Archeologové zkoumají, proč stál pod vrchem Krudum kostel. Žádnou osadu zatím neobjevili

Nahrávám video
Události v regionech: Archeologové zkoumají základy kostela na Sokolovsku
Zdroj: ČT24

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

„Zajímavým fenoménem je kostel, který tu vznikl vedle obchodní stezky. Jistě hovořil o tom, že to místo bylo považováno v té době za významné, když tady vznikl tak velký kostel, a musel i někomu sloužit. Takže pravděpodobně lidem, kteří tu pracovali v hornictví,“ řekl Klsák.

Archeologům se ale zatím nepodařilo doložit, co tu vzniklo jako první. Pravděpodobně tudy zpočátku vedla významná obchodní cesta, která spojovala Bavorsko a Prahu. Dokládají to dodnes patrné úvozy, což je označení pro nezpevněnou cestu, která se zařezávala do terénu. Vše ostatní podle Klsáka vzniklo v návaznosti na to.

S koncem těžby zřejmě zanikl i kostel

Kostel svatého Mikuláše byl založen pravděpodobně v roce 1253, ze kdy se dochovala první a patrně jediná zmínka o něm. Těžit se v lokalitě mohlo už od třináctého století. Lidé tam nacházeli polodrahokamy, jako je například jaspis, chalcedon nebo ametyst, a bohatě zastoupená tam byla i železná ruda.

Konec těžby a pravděpodobně i zánik kostela je datován do konce šestnáctého století. Těžba se pak přesunula do sousedního Horního Slavkova a Krásna, kde se v minulosti ve velkém těžila cínová ruda.

V blízkosti kostela vykopali pracovníci archeologické sondy. Při výkopech narazili na několik desítek keramických střepů. Úlomky sem ale byly zřejmě naplavené. Archeologové odhadují, že původní osídlení muselo být o několik metrů dál na severním svahu. Na místo, které je dnes špatně přístupné, se chtějí průzkumníci zaměřit v následujících letech.

Na průzkumu kostela a jeho okolí pracují karlovarští archeologové už více než dvacet let. Pravidelně se sem vracejí na dvoutýdenní výzkumy. Současně opravují i degradující zdivo kostela a jeho okolí čistí. Od té doby se lokalita ve Slavkovském lese stala významným turistickým cílem, ale i místem pro pořádání různých akcí či svateb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 8 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Soud zrušil část brněnského územního plánu

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil část brněnského územního plánu, která upravovala využití území za Lužánkami. Město se při pořizování územního plánu nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před aktuálním soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou dvaadvacet metrů. Magistrát považuje rozsudek za překvapivý, chystá jeho právní analýzu, poté zváží další kroky.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...