V polské Trzebini vznikají v zemi krátery. Město zčásti stojí na mělkém uhelném dole. Chodby, které horníci v minulosti vykopali, se plní podzemní vodou a půda nad nimi se vymílá. Do země se propadly desítky hrobů na tamním hřbitově, ohrožené jsou i okolní domy.
Marta Downarowiczová se do Trzebini přestěhovala s manželem před třemi lety. Vzali si hypotéku, koupili dům a pustili se do oprav. „Bohužel všechny rekonstrukční práce jsme museli zastavit, když se tady v prosinci objevila první propadlina,“ líčí.
Přivolaní pracovníci státního podniku zjistili, že dům stojí přímo nad starou důlní chodbou. Zahrada se musela přeměnit v cementárnu. „Chodby, které pod zemí našli, teď chtějí vyplnit zpevňující směsí,“ vysvětluje Downarowiczová.
Za propadliny může hornické dědictví města v kombinaci s měkkým písčitým podložím. Blízkou šachtu Šerša zavřeli v roce 1999, tím se ale přestala odčerpávat spodní voda. „Těžilo se v hloubce jen asi sto osmdesát metrů. Druhým problémem je zavodnění půdy,“ říká Sylwia Jaroslawska-Sobórová z Hlavního hornického institutu.
Problémy budou i nadále, odhaduje hornický institut
Voda se dostala do chodeb a vymílá půdu. Za poslední dva roky se v Trzebini země propadla na třiceti místech, včetně například dětského hřiště. Nyní už je opravené, ale třeba hřbitov je z jedné strany nepřístupný, protože se tam loni propadly desítky hrobů. Samotná propadlina už je zasypaná a terén vyztužený cementovou směsí. Část z ostatků pětašedesáti lidí, kteří zde byli pohřbeni, zůstává několik metrů pod zemí. Připomíná je alespoň tabule.
„Propadliny nebyly v minulosti tak velké a neobjevovaly se tak často. To až teď,“ říká obyvatelka obce Agnieszka. Státní podnik pro zahlazování důlní činnosti má šachtu ve správě patnáct let. Spodní vodu začal znovu odčerpávat až nyní. „Pozorujeme značný pokles počtu propadlin. Od května jsme měli co do činění jen se dvěma,“ podotýká mluvčí Společnosti pro restrukturalizaci dolů Mariusz Tomalik.
Jedna propadlina se objevila právě u domku Marty Downarowiczové. Ta se logicky ptá, zda bude možné na jejím pozemku něco postavit. „Nejsme schopni na ty otázky odpovědět. Dosavadní poznatky říkají, že tam ty problémy budou i nadále,“ poznamenává Jaroslawska-Sobórová z hornického institutu.
Jediným způsobem, jak rodině a dalším obyvatelům města trvale pomoci, je úplné odvodnění krajiny a přehrazení řeky. To ale zase část majitelů pozemků odmítá.
