mohou myslet na platinu pásma asteroidů.
Tento kov si společnost vybrala z jednoduchého důvodu – náklady na takovou misi jsou bez nadsázky astronomické, takže se musí vyplatit doprava materiálu na Zemi. A svou cenou a současně potenciálním využitím to splňuje podle výpočtů Astroforge jen jediný kov. Platina.
Tento materiál se využívá k výrobě chirurgických nástrojů, elektrod, odporových drátů, laboratorních pomůcek, šperků a polopropustných zrcadel. Platina je také významný investiční kov a současně patří mezi dobré katalyzátory řady chemických reakcí.
Sen o kosmickém bohatství
Na kosmické těžaře čeká celá řada nástrah a hrozeb, podle dosavadních zkušeností se ale většina z nich nachází na Zemi. K pokladům v pásu asteroidů se pokusily v minulosti dostat už dva startupy, ale jak Planetary Resources, tak i Deep Space Industries zkrachovaly. První startup dokázal do kosmu dostat dva testovací satelity, druhý ale nevytvořil kromě dluhů nic.
Cesta k planetce, přistání na ní, odběr materiálů a návrat na Zemi jsou něco tak náročného, že se to zatím povedlo jen ve dvou případech – nejprve uspěla japonská mise Hayabusa a pak americká OSIRIS-REx. Obě ale přivezly jen špetky vzorků.
Právě náklady jsou to klíčové, co brání v úspěchu. Například výše zmíněná mise sondy OSIRIS-REx stála asi tři čtvrtě miliardy dolarů, přičemž na Zemi donesla 122 gramů materiálu z planetky Bennu. Podle kalkulací Astroforge stojí její zatím jen průzkumná mise jen asi šedesát milionů dolarů (asi 1,4 miliardy korun), náklady na budoucí, opravdu už těžařskou výpravu, zatím nezveřejnila.
Informovala ale už o příští misi. Tou má být asi dvousetkilová sonda Vestri, která také získala jméno ze severské mytologie – konkrétně podle trpaslíka, který drží část nebes. Tento stroj už by se měl pokusit k asteroidu nejen přiblížit, ale také na něm přistát. Letět by měl už letos.
V případě úspěchu by šlo o první soukromou misi, která přistane na jiném tělese, než je Měsíc. „Věříme, že zpřístupní vesmírné zdroje celému lidstvu,“ uvedla Astroforge.
