Těžba strana 5 z 5

Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, podle kterého se v oblasti Vápovická Ostrážka mělo začít s průzkumem možností těžby minerálů. Vyhověl tak stížnosti obce Vápovice, kde lokalita leží. Podle soudu ministerstvo nedostatečně vyhodnotilo přínosy a rizika potenciální těžby. Ministerstvo při schvalování žádosti k průzkumu totiž mimo jiné vyhodnocovalo, zda je větší veřejný zájem v ochraně životního prostředí, nebo v hledání nových zdrojů nerostů.

Více než třicet let těžby značně vyčerpalo jedno z největších tuzemských ložisek ropy u Dambořic na Hodonínsku. Obci ležící v oblasti nazývané „Moravským Kuvajtem“ dosud těžba ročně přinášela do rozpočtu až desetimilionové sumy. Kvůli úbytku zásob suroviny si ale místní budou muset v blízké budoucnosti zvyknout na život běžné moravské obce. Místní však útlum těžby příliš netrápí – tak trochu si ho totiž zatím neumí představit.

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci v čele s Ruskem v říjnu sníží cíl těžby ropy o sto tisíc barelů denně. OPEC o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě, a potvrdil tak informace zdrojů agentury Reuters. Ceny ropy se na trhu výrazně zvyšují, severomořský Brent se odpoledne pohyboval pod 97 dolary za barel. Oproti pátku byl draží o více než tři procenta.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že těžba uhlí v OKD bude pokračovat i po roce 2023, pokud bude alespoň ekonomicky neutrální. Společnost OKD by tak mohla vytěžit veškeré zásoby uhlí. Vláda rozhodla o prodloužení těžby v OKD minimálně do konce roku 2023.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Obce v okolí lomu Zárubka na Chrudimsku se bouří proti plánu prodloužení těžby kamene. Obávají se zatížení nákladní dopravou i dalších negativních dopadů na život obyvatel. Práce měly skončit letos v prosinci. Stavební firma, která lom provozuje, chce ale termín o dalších dvacet let prodloužit a zásoby kamene dotěžit.

Jihomoravský kraj podal žalobu proti rozhodnutí Českého báňského úřadu, který potvrdil stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Proti těžbě bojuje kraj i okolní obce kvůli obavám z negativního ovlivnění blízkého zdroje pitné vody nazvaného Bzenec-komplex, který zásobuje přes sto tisíc lidí. Společnosti, která usiluje o těžbu, navíc skončila platnost posouzení vlivu na životní prostředí (EIA).

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Hladina spodních vod v okolí polského Dolu Turów se po dobudování bariéry zatím výrazně nezlepšila. Jak ČT řekla Česká geologická služba, hladina spodní vody v oblasti je rozkolísaná, jednotný trend jejího vývoje zatím nelze určit. Také v hlubších kolektorech na svém území nezaznamenala Česká republika zvýšení hladiny. Mírný nárůst pozoruje jen v jednom monitorovacím vrtu u bariéry, která má bránit odtoku vody z Česka při těžbě v polském dole.

Ministerstvo životního prostředí pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny přípravou podkladů pro zvažované vyhlášení CHKO Krušné hory. Do konce roku 2024 by tak měl vzniknout první návrh velkoplošné ochrany krušnohorské přírody. Státní podnik Lesy ČR, který spravuje největší část tohoto území, však se záměrem vyhlásit chráněnou krajinnou oblast nesouhlasí. Podle něj by plošná územní ochrana přírody představovala jen administrativní zátěž pro majitele pozemků a hospodářů v této lokalitě.

V Angole našli růžový diamant o hmotnosti 170 karátů. Jde o největší drahokam tohoto druhu, jaký se vytěžil za posledních tři sta let, uvedla agentura AP. Kámen dostal název Lulo Rose, a to podle dolu, kde byl vytěžen. Už v minulosti se v dole Lulo vytěžily diamanty mimořádné kvality.

O tradiční český granát aktuálně není na trhu zájem. Jeho těžba je proto výrazně omezená i přesto, že ho je v podzemí stále ještě dostatek. Zájem není zejména kvůli epidemii covidu-19 a válce na Ukrajině. Velkou část kupců totiž tvořili zákazníci ze zahraničí.

Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Opatření, která mají začít platit od srpna, mají zemi připravit na nadcházející zimu.

Někteří obyvatelé Frýdlantského výběžku žijící poblíž polského hnědouhelného Dolu Turów si stěžují, že jim peníze z Polska určené na kompenzaci škod z těžby nepomůžou. Na základě mezivládní dohody o následcích těžby získalo Česko od Varšavy miliardu korun, obce z okolí dolu mají za peníze mimo jiné vybudovat nové vodovody. Ty ale k odlehlým domům zřejmě nedosáhnou.

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Uhlí se na Karvinsku bude dolovat přinejmenším do konce příštího roku a možná ještě o dva roky déle. O prodloužení rozhodlo ministerstvo financí, pod které spadá společnost OKD. Původní záměr počítal s koncem těžby už letos. Výrazně ale vzrostla poptávka a zároveň i cena suroviny na trzích, a právě to umožňuje pracovat v šachtách dál. OKD začne usilovat o získání povolení pro těžbu na další období, což by umožnilo zajistit dodávky uhlí až do roku 2025. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) rozhodnutí uvítal.

Ukrajina pokračuje v útocích na Hadí ostrov, který je pod ruskou kontrolou od začátku invaze. Kus skály v Černém moři asi 45 kilometrů od rumunského pobřeží do války neměl větší význam, nyní ale představuje klíčovou pozici pro ovládání černomořského námořního prostoru. Okupanti se tak snaží na ostrově posílit své pozice, zatímco ukrajinská armáda na ně dál útočí. Vybudování ruské základny s raketami dlouhého doletu by přitom nebylo hrozbou jen pro Ukrajinu, ale i území NATO. Ukrajinci ale oznámili, že se zaměří i na další strategická místa v Černém moři.

Nová obří naleziště zemního plynu využívají v současnosti státy východního Středomoří. Země jako Izrael a Egypt ho nyní exportují a podle dohody uzavřené minulý týden jím budou zásobovat i Evropu. Nálezy ale vyostřily i nedořešené spory okolo vedení mořských hranic.

Český báňský úřad v Praze (ČBÚ) znovu rozhodl o odvolání proti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru k těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu na Hodonínsku. Jeho první rozhodnutí zrušil Krajský soud v Brně a věc mu vrátil k posouzení. Úřad všech třicet odvolání znovu zamítl, do rozhodnutí obvodního báňského úřadu ale doplnil podmínku, že hornická činnost nesmí být prováděna na území koridoru územní rezervy pro průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe.

Ve Chvaleticích na Pardubicku by se měl už za pár let těžit mangan. Usiluje o to Mangan Chvaletice, dceřiná společnost kanadské těžební firmy. S městem už se dohodla na pronájmu pozemků, zatím jí ale chybí povolení k těžbě. Ne všichni záměr vítají, například starostka blízkých Řečan nad Labem s obnovením těžby v lokalitě nesouhlasí.

Těžba na mosteckém velkolomu Československé armády (ČSA) končí. Stroje jedou už jen v útlumovém režimu. Hospodaření těžební firmy Severní energetická miliardáře Pavla Tykače zůstává mnoho let po sobě v záporných výsledcích. Společnost navíc stále neuhradila téměř miliardu a půl na zákonem stanovené rekultivace. Ty musí těžební společnosti zaplatit jako daň ze svého podnikání na účet přírody. Politici ale firmě Pavla Tykače vyšli vstříc už v minulosti a i nyní plánují, jak jí s finančními náklady ulevit – přes Evropskou unii. Pro Reportéry ČT o tom natáčel Ondřej Stratilík.

Společnost OKD připravuje pro těžbu černého uhlí poslední takzvané poruby, tedy důlní díla, ve kterých se dobývá užitkový nerost. Poslední vozíky by měly surovinu dopravit na povrch v polovině příštího roku. Energetické uhlí má přitom společnost už do konce letošního roku vyprodané. O případném prodloužení těžby by ale muselo rozhodnout ministerstvo financí, které chce v nejbližších týdnech zveřejnit výsledky analýzy.

Postavit dům v okolí bývalých dolů na Karvinsku nebo Frenštátsku bude jednodušší. Ministerstvo životního prostředí uvolnilo hned několik lokalit v Moravskoslezském kraji, kde se zákonem chránila ložiska černého uhlí. Zájemci už proto nebudou potřebovat povolení Báňského úřadu. Pozemky v okolí dnes už nečinných dolů vlastní těžební společnost OKD, která je bude v blízké budoucnosti nabízet k prodeji.