Zakázaná místa stále častěji lákají turisty, a to hlavně teď v létě. Příkladem jsou lomy nedaleko Berouna ve středních Čechách. Lidé se tam chodí koupat, přestože do míst platí zákaz vstupu. Lomy sice vypadají opuštěně, ale většina je pořád funkčních a připravených k těžbě. Záchranáři tam každý rok vyjíždějí k tonoucím, ale také k návštěvníkům, kteří se zřítí z okolích skal, nebo je zraní padající kameny.
Vstup zakázán. Lomy stále častěji lákají turisty ke koupání
Události: Úrazy v zakázaných lomech (zdroj: ČT24)
Návštěvníci riskují úraz a pokutu až 15 tisíc korun. Lom Homolák je stále funkční, lidé sem nesmí. Přesto je oblíbeným cílem turistů. „Poštípají plot, udělají si místo kolem brány a projdou... A už jsou tady,“ popsal ředitel a závodní Velkolomu Čertovy schody Igor Novák. Majitel areál kontroluje každý měsíc. Většinu přestupků řeší domluvou, jen výjimečně volá policii.
Jen několik kilometrů je vzdálený Kosov, kde také platí zákaz vstupu, přesto je jezero plné lidí. „Neměly jsme nějaké podezření, že se sem nesmí, je tady spousta lidí, tak jsme si řekly, že tady budeme taky,“ uvedla turistka z Prahy.
Jenže v lomech kolem Berouna také každý rok několik lidí zemře. Kvůli těžko přístupnému terénu sem nejčastěji startují letečtí záchranáři. „Pro nás je určitě nejexponovanější léto a většinou nejhůř z toho vychází Malá Amerika a Velká Amerika,“ řekl letecký záchranář a vedoucí lezecké skupiny HZS Středočeského kraje Beroun Vojtěch Štěpánek.
Právě bez leteckých záchranářů by rychlá pomoc ve složitém terénu v přírodě nebyla možná. Ve východních Čechách to platí třeba pro skalní města nebo některé oblasti v Krkonoších.
Poplach občas způsobí turisté, kteří vyrazí na místa v horách či skalních městech, kam se nesmí. „My ty lidi nijak neodsuzujeme, my jsme tam v tu chvíli od toho, abychom jim pomohli,“ dodal záchranář Jiří Horák.
Na východě Čech patří k nejtěžším zásahy ve skalách na Broumovsku a Jičínsku. A také na Sněžce a v jejím okolí v Krkonoších, na české i polské straně hor.
Od července se v Česku topilo 49 lidí. Příčinou byl alkohol i přecenění sil
Krajští záchranáři v červenci vyráželi k 49 případům tonutí. Ty se týkaly dospělých i dětí. Úmrtím skončilo minimálně 16 případů.
Mezi nejčastější příčiny tonutí podle záchranářů patří zdravotní komplikace, ale i přecenění vlastních sil. „V Mikulově žena středního věku přecenila svoje síly. Přijela záchranná služba a použila kyslíkovou masku,“ sdělila mluvčí ZZS Jihomoravského kraje Michaela Bothová. Zároveň dodala, že za přeceněním sil mnohdy může stát nadměrné množství vypitého alkoholu, které oslovení zdravotníci uvádějí jako druhou nejčastější příčinu.
Bothová také podotkla, že u dětí bývá mnohdy na vině nedostatečný dozor. Případy tonutí tak mohou zažít i v bazénu na zahradě.
„Lidé myslí, že tonoucího uslyší, což ale nemusí být vůbec pravda, lidé se topí velmi tiše. Takové případy se dějí v bazénech na zahradách a domácích jezírkách, kdy si rodiče u dítěte říkají, že by ho přece zaslechli, kdyby se topilo. Tak tomu ale není a důrazně doporučujeme nespoléhat jenom na sluch,“ sdělila mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.
Úrazy
Prázdniny jsou spojené také s vyšším počtem úrazů dětí. Skoro polovina se jich stane právě během července a srpna. V sedmdesáti pěti procentech případů je to při sportu nebo při hře. Mezi nejčastější zranění patří zlomeniny, podvrtnutí nebo tržné rány a následné infekce.
„Úrazů přibývá, jakmile děti vylezou ven, tak se jim bohužel něco stane. Začnou jezdit na kolech, koloběžkách, in-linech a nejčastěji tady končí s úrazy hlavy a poraněním končetin. Buď jsou děti sražené na kolech, když jezdí některé stále ještě bez helmy, nebo jsou účastníci nehod jako spolujezdci v autě,“ popsala primářka Oddělení dětského urgentního příjmu FN Motol Jitka Dissou.
