OSIRIS-REx se vrací. Americká sonda nabrala vzorky z planetky Bennu a letí s nimi k Zemi

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Ambiciozní projekt odstartoval v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k planetce Bennu. Prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, čili odebrání vzorků.

Loni 21. října sonda po testovacích přiblíženích provedla úspěšný manévr a nabrala dostatečné množství materiálu z povrchu planetky. Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. 

OSIRIS-REx byla už téměř 300 kilometrů daleko od Bennu, když v neděli ve 22:00 SELČ spustila svůj hlavní motor a zamířila k Zemi. TV NASA vysílala na webu přímý přenos z řídicího střediska, jehož osazenstvo propuklo v jásot, když přibližně čtvrt hodiny po stanoveném čase pro odlet přišly od sondy údaje potvrzující zážeh motoru.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života. Kromě mechanismu pro odběr vzorků je OSIRIS-REx také vybavená kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a dalším zařízením.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Mise, která oslnila

Sonda již několik dnů po svém příletu k Bennu ohlásila na tělese stopy vody. Zjistila to spektrometrovým měřením při přibližování k planetce. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomné ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

NASA v lednu sdělila, že vědci uvažují o dalším poslání sondy, až odevzdá vzorky z Bennu. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi.

Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k tomuto tělesu v dubnu 2029 přibližně týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Proletět kolem ní by měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je desetkrát blíž, než kolem naší planety obíhá Měsíc. Sonda by při tom podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 2 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 15 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...