Těžba strana 2 z 5

Těžební plošinu v Severním moři by měla částečně pohánět větrná turbína. Jedná se o pilotní projekt, který by měl být v případě úspěchu rozšířený na další místa. Má ale také kritiky.

Obyvatelé Braňan na Mostecku, které sousedí s hnědouhelným lomem Bílina, odmítli záměr Severočeských dolů těžit u obce na Červeném vrchu kámen. Referendum, které se konalo v pondělí, je závazné. Zúčastnilo se ho 47,47 procenta voličů, nadpoloviční většina hlasovala pro to, aby obec využila všech prostředků pro zabránění těžby.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Zakázaná místa stále častěji lákají turisty, a to hlavně teď v létě. Příkladem jsou lomy nedaleko Berouna ve středních Čechách. Lidé se tam chodí koupat, přestože do míst platí zákaz vstupu. Lomy sice vypadají opuštěně, ale většina je pořád funkčních a připravených k těžbě. Záchranáři tam každý rok vyjíždějí k tonoucím, ale také k návštěvníkům, kteří se zřítí z okolích skal, nebo je zraní padající kameny.

Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.

Vědci zjistili, že na dně oceánu vzniká kyslík. Protože se to děje v temnotě, kam nikdy nepronikne světlo, říkají mu „temný kyslík“. Objev podle autorů nové studie naznačuje, že je zapotřebí zamyslet se nad tím, jestli moderní život na Zemi nemohl vzniknout jinak, než se píše v učebnicích.

Z amazonského pralesa na jihovýchodě Peru v posledních týdnech stále častěji vycházejí domorodci z kmene Mashco Piro. Nutí je k tomu činnost dřevorubců, kteří se na tomto místě chystají těžit drahé a kvalitní cedrové a mahagonové dřevo.

Okresní soud v Karlových Varech zprostil fotbalistu Davida Limberského a dva jeho přátele viny z vydírání. Čtvrtý obžalovaný dostal od soudu dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Obžaloba všechny čtyři vinila z vydírání, když podle spisu vymáhali zpět peníze, které investovali do těžby kryptoměn. Na rozdíl od tří zproštěných viny soud potrestal Františka Kohouta, který použil násilí a hrozil zbraní poškozenému Lubošovi J.

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina by mohla skončit do roku 2030, nikoliv v roce 2035, do kterého platí povolení těžby. Skončit s těžbou uhlí do roku 2030 je strategií skupiny ČEZ, Bílina by ale zůstala v provozu až do roku 2035, pokud by nastala nečekaná situace. Informoval o tom mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Zástupci polostátní firmy na její valné hromadě dále uvedli, že budoucnost energetiky je v obnovitelných zdrojích. Ještě před dvaceti lety tvořila elektřina z uhlí hlavní část zisku firmy, v současnosti nejvíce elektřiny ČEZ vyrábějí jaderné elektrárny.

Šachta číslo 11 na Příbramsku, kde stovky politických vězňů těžily radioaktivní uranovou rudu, se má otevřít návštěvníkům. Zatím do historického areálu může veřejnost jen výjimečně. Jak v uranovém dole Bytíz spolu s horníky vězni pracovali, ukáže interaktivní výstava. Štáb ČT provedl šachtou Ladislav Skočdopole, který v dole pracoval třicet let.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu v hnědouhelném Dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Ministerstvo životního prostředí povolilo průzkumné práce pro těžbu lithia v Rožné na Žďársku. Těžit v lokalitě chce soukromá společnost Geomin, která o možnost prozkoumat území na Vysočině požádala už loňský rok. Proti je ale státní podnik Diamo a také obec Rožná, kterých by se dobývání lithia přímo dotýkalo.

Závod na zpracování lithia vznikne pravděpodobně v Prunéřově na Chomutovsku. Původně chtěla těžební společnost Geomet zpracovávat rudu v Újezdečku na Teplicku. Místní ale proti stavbě dlouhodobě protestovali.

Díky penězům z Polska může Chrastava na Liberecku postavit vodovod do části Horní Vítkov. Obyvatelé zhruba stovky tamních domů jsou zásobováni z vlastních studní, vody v nich ale v posledních letech ubývá. Stavbu za skoro 68 milionů korun by si město bez dotace nemohlo dovolit, řekl při jejím zahájení starosta Michael Canov (SLK). Hotovo by mělo být příští rok na podzim.

Město Most zatím nemůže pokračovat v rozvoji zázemí u stejnojmenného jezera. Důvodem je, že státní podnik Diamo, který je vlastníkem tamních pozemků, s městem zahájil majetkoprávní vyrovnání. V rámci něj připravuje soupis majetku a jeho hodnoty. Jezero Most vzniklo rekultivací bývalého hnědouhelného dolu. Zablokované budování infrastruktury a zázemí kolem jezera je pro mosteckou radnici komplikací, mimo jiné s plánovaným využitím pro turismus či olympijský festival.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

V tuzemsku začíná docházet štěrk a písek, a to především na stavbu dálnic nebo železničních tratí. Některé firmy už situaci označují jako surovinovou krizi. A na stavby v příhraničí chtějí materiál dovážet z okolních zemí.

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Při těžbě dřeva lesníci poškodili bagrem pravěké hradiště Radná u Berounky. Kulturní památka je na pozemcích obce Hromnice, spadá do katastru Němčovic, obec podala trestní oznámení. Podle policie ale nejde o trestný čin ani o přestupek.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Hospodaření těžební společnosti OKD skončilo v loňském roce ziskem, který před účetními operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv bude činit kolem 1,5 miliardy korun. Ze dvou lokalit Dolu ČSM na Karvinsku podnik vytěžil více než milion tun uhlí. Loňský čistý zisk zatím firma neuvedla. V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011.