Těžba strana 5 z 5

Začátkem devadesátých let se postupně utlumovala těžba nerostných surovin. K nim vedle uhlí patřila i uranová ruda, kterou pro svůj jaderný průmysl i zbraně tolik potřeboval Sovětský svaz. Do SSSR také putovaly veškeré dodávky cenné horniny. Reportáž před 30 lety zachytila vyvezení posledního vozíku uranové rudy v dolu Zadní Chodov na Plzeňsku. Mimoto uvádí, na jaké odvětví se propuštění horníci nejspíš budou orientovat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Oznámili to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Uvedený termín je už podle nich definitivní, i když se v roce 2026 ještě můžou dotěžovat některé prostory. OKD v letošním roce dosáhne tržeb zhruba 14 miliard korun a zisku před zdaněním v jednotkách miliard korun.

Americký ropný gigant Occidental Petroleum a kanadská začínající společnost Carbon Engineering postaví v USA zařízení, které bude ročně odčerpávat 500 tisíc tun oxidu uhličitého z ovzduší. Bude to největší zařízení na odstraňování tohoto skleníkového plynu z ovzduší na světě, až 120krát větší než současné největší zařízení využívající podobnou technologii. Agentuře Bloomberg to řekla generální ředitelka firmy Occidental Vicki Hollubová.

Ministerstvo životního prostředí odmítlo tvrzení o dohodě o polském Dole Turów, s nimiž se obrátily ekologické organizace na Evropskou komisi. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Podle zmocněnce České republiky pro jednání o Turówu Michala Pastvinského se ale Česko může na soud obrátit, nebude-li Polsko plnit podmínky dohody, na hodnocení dopadu na prostředí, konkrétně na hladinu podzemní vody, je podle něj brzy.

Do Bruselu směřuje stížnost ekologických organizací na česko-polskou dohodu o Dole Turów. Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná tvrdí, že dohoda nevyřešila negativní dopady těžby uhlí v bezprostřední blízkosti hranic. Evropské komisi adresovaly stížnost proto, že dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Ostravská halda Ema, která je oblíbenou turistickou atrakcí, přejde do majetku města. To zaplatí za více než 31 hektarů pozemků přes pět milionů korun. Město slibuje lokalitu lépe zpřístupnit a udržovat. Do plánů města ale bude promlouvat stát prostřednictvím báňského úřadu i podniku Diamo. Halda je navíc památkově chráněná.

Saúdská Arábie odmítá kritiku, která se na zemi snesla po rozhodnutí skupiny OPEC+ z minulého týdne snížit těžbu ropy. Kritika podle ní není založená na faktech a snížení těžby je v zájmu spotřebitelů i producentů, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Bílý dům ve čtvrtek vysvětlení kartelu odmítl. Rozhodnutí OPEC+ už okomentovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní způsobilo růst cen ropy a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese.

V Ostravě-Hrušově pokračuje výstavba nového logistického parku. V areálu Contea Park Ostrava D1, který buduje developerská společnost Contera na někdejším brownfieldu, vzniklo už 950 pracovních míst. Plánovaná plocha je přibližně 151 tisíc metrů čtverečních průmyslových prostor, první dvě budovy zabírají více než 108 tisíc metrů čtverečních. Celkové náklady projektu přesáhnou 2,9 miliardy korun, dosud firma proinvestovala 1,9 miliardy, uvedli jednatelé Contery Dušan Kastl a Tomáš Jirků.

Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí. Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu schválit izraelská vláda. Za historický průlom označil text americký prezident Joe Biden. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.

Polský Důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). Informovaly o tom expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice i nadále přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

V Orlové na Karvinsku začala likvidace Dolu Lazy. Uhlí se v něm těžilo od roku 1890. Demolice většiny povrchových staveb bude hotová do konce roku. Důl byl uzavřen koncem listopadu 2019. Místní šachta patřila mezi největší v celém revíru.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. Ministři členských zemí skupiny označované OPEC+ se na tom ve středu podle zdrojů agentury Reuters dohodli na své pravidelné měsíční schůzce. Je to mnohem výraznější snížení, než se čekalo, analytici nejčastěji hovořili zhruba o jednom milionu barelů.

Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, podle kterého se v oblasti Vápovická Ostrážka mělo začít s průzkumem možností těžby minerálů. Vyhověl tak stížnosti obce Vápovice, kde lokalita leží. Podle soudu ministerstvo nedostatečně vyhodnotilo přínosy a rizika potenciální těžby. Ministerstvo při schvalování žádosti k průzkumu totiž mimo jiné vyhodnocovalo, zda je větší veřejný zájem v ochraně životního prostředí, nebo v hledání nových zdrojů nerostů.

Více než třicet let těžby značně vyčerpalo jedno z největších tuzemských ložisek ropy u Dambořic na Hodonínsku. Obci ležící v oblasti nazývané „Moravským Kuvajtem“ dosud těžba ročně přinášela do rozpočtu až desetimilionové sumy. Kvůli úbytku zásob suroviny si ale místní budou muset v blízké budoucnosti zvyknout na život běžné moravské obce. Místní však útlum těžby příliš netrápí – tak trochu si ho totiž zatím neumí představit.

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem v říjnu sníží cíl těžby ropy o sto tisíc barelů denně. OPEC o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě, a potvrdil tak informace zdrojů agentury Reuters. Ceny ropy se na trhu výrazně zvyšují, severomořský Brent se odpoledne pohyboval pod 97 dolary za barel. Oproti pátku byl draží o více než tři procenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí. Vláda rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Obce v okolí lomu Zárubka na Chrudimsku se bouří proti plánu prodloužení těžby kamene. Obávají se zatížení nákladní dopravou i dalších negativních dopadů na život obyvatel. Práce měly skončit letos v prosinci. Stavební firma, která lom provozuje, chce ale termín o dalších dvacet let prodloužit a zásoby kamene dotěžit.

Jihomoravský kraj podal žalobu proti rozhodnutí Českého báňského úřadu, který potvrdil stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Proti těžbě bojuje kraj i okolní obce kvůli obavám z negativního ovlivnění blízkého zdroje pitné vody nazvaného Bzenec-komplex, který zásobuje přes sto tisíc lidí. Společnosti, která usiluje o těžbu, navíc skončila platnost posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.