Soupeření mocností o Arktidu nabírá na obrátkách. USA spoléhají na speciální jednotky

Nahrávám video
Horizont ČT24: Soupeření o Arktidu
Zdroj: ČT24

Vstupem Finska a v budoucnu zřejmě i Švédska do Severoatlantické aliance se délka arktického pobřeží rozdělí mezi NATO a Rusko na polovinu. Tak jako za studené války se 14,5 milionu čtverečních kilometrů Arktidy vrátilo do hledáčku válečných stratégů Washingtonu i Moskvy.

Americká armáda nyní dohání dekádu, kdy rozsáhlá Arktida ležela mimo její hlavní zájmy. Nyní má jen v severní části Aljašky 22 tisíc nově vycvičených vojáků.

„Na severu je množství nedotčených přírodních zdrojů. Je nutné tu mít někoho, kdo bude chránit zájmy vlády. A když to máme být my, budeme to my,“ říká příslušník arktických jednotek USA Avaristo Quintana.

Výcvik v ledové krajině a mínus 23 stupních je drsný. „Cokoli v Arktidě je drsné. V Arktidě nikdy nevyhrajete, pokud nebudete takto cvičit,“ vysvětluje příslušník arktických jednotek USA Tristan Jones.

Netušené možnosti pro soupeření


Odtávání arktického ledu je nyní rychlejší, než vědci předpokládali. Vedle negativního dopadu na klima i hladinu oceánu to však přináší i dříve netušené možnosti. Tedy například těžbu surovin, nové dopravní cesty i přesun vojáků blíž k severnímu pólu.

To si uvědomuje i ruská armáda. „Modernizace arktických letišť významně rozšiřuje možnost kontroly vzdušného prostoru nad severní mořskou cestou,“ uvedl v roce 2021 velitel ruských sil na severu Igor Čurkin.

V poslední dekádě vyrostly v Rusku, které vlastní polovinu arktického pobřeží, nové základny. Rozpraskané ranveje z 50. let z dob studené války armáda opravila a vedle nich vznikly mrazuvzdorné hangáry, radary, arzenály a rozsáhlé objekty pro dlouhodobý pobyt vojáků.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken k tomu v roce 2021 řekl, že USA sledují, jak Rusko prosazuje protiprávní námořní nároky. „Zejména jeho snahu regulovat zahraniční plavidla na trase přes Severní moře. To je v rozporu s mezinárodním právem.“

Nevyjasněné diverzní akce


Vstupem Finska se počet arktických států Severoatlantické aliance rozrostl na šest. Po očekávaném vstupu Švédska jich bude sedm. Na druhé straně zbyde Rusko a jeho mocenské ambice i nedávno odhalená masivní námořní špionáž právě proti arktickým státům NATO.

„Jde tu o podmořské sledování kabelů, potrubí a topografii dna. Nejenže jsou schopní mapovat infrastrukturu, ale také vybudovali flotilu určenou pro útoky na ni,“ informoval v dokumentu Putinova stínová válka vysílaném v dubnu 2023 bývalý důstojník britské námořní rozvědky James.

V listopadu 2021 se přerušilo spojení s oceánskou observatoří na norských Lofotech. Ze dna zmizely čtyři kilometry kabelu, který ostrov spojuje s pevninou. V lednu 2022 někdo přetnul datový kabel, kterým do Norska, členské země NATO, proudí klíčová satelitní data ze stanic na Špicberských ostrovech. A stále nezodpovězené zůstávají masivní podmořské exploze, které v září 2022 zničily Nord Stream 1 a 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 27 mminutami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...