OSIRIS-REx se vrací. Americká sonda nabrala vzorky z planetky Bennu a letí s nimi k Zemi

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Ambiciozní projekt odstartoval v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k planetce Bennu. Prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, čili odebrání vzorků.

Loni 21. října sonda po testovacích přiblíženích provedla úspěšný manévr a nabrala dostatečné množství materiálu z povrchu planetky. Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. 

OSIRIS-REx byla už téměř 300 kilometrů daleko od Bennu, když v neděli ve 22:00 SELČ spustila svůj hlavní motor a zamířila k Zemi. TV NASA vysílala na webu přímý přenos z řídicího střediska, jehož osazenstvo propuklo v jásot, když přibližně čtvrt hodiny po stanoveném čase pro odlet přišly od sondy údaje potvrzující zážeh motoru.

Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života. Kromě mechanismu pro odběr vzorků je OSIRIS-REx také vybavená kamerovými systémy, laserovým výškoměrem a dalším zařízením.

Nahrávám video
Mise OSIRIS-REx
Zdroj: ČT24

Mise, která oslnila

Sonda již několik dnů po svém příletu k Bennu ohlásila na tělese stopy vody. Zjistila to spektrometrovým měřením při přibližování k planetce. Přístroje ukázaly, že na Bennu jsou molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

Vědci se domnívají, že tyto hydroxylové skupiny jsou přítomné ve vodonosných jílových minerálech, což znamená, že Bennu kdysi byla v kontaktu s vodou. Planetka je sama o sobě příliš malá, aby mohla hostit vodu, takže odborníci předpokládají, že voda byla na mateřském tělese, ze kterého Bennu pochází.

NASA v lednu sdělila, že vědci uvažují o dalším poslání sondy, až odevzdá vzorky z Bennu. Podle nich by novým cílem mohla být známější planetka Apophis, až se za osm let přiblíží k Zemi.

Pokud bude záměr schválen, dorazí OSIRIS-REx k tomuto tělesu v dubnu 2029 přibližně týden poté, co planetka podle astronomů ve vesmírném měřítku „těsně“ mine Zemi. Proletět kolem ní by měla ve vzdálenosti 31 900 kilometrů. To je desetkrát blíž, než kolem naší planety obíhá Měsíc. Sonda by při tom podle představ týmu mise postupovala obdobně jako u Bennu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 21 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 23 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...