Společnost KMK Granit chce začít v Krušných horách těžit živec. Už se obrátila na Karlovarský kraj s oznámením záměru stanovení dobývacího prostoru a hornické činnosti na ložisku Potůčky. Proti těžbě se vyslovilo vedení obce a přidaly se i občanské a ekologické spolky. Podle nich by hornická činnost měla špatný vliv na přírodu a rozmáhající se turistický ruch v Krušných horách.
Živec se obvykle těží povrchově v kamenolomech. Po odstřelu se uvolní hornina, která se naloží a odveze ke zpracování. V Krušných horách u obce Potůčky se má těžit na necelých patnácti hektarech, a to do třicetimetrové hloubky.
Řada místních je ale proti těžebním plánům společnosti. „Mně se to vůbec nelíbí, protože vidíte, jaká je tady krásná příroda. A má to všechno zmizet a být zničeno?“ ptal se místní zemědělec Petr Zacharda.
Podle odpůrců přitom není nejhorší samotná těžba, ale doprava. Těžká nákladní auta mají totiž jezdit i po lesních cestách. Lidé se obávají devastace lesních masivů a ohrožení vodních zdrojů.
Těžba „jenom“ na jaře a na podzim
Těžaři se brání a zaručují ohleduplnost k přírodě a turistice. „Těžilo by se jenom v určitém období v roce – na jaře a na podzim. Tím pádem bychom se vyhnuli zimnímu období, kdy jsou tam běžkaři, a také letnímu období, kdy jsou tam cyklisti,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti KMK Granit Pavel Tatýrek.
Podle kritiků chtějí těžaři získat povolení k hornické činnosti co možná nejdřív, a to proto, aby to stihli ještě před vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. „Určitě se proti tomu záměru budeme bránit, jak to půjde,“ avizoval starosta obce Potůčky Vlastimil Ondra (nestr.).
O povolení k těžbě rozhodne Karlovarský kraj, který nyní zahájil zjišťovací řízení. „To se zaměřuje na negativní dopady na životní prostředí. K tomu se teď můžou vyjádřit příslušné orgány – města, obce i veřejnost,“ uvedla mluvčí Krajského úřadu Karlovarského kraje Jitka Čmoková.
Těžební společnost by chtěla živec v Krušných horách těžit po dobu dvaceti let.
