Těžba strana 4 z 5

Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl v úterý premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, společně podepsali memorandum o spolupráci.

Společnosti OKD z Karvinska hrozí pokuta až jeden milion korun. Ostravský báňský úřad totiž zjistil nedostatky v provozních dokumentech. Vyšetřování zahájil po otřesu v Dole ČSM-Jih, ke kterému došlo letos 12. ledna. Tehdy při něm zemřel jeden horník, dalších šestnáct utrpělo zranění. České televizi informaci potvrdil mluvčí Státní báňské správy Bohuslav Machek.

Velkou část života strávili stovky metrů pod povrchem, v prachu, špíně, bez denního světla. Přesto spousta z nich měla svou práci ráda. Dnes si ale havíři kvůli postupnému zavírání dolů musejí najít práci novou, jenže v regionu s vysokou nezaměstnaností to jednoduché není. Pomáhají jim programy, díky kterým se snadněji dostanou k různým kurzům a rekvalifikacím. Úspěšnost je vysoká, s prací v dole se ale loučí těžce.

Data o fungování stěny, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském Dole Turów, bude posuzovat nově ustavená česká skupina hydrogeologů. Po jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou (SLK) to v úterý oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se začala zabývat údajně nelegálním kácením vzácných buků v Krušných horách na Mostecku. Toho se měl na jižních svazích dopustit soukromý majitel, a to v době, kdy společnost ještě neměla od krajského úřadu povolení. Kraj nakonec žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená.

Organizace Greenpeace podala odvolání proti rozhodnutí, které umožňuje prodloužení těžby uhlí v Dole Bílina o pět let. Uvedl její mluvčí Lukáš Hrábek. Na konci března Obvodní báňský úřad v Mostě nepravomocně rozhodl, že Severočeské doly mohou těžit v hnědouhelném Dole Bílina až do roku 2035.

Ceny ropy v pondělí stouply o více než šest procent, a zaznamenaly tak nejvyšší denní růst za téměř rok. Reagovaly na překvapivé oznámení o dobrovolném snížení těžby ze strany části skupiny OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojence včetně Ruska.

Obce na Tachovsku se postavily proti kamenolomu v jejich blízkosti. Lom na těžbu živce tam chce otevřít firma, která je jednou ze společností jediného výrobce keramických obkladů a dlažeb v Česku. Kamenolom by měl být v provozu devatenáct let. O plánované těžbě se místní dozvěděli zhruba před měsícem. Například obyvatelé Benešovic tak začali okamžitě sepisovat petici. Společnost LB Minerals tvrdí, že chce najít variantu, která bude přijatelná pro všechny.

Odborníci z Národního muzea se pokusí preparovat nebo konzervovat v laboratořích v Praze exponáty z požárem zasažené Banské Štiavnice. Od pondělka také pomáhali na žádost slovenské strany se záchranou mineralogické expozice ve Slovenském hornickém muzeu. Další sbírkové předměty se ale nacházejí v nepřístupném vyhořelém výstavním sále muzea, kde se zřítila střecha.

Je tady mnoho věcí, které mohou sloužit jako pozitivní a inspirativní příklad, řekl v Karviné prezident Petr Pavel. Už dříve navštívil Ústecký a Karlovarský kraj, Moravskoslezský je podle něj z hlediska transformace ze všech tří nejdál. Řešení problémů v těchto takzvaně strukturálně postižených regionech bude vyžadovat mnohem individuálnější přístup, dodal. Druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje zahájil Pavel na Dole Darkov, sfáral do zhruba 900 metrů pod povrch. Na programu měl i schůzku s primátorem Karviné nebo občansky aktivními lidmi z Karvinska. O problémech v krajích bude chtít hovořit se členy vlády.

Obyvatelé Hlinek u Stanovic na Karlovarsku se bojí, že se za vesnicí v blízkosti jejich domů, navíc v přírodě tamního chráněného krajinného území (CHKO) Slavkovský les, začne těžit čedič. Ministerstvo životního prostředí k rozšíření ložisek stavebního kamene už vydalo souhlas. Těžební firma KMK Granit se místní snaží uklidňovat, že obavy jsou zatím předčasné a že v nejbližší době tam kámen těžit nezačne.

Severočeské doly získaly od Obvodního báňského úřadu v Mostě povolení prodloužit těžbu v dole Bílina na Teplicku o pět let až do roku 2035. Rozhodnutí není pravomocné, organizace Greenpeace se proti němu odvolá, informoval o tom Lukáš Hrábek z Greenpeace. Povolení zveřejnil báňský úřad na úřední desce. K rozhodnutí se Severočeské doly nebudou vyjadřovat s ohledem na to, že není pravomocné, reagoval mluvčí společnosti Lukáš Kopecký.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt těžby ropy na Aljašce. Plán těžby si vysloužil kritiku ze strany ekologických organizací i některých komunit původních obyvatel Aljašky. Biden, zvolený za Demokratickou stranu, se podle ekologů chová v rozporu se svými sliby.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než sto tisíc lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti.

V Dole Turów se bude těžit uhlí do roku 2044. Rozhodla tak polská vláda a informaci potvrdilo české ministerstvo životního prostředí. Ekologické organizace před prodloužením těžby varovaly. Tvrdí, že vychází z nesprávného posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.

Pátrání po 49 lidech, kteří jsou pohřešováni po středečním důlním neštěstí v Číně, muselo být kvůli dalšímu sesuvu půdy pozastaveno. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínská státní média. Podle nich je dosavadní bilance neštěstí čtyři mrtví a šest zraněných.

Nejméně dva lidé zahynuli a více než padesát dalších se pohřešuje po neštěstí, které se stalo v uhelném dole v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní média, podle nichž se zatím podařilo vyprostit šest zraněných.

Po celém světě roste poptávka po nerostných surovinách. Je to dáno tím, že se jednotlivé země postupně zbavují fosilních paliv a snaží se zvýšit svou energetickou bezpečnost. Kontroverzní těžba z mořského dna, díky které jsou tyto látky získávány, ale může nenávratně poškodit oceánské ekosystémy i ohrožené druhy, včetně plejtváků obrovských nebo vorvaňů. Vyplývá to z nové studie, která vyšla v odborném časopise Frontiers in the Marine Science.

Letos může podle Mezinárodní agentury pro energetiku chybět Evropě až třicet miliard kubíků plynu. Jedno z největších světových ložisek se nachází v Nizozemsku. Vláda se ale rozhodla pokračovat v útlumu těžby a plánuje ji definitivně ukončit nejpozději příští rok. Dobývání plynu způsobuje otřesy půdy, které poškodily tisíce domů i zdraví obyvatel.

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Evropský zbrojní průmysl je závislý na Moskvě i na Pekingu. Zásadní surovinou pro výrobu moderních zbraní jsou totiž kovy vzácných zemin, které se těží v Číně a do Evropy jsou přepravovány po ruské železnici. Materiál potřebný pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putuje po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Při důlním otřesu v Dole ČSM-Jih ve Stonavě na Karvinsku přišel o život jeden z horníků, který pracoval v dobývacím prostoru. Dalších jedenáct horníků bylo zraněno. Pět mužů utrpělo vážná nebo středně těžká poranění. V dole byla pozastavena těžba.

Obec Lützerath na západě Německa má v nejbližší době pohltit rozšiřující se hnědouhelný důl Garzweiler. Proti zboření vesnice protestují klimatičtí aktivisté, na místě postavili barikády. V úterý ale začali policisté protestující z místa odvážet. Situace na místě je napjatá, přiznávají bezpečnostní složky. Stálí obyvatelé už vesnici opustili. Od loňského roku patří celá obec i okolní pozemky německé energetické společnosti RWE.