Obyvatele Vidnavy na Jesenicku čeká referendum o tom, zda má město podpořit nebo odmítnout obnovení těžby kaolinu. Na Vidnavsku je bohaté kaolinové ložisko a také starý lom, ve kterém se do 70. let surovina těžila. Teď ho chce znovu otevřít a rozšířit nový zájemce. Jenže řada místních je proti – obávají se hluku, prachu i poškození přírody.
O plánovaném obnovení těžby kaolinu u Vidnavy na Jesenicku rozhodnou místní v referendu
Proti těžbě kaolinu ve Vidnavě před časem vznikla i petice. Pomohl ji zorganizovat Jan Strapek, který v minulosti vyměnil ruch anglického velkoměsta za klid Rychlebských hor. „O to ticho, které tady teď máme, zaručeně přijdeme,“ řekl.
Místní se obávají i zvýšené prašnosti. Poukazují i na čtyřicet hektarů lesa, který se bude muset kvůli obnovení těžby vykácet. Pod samotnou peticí se sešlo 800 podpisů, i proto nakonec zastupitelé Vidnavy rozhodli, že uspořádají referendum. „Je to jediný nástroj, který respektuje názory občanů ve městě,“ uvedl starosta Vidnavy Rostislav Kačora (nestr.).
Dobývací prostor má být skoro dvojnásobný
U Vidnavy se kaolin těžil od druhé poloviny 18. století. Lom, který tam zůstal, byl v provozu ještě před padesáti lety. Nový investor ho chce rozšířit na 23 hektarů, dobývací prostor bude skoro dvakrát větší.
„I vzhledem k tomu, že významné zásoby kaolinu pocházející z Ukrajiny, z oblasti Donbasu, jsou negativně ovlivněny konfliktem, který tam právě probíhá. Takže obnovu těžby ve Vidnavě považujeme za prospěšnou v celoevropském měřítku,“ reagoval mluvčí společnosti Vidnavský kaolin Jan Kreidl.
Firma už má dokonce hotový posudek o vlivu těžby na životní prostředí. V lokalitě by se mohlo těžit dvacet let, a to až 460 tisíc tun materiálu ročně. K jeho dopravě z lomu poslouží trasa dřívější úzkorozchodné dráhy, kterou nahradí zakrytovaný pásový dopravník, jež povede do bývalé šamotárny u Vidnavy. V nové hale se pak kaolin bude nakládat na vagony.
Co z toho bude mít Vidnava?
Kvůli přepravě kaolinu po železnici by se obnovil i nákladní provoz na trati mezi Vidnavou a Velkou Kraší. Uvažuje se dokonce o návratu osobní přepravy, která je zrušená od roku 2010. To je sice plus plánované těžby, minusů je ale podle starosty víc.
„Většina těžby bude na katastru obce Stará Červená Voda, to znamená asi 70 procent. Zbývajících 30 procent je na našem katastru. Pozemky ale nejsou naše, takže z této vytěžené suroviny by město nezískalo ani korunu,“ řekl Kačora.
„Předpokládáme, že nám město pronajme koridor pro dopravník, z toho by měl být jeden příjem pro město. A samozřejmě jsme připraveni nějakou část peněz do regionu zase reinvestovat,“ ujistil Kreidl.
Referendum se ve Vidnavě uskuteční 21. října. Ve stejném měsíci budou zastupitelé ve Staré Červené Vodě rozhodovat o změně územního plánu. Tato obec by měla z těžby získat šest milionů korun ročně, i proto zatím obnovení těžby podporuje.