Těžba strana 2 z 5

Obyvatelé Vidnavy na Jesenicku v referendu odmítli obnovení těžby kaolinu v katastru města. Referendum je platné a závazné, řekl starosta Vidnavy Rostislav Kačora (Volba pro Vidnavu). Z 989 oprávněných voličů hlasovalo 465 lidí, z toho platných lístků bylo 457. Proti těžbě hlasovalo 361 lidí, pro jich bylo 94, žádnou odpověď neoznačili dva lidé. Proti těžbě kaolinu jsou ekologové i řada obyvatel, proti plánu vznikla petice, kterou podepsalo několik set lidí. Souhlas s těžbou v ložisku, které patří k největším na Moravě, udělilo ministerstvo životního prostředí.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Obrana země či vývoz zemědělských výrobků patří pro ukrajinské úřady ke klíčovým otázkám, na které se soustředí. Odsouvají ale mnohá rozhodnutí, na která aktuálně nemají kapacitu a prostředky, například jak naložit s nevyužitými uranovými doly. Jeden takový navštívil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Obyvatele Vidnavy na Jesenicku čeká referendum o tom, zda má město podpořit nebo odmítnout obnovení těžby kaolinu. Na Vidnavsku je bohaté kaolinové ložisko a také starý lom, ve kterém se do 70. let surovina těžila. Teď ho chce znovu otevřít a rozšířit nový zájemce. Jenže řada místních je proti – obávají se hluku, prachu i poškození přírody.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.

V polské Trzebini vznikají v zemi krátery. Město zčásti stojí na mělkém uhelném dole. Chodby, které horníci v minulosti vykopali, se plní podzemní vodou a půda nad nimi se vymílá. Do země se propadly desítky hrobů na tamním hřbitově, ohrožené jsou i okolní domy.

Ministerstvo životního prostředí zatím pozastavilo záměr rozšíření průmyslové těžby vltavínů v Ločenicích na Českobudějovicku. Soukromá firma tam chtěla stávající lom zvětšit zhruba o třicet hektarů. Nyní ale musí žádost přepracovat a doplnit o další studie. Přispěla k tomu i petice tamních obyvatel, kteří s úmyslem nesouhlasí.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Státní podnik Diamo v Trojanovicích na Novojičínsku v pondělí zahájil likvidaci černouhelného Dolu Frenštát. Z dolu, v němž se uhlí nikdy netěžilo, havíři symbolicky vyvezli poslední okov, tedy nádobu určenou k přepravě materiálu i lidí. Zasypávání těžních jam začne v září, řekl novinářům ředitel odštěpného závodu Darkov podniku Diamo Josef Lazárek.

Cena dřeva klesla o stovky korun. Na rozdíl od loňska je o něj menší zájem. Třeba v Národním parku Šumava je téměř nulový odbyt kvalitní kulatiny. O stovky korun klesla i cena palivového dřeva. Lesníci ale varují, že v posledním čtvrtletí letošního roku může znovu podražit.

Podle ochránců přírody by se už brzy mohly v Krušných horách přestat těžit vzácné staré buky. Ústecký kraj zakázal jejich kácení v osmi nejstarších lokalitách. Bučiny, kterým se také často říká plíce severu, by se tak po letech ničení mohly dočkat přísnější ochrany. Zákaz těžby vítají ochránci přírody, například organizace Greenpeace.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském hnědouhelném Dole Turów, funguje, ale pouze na polské straně. Data ze čtyř kontrolních vrtů v blízkosti stěny na polské straně ukázala, že se hladiny zvedly v rozsahu od 0,63 metru až do 4,17 metru, řekl ředitel České geologické služby (ČGS) Zdeněk Venera. Na české straně ale vody dál ubývá.

Jihočeský kraj nechce bránit dalšímu rozšiřování průmyslové těžby vltavínů v okolí Ločenic na Českobudějovicku. V pátek o tom jeho vedení informovalo ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), který do regionu zavítal. Místní ale s dobýváním drahých kamenů nesouhlasí. Obávají se dalšího poničení už tak zpustošené krajiny od nelegálních kopáčů.

Polská justice učinila další krok ohledně pokračování těžby v hnědouhelném Dole Turów. Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí varšavského soudu, který v květnu povolení k těžbě pozastavil kvůli tomu, že by další práce měly značný dopad na životní prostředí. Verdikt tehdy vyvolal kritiku vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) má Česko díky dohodě s Varšavou dostatečné garance, že těžba životní prostředí v tuzemsku nepoškodí.

Zdá se, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, vede tato činnost k poklesu populací živočichů. Dopad tohoto kontroverzního odvětví na mořské ekosystémy tak může být horší, než se dosud předpokládalo. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.

Lesy České republiky chtějí po obcích, aby zakázaly vstup do vzácných bučin v Krušných horách. Prý tak chtějí ochránit návštěvníky před hrozbou pádu prohnilých stromů. Tvrdí, že kácet mohou stromy jen takzvaně nahodile, plošnou těžbu státnímu podniku Ústecký kraj zakázal. Kraj je proti zákazu. Říká, že kácet stromy ohrožující cesty či domy možné je. Podle hejtmana je také odpovědností návštěvníků lesa dávat pozor.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032, řekl agentuře Reuters Gerald Sanders, jeden z vědců NASA.

Sedm aktivistů, kteří ve čtvrtek ráno obsadili rypadlo v hnědouhelném dole Bílina na Teplicku, odpoledne slezlo. Chtěli na něm zůstat 24 hodin, ale nakonec plán přehodnotili s ohledem na výstrahu na velmi silné až extrémní bouřky. Práce v dole ráno kvůli protestu ustaly, později se ale provoz obnovil, odstavené zůstalo jen rypadlo s aktivisty. Severočeské doly, které patří pod skupinu ČEZ, mají od Obvodního báňského úřadu povolení těžit do roku 2035.

Bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák se obrátil na Nejvyšší soud v kauze týkající se těžby kamene v Lánské oboře. Nesouhlasí totiž s rozhodnutím odvolacího soudu, který potvrdil jeho peněžitý trest a zákaz činnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Balák podle obžaloby podepsal nevýhodnou smlouvu, podle níž prodal kámen výrazně levněji, než byla jeho tržní cena.

V jednom z největších nalezišť vltavínů v Česku, v okolí Nesměně na Českobudějovicku, plánuje soukromá firma rozšířit průmyslovou těžbu nerostů. Místní s takovým záměrem nesouhlasí a vytvořili kvůli tomu petici. Obávají se hlavně dalšího ničení krajiny. Své argumenty proto chtějí postoupit ministerstvu.