OSIRIS-REx se vrací. Americká sonda nabrala vzorky z planetky Bennu a letí s nimi k Zemi

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Ambiciozní projekt odstartoval v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k planetce Bennu. Prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, čili odebrání vzorků.

Loni 21. října sonda po testovacích přiblíženích provedla úspěšný manévr a nabrala dostatečné množství materiálu z povrchu planetky. Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. 

OSIRIS-REx byla už téměř 300 kilometrů daleko od Bennu, když v neděli ve 22:00 SELČ spustila svůj hlavní motor a zamířila k Zemi. TV NASA vysílala na webu přímý přenos z řídicího střediska, jehož osazenstvo propuklo v jásot, když přibližně čtvrt hodiny po stanoveném čase pro odlet přišly od sondy údaje potvrzující zážeh motoru.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života. Kromě mechanismu pro odběr vzorků je OSIRIS-REx také vybavená kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a dalším zařízením.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Mise, která oslnila

Sonda již několik dnů po svém příletu k Bennu ohlásila na tělese stopy vody. Zjistila to spektrometrovým měřením při přibližování k planetce. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomné ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

NASA v lednu sdělila, že vědci uvažují o dalším poslání sondy, až odevzdá vzorky z Bennu. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi.

Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k tomuto tělesu v dubnu 2029 přibližně týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Proletět kolem ní by měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je desetkrát blíž, než kolem naší planety obíhá Měsíc. Sonda by při tom podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled