OKD se loni extrémně dařilo. Mezi obce zasažené těžbou rozdělí 40 milionů

Nahrávám video

Těžební společnost OKD vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od roku 2011. Zájem o uhlí na trhu byl v loňském roce velký, rekordní je i jeho cena. Společnost proto prostřednictvím svých grantů přispěla obcím, které těžbou uhlí ovlivňuje. Mezi třináct investičních projektů rozdělila čtyřicet milionů korun.

Díky penězům od OKD by se mohl vrátit život například do tenisového areálu ve Stonavě. Ten byl vybudován už před dvaceti lety, činnost ale ukončil v roce 2019 v souvislostí s pandemií covidu-19. Od té doby areál chátrá. 

Těžební společnost na provoz přispěje částkou dva miliony korun. Sportovci by se tak na kurty mohli vrátit už příští rok. „Budeme dělat rekonstrukci hracích ploch, kde jsou čtyři kurty, částečnou rekonstrukci oplocení a kompletní rekonstrukci správní budovy,“ přiblížil starosta Stonavy Tomáš Wawrzyk (za ANO). 

Právě Stonava je jedinou a poslední obcí v Česku, v jejímž katastru stojí činný černouhelný důl. Těžba by měla být na šachtě ČSM ukončena do dvou let.

Peníze míří i do Karviné či Bohumína

„Na jedné straně je to přínos. Plynou nějaké finanční prostředky do obecní pokladny. Na druhé straně je to špína, hlučnost a následky, které jsou spojeny s těžbou uhlí,“ bilancuje starosta.

Společnost přispěje i dalším lokalitám, které v minulosti těžba uhlí zasáhla, ať už přímo či nepřímo. V Karviné uspěli s projektem nových parkovacích stání a úpravy veřejného prostranství. Peníze získal i Bohumín, který těžbou přímo zasažen není, spousta místních ale do dolů dojíždí.

„Celý projekt je koncipován jako dokončení cyklostezky kolem Vrbického jezera. My tam v průběhu deseti let připravujeme zhruba šestikilometrový okruh, tady se jedná o realizaci poslední etapy,“ vysvětlil místostarosta Bohumína Igor Bruzl (Socdem).  

Když se firmě daří

Rok 2022 byl pro těžební společnost OKD velmi úspěšný. Finanční ředitel OKD Jiří Bubík dokonce hovoří o extrému. „Díky tomu (společnost) zrealizovala zisk ve výši 5,1 miliardy korun,“ doplnil. 

Letošní rok už ve srovnání s tím loňským tak pozitivní není. Těžařům se ale podařilo uzavřít dlouhodobé kontrakty, díky kterým zřejmě hospodářské výsledky skončí opět v kladných číslech.

„Cena energetického uhlí se dnes pohybuje kolem 130 dolarů za tunu, což je zhruba třetina ve srovnání s tím, co bylo v loňském roce. Co se týče koksovatelného uhlí, tam se aktuálně ceny pohybují kolem 350 dolarů za tunu, což je polovina z loňského roku,“ řekl Bubík. 

Obce, kterým OKD odvádí peníze za těžbu v nejrůznějších grantech, se už pomalu připravují na útlum hornictví. O tom, jak doplní své rozpočty, přemýšlí už teď. Někde kvůli tomu například zvedli koeficient pro výpočet daně z nemovitosti.

  • Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104 tisíc lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 tisíc zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 tisíc lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba jedenáct tisíc lidí, koncem roku 2019 asi o dva tisíce méně.
  • Za posledních třicet let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a v Dole Paskov byla těžba ukončena 31. března 2017. V Dole Lazy skončila těžba 28. listopadu 2019.
  • V srpnu 2019 začaly OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. Jámy jsou hluboké 600 a 900 metrů. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.
  • V někdejším ostravsko-karvinském revíru se nyní těží uhlí už jen v karvinské části, a to v dole ČSM. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSucho oslabuje lesy, ty pak podléhají škůdcům. Požáry budou v budoucnu častější

Nedostatek vláhy, vítr, dřevokazný hmyz nebo houby jsou největšími hrozbami pro lesy v Česku. Stav porostů se zlepšuje například v tom, že klesá objem smrkového dříví napadeného kůrovcem. Při letošním suchém a teplém jaru se však lesníci škůdců znovu obávají. Kvůli suchu teď hasiči Národního parku Šumava, kde je vysoké riziko požáru, posilují hlídky. Situaci zhoršují turisté, kteří i přes zákaz rozdělávají oheň v přírodě. Vědci v souvislosti se změnou klimatu upozorňují, že je potřeba se na častější požáry v přírodě připravit, ale také se jim snažit předcházet pestřejší skladbou porostů nebo prací s návštěvníky lesů.
před 2 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 19 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 20 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 20 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
včera v 09:00

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...