Těžební společnost OKD vykazuje nejlepší ekonomické výsledky od roku 2011. Zájem o uhlí na trhu byl v loňském roce velký, rekordní je i jeho cena. Společnost proto prostřednictvím svých grantů přispěla obcím, které těžbou uhlí ovlivňuje. Mezi třináct investičních projektů rozdělila čtyřicet milionů korun.
OKD se loni extrémně dařilo. Mezi obce zasažené těžbou rozdělí 40 milionů
OKD po letech vyplácí peníze obcím (zdroj: ČT24)
Díky penězům od OKD by se mohl vrátit život například do tenisového areálu ve Stonavě. Ten byl vybudován už před dvaceti lety, činnost ale ukončil v roce 2019 v souvislostí s pandemií covidu-19. Od té doby areál chátrá.
Těžební společnost na provoz přispěje částkou dva miliony korun. Sportovci by se tak na kurty mohli vrátit už příští rok. „Budeme dělat rekonstrukci hracích ploch, kde jsou čtyři kurty, částečnou rekonstrukci oplocení a kompletní rekonstrukci správní budovy,“ přiblížil starosta Stonavy Tomáš Wawrzyk (za ANO).
Právě Stonava je jedinou a poslední obcí v Česku, v jejímž katastru stojí činný černouhelný důl. Těžba by měla být na šachtě ČSM ukončena do dvou let.
Peníze míří i do Karviné či Bohumína
„Na jedné straně je to přínos. Plynou nějaké finanční prostředky do obecní pokladny. Na druhé straně je to špína, hlučnost a následky, které jsou spojeny s těžbou uhlí,“ bilancuje starosta.
Společnost přispěje i dalším lokalitám, které v minulosti těžba uhlí zasáhla, ať už přímo či nepřímo. V Karviné uspěli s projektem nových parkovacích stání a úpravy veřejného prostranství. Peníze získal i Bohumín, který těžbou přímo zasažen není, spousta místních ale do dolů dojíždí.
„Celý projekt je koncipován jako dokončení cyklostezky kolem Vrbického jezera. My tam v průběhu deseti let připravujeme zhruba šestikilometrový okruh, tady se jedná o realizaci poslední etapy,“ vysvětlil místostarosta Bohumína Igor Bruzl (Socdem).
Když se firmě daří
Rok 2022 byl pro těžební společnost OKD velmi úspěšný. Finanční ředitel OKD Jiří Bubík dokonce hovoří o extrému. „Díky tomu (společnost) zrealizovala zisk ve výši 5,1 miliardy korun,“ doplnil.
Letošní rok už ve srovnání s tím loňským tak pozitivní není. Těžařům se ale podařilo uzavřít dlouhodobé kontrakty, díky kterým zřejmě hospodářské výsledky skončí opět v kladných číslech.
„Cena energetického uhlí se dnes pohybuje kolem 130 dolarů za tunu, což je zhruba třetina ve srovnání s tím, co bylo v loňském roce. Co se týče koksovatelného uhlí, tam se aktuálně ceny pohybují kolem 350 dolarů za tunu, což je polovina z loňského roku,“ řekl Bubík.
Obce, kterým OKD odvádí peníze za těžbu v nejrůznějších grantech, se už pomalu připravují na útlum hornictví. O tom, jak doplní své rozpočty, přemýšlí už teď. Někde kvůli tomu například zvedli koeficient pro výpočet daně z nemovitosti.
- Už za socialistické éry se uzavřela část šachet, jiné ale naopak vznikly, jako třeba Paskov a Staříč ze 60. a 70. let. V roce 1990 fungovalo v ostravsko-karvinském revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly na 104 tisíc lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů, doprovázené propouštěním. V roce 1992 měly OKD přes 72 tisíc zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech přibližně 50 tisíc lidí. V roce 2017 v OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem pracovalo zhruba jedenáct tisíc lidí, koncem roku 2019 asi o dva tisíce méně.
- Za posledních třicet let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově a v Dole Paskov byla těžba ukončena 31. března 2017. V Dole Lazy skončila těžba 28. listopadu 2019.
- V srpnu 2019 začaly OKD zasypávat první ze dvou uzavřených jam Dolu Paskov ve Sviadnově na Frýdecko-Místecku. Jámy jsou hluboké 600 a 900 metrů. V podzemí Dolu Paskov stále zůstává podle odhadů několik milionů tun uhlí.
- V někdejším ostravsko-karvinském revíru se nyní těží uhlí už jen v karvinské části, a to v dole ČSM.