Těžba strana 2 z 5

Polský správní soud zrušil platnost posouzení vlivu těžby v Dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP. Ekologické organizace rozhodnutí, které je zatím nepravomocné, přivítaly. Premiér Petr Fiala (ODS) slíbil, že se dopadům těžby v dole Turów bude znovu věnovat.

Při těžbě dřeva lesníci poškodili bagrem pravěké hradiště Radná u Berounky. Kulturní památka je na pozemcích obce Hromnice, spadá do katastru Němčovic, obec podala trestní oznámení. Podle policie ale nejde o trestný čin ani o přestupek.

Kritice z několika stran čelí chystaná změna myslivecké legislativy. Připravuje ji ministerstvo zemědělství současně s novelou lesního zákona. Ta má uvolnit pravidla hospodaření v lesích, ministerstvo si od ní slibuje pestřejší lesy odolnější vůči kůrovci i klimatické změně. Zatímco vlastníci lesů jsou s navrženými změnami spokojeni, ekologické organizace mají výhrady. Nelíbí se jim například, že zákon ruší povinnost zalesňování ekologickými dřevinami a obávají se, že místo větší rozmanitosti to povede k návratu monokultur.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Hospodaření těžební společnosti OKD skončilo v loňském roce ziskem, který před účetními operacemi souvisejícími s tvorbou rezerv bude činit kolem 1,5 miliardy korun. Ze dvou lokalit Dolu ČSM na Karvinsku podnik vytěžil více než milion tun uhlí. Loňský čistý zisk zatím firma neuvedla. V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011.

Vstupem Finska a v budoucnu zřejmě i Švédska do Severoatlantické aliance se délka arktického pobřeží rozdělí mezi NATO a Rusko na polovinu. Tak jako za studené války se 14,5 milionu čtverečních kilometrů Arktidy vrátilo do hledáčku válečných stratégů Washingtonu i Moskvy.

Čtrnáct propadů půdy za posledních osm let už museli zabezpečit v Božičanech na Karlovarsku. Další propadlinu objevili místní nedávno kousek za obcí. Je to následek hlubinné těžby hnědého uhlí, která tam skončila už před sedmdesáti lety. Ač to zákon zakazuje, je možné, že chodby vedou přímo pod obcí.

Spor mezi Venezuelou a Guyanou kvůli venezuelským nárokům na region Esequibo, který kontroluje Guyana a kde se nacházejí velká ložiska ropy i drahých kovů, má kořeny sahající až do 15. století. Proč venezuelský prezident Nicolás Maduro hrozil anexí? Scénářů je hned několik. A zainteresovaných států vícero.

Po víc než padesáti letech plánuje soukromá firma obnovit do tří let těžbu živce v jednom z lomů v jihočeském Dvorci u Borovan. Část tamních obyvatel ale záměr nepodporuje. Obávají se znečištění okolní přírody a zvýšeného hluku.

V souvislosti s těžbou v polském hnědouhelném Dole Turów chce Liberecký kraj kontrolovat statiku budov v příhraničí. Z peněz, které dostal z Polska v rámci kompenzací, zaplatí monitoring i nákup měřicích zařízení. Ty zájemci získají zdarma. Doplní tak 65 sond umístěných v zemi, které hlídají pohyb terénu. S měřením se počítá po celou dobu těžby.

Norsko se může stát vůbec první zemí, která odstartuje komerční hlubokomořskou těžbu. Vláda se už dohodla s opozicí na zahájení průzkumu v arktické oblasti. Čeká se ještě na parlament, který bude o tématu debatovat a následně o něm hlasovat 4. ledna. Kontroverzní plán doprovází silný odpor vědců a ekologů.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro nařídil státním těžebním společnostem nachystat se na těžbu ropy a kovů na území sousední Guyany, na něž si Caracas činí nárok. Podle tiskových agentur autoritářský vládce v úterý prohlásil, že venezuelská vláda bezodkladně vydá licence k dobývání cenných surovin. Chce také navrhnout zákon, který by vytvořil novou provincii Esequibo tvořící v současnosti přibližně dvě třetiny území Guyany.

Po invazi na Ukrajinu získala Moskva kontrolu nad velkou částí dolů a nerostných surovin napadené země. Kyjev tak přišel o prostředky, kterými by mohl posílit svou obranu. Rusku doposud stačilo tyto zdroje blokovat. S prodlužujícím se konfliktem však i Kreml hledá peníze na financování drahé války. Zdroje z okupovaných území se proto zřejmě pokusí těžit a vyvážet.

Když 20. dubna 2010 došlo k výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, zahynulo při něm tehdy 11 lidí. Ale to byl teprve začátek mnohem větší tragédie.

Těžební společnost OKD vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od roku 2011. Zájem o uhlí na trhu byl v loňském roce velký, rekordní je i jeho cena. Společnost proto prostřednictvím svých grantů přispěla obcím, které těžbou uhlí ovlivňuje. Mezi třináct investičních projektů rozdělila čtyřicet milionů korun.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

Evropská unie a Velká Británie budou prosazovat, aby bohaté země ukončily dotace na těžbu fosilních paliv v zahraničí. Zákaz podpory těžby ropy a plynu a také těžby uhlí chtějí projednat příští měsíc na zasedání Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), uvádějí zdroje deníku Financial Times (FT). Užívání fosilních paliv je jednou z hlavních příčin změn klimatu a zhoršování kvality ovzduší vedoucího k milionům předčasných úmrtí ročně.

Obyvatelé Vidnavy na Jesenicku v referendu odmítli obnovení těžby kaolinu v katastru města. Referendum je platné a závazné, řekl starosta Vidnavy Rostislav Kačora (Volba pro Vidnavu). Z 989 oprávněných voličů hlasovalo 465 lidí, z toho platných lístků bylo 457. Proti těžbě hlasovalo 361 lidí, pro jich bylo 94, žádnou odpověď neoznačili dva lidé. Proti těžbě kaolinu jsou ekologové i řada obyvatel, proti plánu vznikla petice, kterou podepsalo několik set lidí. Souhlas s těžbou v ložisku, které patří k největším na Moravě, udělilo ministerstvo životního prostředí.

Vzorky hornin ze švédského podzemí pomůžou při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Za polárním kruhem se totiž přirozeně vyskytují stejné materiály, se kterými se počítá i při výstavbě úložiště u nás. Přímo ze švédského dolu o tom informoval redaktor ČT Vladimír Piskala.

Obec Rožná na Žďársku nesouhlasí s průzkumem území kvůli zjišťování výskytu lithia. O stanovení průzkumného území pro prozkoumání ložisek vyhrazeného nerostu požádala ministerstvo životního prostředí firma Geomin. Vyplývá to z webu obce. Český rozhlas Vysočina, který na záležitost upozornil, uvedl, že by resort mohl vydat rozhodnutí v prvním čtvrtletí příštího roku. V okolí Rožné, kde bydlí asi 760 lidí, se šedesát let dobývala uranová ruda, těžba skončila v roce 2017. Lithium se používá k výrobě baterií.

Obrana země či vývoz zemědělských výrobků patří pro ukrajinské úřady ke klíčovým otázkám, na které se soustředí. Odsouvají ale mnohá rozhodnutí, na která aktuálně nemají kapacitu a prostředky, například jak naložit s nevyužitými uranovými doly. Jeden takový navštívil zpravodaj ČT David Miřejovský.

Těžba lithia má podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) podporu kraje, ale je potřeba, aby vláda o záměru dopodrobna informovala. Těžba byla jedním z hlavních témat výjezdního zasedání vlády v Kadani i dalšího programu jejích členů. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již před jednáním kabinetu, že vláda dělá vše pro to, aby se těžba lithia mohla spustit. Dobývání suroviny, které se používá k výrobě autobaterií, vnímá jako strategické a zásadní pro restart Česka. Plán ale vyvolává obavy místních ze zhoršení kvality života, dopadů na krajinu či vlivu na podzemní vody.

Obyvatele Vidnavy na Jesenicku čeká referendum o tom, zda má město podpořit nebo odmítnout obnovení těžby kaolinu. Na Vidnavsku je bohaté kaolinové ložisko a také starý lom, ve kterém se do 70. let surovina těžila. Teď ho chce znovu otevřít a rozšířit nový zájemce. Jenže řada místních je proti – obávají se hluku, prachu i poškození přírody.

Varšavský správní soud ve čtvrtek oznámil, že přerušuje řízení ohledně Dolu Turów, ve kterém se ekologické organizace domáhaly zrušení rozhodnutí umožňujícího těžbu. Informovala o tom polská média. Podle nich to znamená, že v těžbě hnědého uhlí v dole se může přinejmenším prozatím pokračovat. O Turów vedlo s Polskem spor i Česko, a to kvůli dopadům těžby na spodní vody. Tento spor urovnala loni v únoru mezistátní dohoda, podepsaná šéfy vlád obou zemí.