Ministerstvo životního prostředí zřejmě ještě v létě vyhlásí záměr na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která proces připravuje, dospěla s naprostou většinou obcí ke kompromisu, jakých území by se budoucí CHKO měla dotknout. Pokud by CHKO Krušné hory byla vyhlášena, šlo by o největší CHKO v Česku s rozlohou okolo dvanácti set kilometrů čtverečních, řekl v Jáchymově ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
„AOPK vedla více než sto jednání se zástupci samospráv a také s velkými vlastníky (pozemků). Celý tento proces předjednání děláme nad rámec zákona. Samozřejmě nejsme asi nikdy schopni zajistit stoprocentní soulad, ale na základě toho, že jsme se dohodli s celou řadou samospráv, které měly na začátku spíše odmítavý postoj, tak je patrné, že jsme k dohodě dospěli, a tudíž můžeme přistoupit k formálnímu procesu vyhlašování,“ uvedl Hladík.
Při jednáních o rozsahu CHKO obce nejčastěji požadovaly, aby se netýkala jejich intravilánu nebo rozvojových lokalit. Tomu se snažila AOPK vyhovět. Podobný přístup měl například Jáchymov, který sice ochranu přírody podporoval, nechtěl ale, aby to omezilo rozvoj města. To se podle místostarostky Lady Baranek (nestr.) nakonec povedlo dohodnout, takže CHKO se Jáchymova dotkne v přírodně cenných lokalitách, nikoli v samotném městě.
AOPK jednala se zástupci 67 obcí a měst a dvěma krajskými úřady, Karlovarského a Ústeckého kraje. CHKO Krušné hory by se měla rozpínat po celém vrcholu Krušných hor zhruba od Kraslic až po Petrovice, které chtějí, aby byly do chráněného území také zahrnuty.
Shoda nebude stoprocentní, řekl Hladík
Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) ve vysílání ČT24 odmítl, že by pro CHKO Krušné hory byla většina obcí. „Já nevím, kde pan ministr a ministerstvo berou informace. Já mám informace zcela jiné. Máme projednání s 45 obcemi, z toho jenom osmnáct jich je pro, zbytek je bez reakce, neutrální nebo proti. Jenom patnáct obcí to projednalo v zastupitelstvech,“ upozornil. Dodal, že obce se stále bojí toho, že v budoucnu nebude umožněn jejich rozvoj.
„My jsme se všemi obcemi jednali, to jsou předjednání, která neukládá zákon. My jsme se vlastně ještě nedostali do té formální fáze, kdy započneme proces jako takový. Děláme to záměrně proto, aby připomínek a námitek ve chvíli, kdy formální proces započne, přišlo co nejméně,“ reagoval Hladík. Dodal také, že zatím nebyl nutný proces projednání v zastupitelstvech obcí. „Řada z nich to udělala nad rámec toho. Celá řada souhlasů, které máme, je samozřejmě navíc,“ tvrdí.
Hladík také řekl, že do doby, než bude zahájen formální proces, má ministerstvo naplánováno řadu jednání nejen s obcemi, ale také vlastníky lesních komplexů tak, aby zajistilo maximální shodu. „Já netvrdím, že shoda bude stoprocentní, přeci jenom je to celé pohoří Krušných hor, které se rozkládají na území dvou krajů,“ připustil. Připomněl také, že na čtvrtečním jednání se osm starostů, kteří dříve byli proti vzniku CHKO, vyjádřilo pro.
Tři měsíce na výhrady obcí
Shiller souhlasí s tím, že Krušné hory je třeba chránit. „Pojďme najít tu nejlepší cestu, protože Krušné hory nejsou jenom příroda, ale je to i o lidech, kteří tam žijí. Nerad bych, abychom jim život komplikovali tím, že budeme chránit přírodu, kterou se oni snaží chránit si sami,“ sdělil.
Podle Hladíka by jednání s obcemi mohla být dokončena do několika týdnů. Už v létě by ale mohl být záměr formálně vyhlášen. Následně budou mít obce a všichni dotčení účastníci devadesát dnů na zaslání svých vyjádření nebo výhrad. Po jejich zpracování by mohl jít návrh na vládu, která CHKO vyhlašuje. Podle Hladíka by to mohlo trvat zhruba rok.
Ministr kromě jiného zdůraznil i to, že ochranu přírody mělo dosud v této oblasti na starosti jedenáct správních orgánů. Jejich roli by pak měl převzít jeden úřad správy CHKO.
